|
|
Relativní časy v českých a německých větách obsahových z konfrontačního hlediska
Koutová, Marta
Cílem této diplomové práce je pojednání o relativních časech ve vedlejších větách obsahových v češtině a v němčině a následné srovnání dané problematiky v obou jazycích. V první kapitole se budu zabývat relativními časy v češtině. Problematika relativních časů v češtině je z velké části zpracována v odborné literatuře, ať již se jedná o časopisecké studie (např. J. Bauer, 1965; J. Panevová, 1971; J. V. Bečka, 1975) či o části rozsáhlejších prací (např. Skladba spisovné češtiny, Mluvnice češtiny 3). V první kapitole své práce proto často čerpám z odborné literatury a ověřuji v ní i své vlastní poznatky. Všechny teoretické závěry demonstruji na příkladech ze současné české beletrie. Druhá kapitola je věnována relativním časům v němčině. Na rozdíl od češtiny v němčině existují tři způsoby (principy) užití relativních časů ve větách obsahových: princip 1 a 2 pro indikativ a princip 3, ve kterém se užívá tzv. konjunktivu nepřímé řeči. Tyto principy se plně uplatňují pouze ve větách obsahových závislých na větě řídící v minulém čase, proto se výklad týká ve většině případů těchto vět, i když to není explicitně uvedeno. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Užití slovesného času ve vedlejších větách obsahových v češtině
Koutová, Marta ; Panevová, Jarmila (vedoucí práce) ; Karlík, Petr (oponent) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Tématem této disertační práce je užívání slovesných časů ve vedlejších větách obsahových v češtině. Zkoumáme zde užití relativních a absolutních časů a s tím související rozdíly mezi vedlejšími větami obsahovými a doplňovacími. Naším cílem bylo ověřit, nakolik platí hypotéza, že užití relativních a absolutních časů je v češtině podmíněno druhem vedlejší věty - obsahové v případě relativních časů a doplňovací v případě časů absolutních. Vycházeli jsme ze sekundární bohemistické literatury od 50. let 20. století do současnosti. Na základě analýzy velkého množství dokladů, které jsme získali z Českého národního korpusu, jsme dospěli k závěru, že některé názory uvedené v české odborné literatuře zabývající se tímto tématem je třeba revidovat. Analýza dokladů z Českého národního korpusu ukázala, že vedle předpokládaného užití časů (relativních v obsahových větách, resp. absolutních ve větách doplňovacích) dochází v užívání slovesných časů i k různým odchylkám. Interpretace těchto odchylek je v této disertační práci prezentována jako nový příspěvek ke studiu vzájemného působení české morfologie a syntaxe. Klíčová slova: vedlejší věta obsahová, relativní čas, absolutní čas, predikát faktový, nepřímá řeč
|
|
|
Relativní časy v českých a německých větách obsahových z konfrontačního hlediska
Koutová, Marta
Cílem této diplomové práce je pojednání o relativních časech ve vedlejších větách obsahových v češtině a v němčině a následné srovnání dané problematiky v obou jazycích. V první kapitole se budu zabývat relativními časy v češtině. Problematika relativních časů v češtině je z velké části zpracována v odborné literatuře, ať již se jedná o časopisecké studie (např. J. Bauer, 1965; J. Panevová, 1971; J. V. Bečka, 1975) či o části rozsáhlejších prací (např. Skladba spisovné češtiny, Mluvnice češtiny 3). V první kapitole své práce proto často čerpám z odborné literatury a ověřuji v ní i své vlastní poznatky. Všechny teoretické závěry demonstruji na příkladech ze současné české beletrie. Druhá kapitola je věnována relativním časům v němčině. Na rozdíl od češtiny v němčině existují tři způsoby (principy) užití relativních časů ve větách obsahových: princip 1 a 2 pro indikativ a princip 3, ve kterém se užívá tzv. konjunktivu nepřímé řeči. Tyto principy se plně uplatňují pouze ve větách obsahových závislých na větě řídící v minulém čase, proto se výklad týká ve většině případů těchto vět, i když to není explicitně uvedeno. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
K exemplifikaci substantiv v lexikální databázi Pralex
Koutová, Marta
Jádrem zpracování jednotlivých položek v LDB Pralex je příkladová část hesla (exemplifikace). Při zpracování substantiv nám jde o výběr relevantních dokladů z korpusu SYN, tj. o výběr příkladů na konkrétní užití k předem založeným významům podle SSJČ i o zachycení dokladů na významy nové. V exemplifikaci se zaměřujeme na syntaktickou i sémantickou spojitelnost. Lemma ilustrujeme primárně pomocí necitátových, tzv. upravených dokladů, tj. příkladových spojení ve formě syntagmat, která představují běžné kolokace zpracovávaných substantiv, v menší míře uvádíme i větné (citátové) doklady.
|
host ::
RSS.