Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Americká veřejná diplomacie v Iráku po 11. září
Komrsová, Anna ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Tato diplomová práce je případovou studií, která na příkladu Iráku zkoumá vývoj a význam americké veřejné diplomacie v oblasti Blízkého východu. Práce se zabývá revitalizací projektů a navyšováním rozpočtu veřejné diplomacie, ke kterému došlo v důsledku teroristických útoků 11. září 2001. Snahy o obnovení projektů veřejné diplomacie se začaly objevovat už během vlády prezidenta George Bushe, avšak výrazným zastáncem "soft power" v zahraniční politice USA se stal jeho následovník Barack Obama, který zdůrazňoval nutnost obnovení důvěryhodnosti ve světě a spolupráce s arabským světem. Práce se dále věnuje vývoji americké veřejné diplomacie v Iráku v souvislosti s válkou v Iráku, následnou americkou okupací i nárůstem sektářského násilí a násilného extremismu. Přestože je Irák již několik let největším příjemcem finanční podpory pro veřejnou diplomacii, je její největším limitem především neadekvátní bezpečnostní situace v zemi. Na základě analýzy výměnných programů se práce snaží prokázat, že projekty veřejné diplomacie jsou důležitým nástrojem pro vytváření dialogu se zahraniční veřejností.
Role jazzové diplomacie v americké kulturní politice během studené války
Komrsová, Anna ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rolí jazzové diplomacie v rámci americké kulturní politiky v období studené války. Představuje využití jazzové hudby jakožto nástroje k vytváření pozitivního obrazu Spojených států ve světě. Práce je stavěna na teoretickém konceptu kulturní diplomacie jakožto podskupiny veřejné diplomacie a tzv. měkké síly státu. Zabývá se vývojem jazzové diplomacie a jejími proměnami v souvislosti s klíčovými momenty studené války a se společenskou situací ve Spojených státech. Věnuje se otázce, do jaké míry byla jazzová diplomacie úspěšná ve vytváření kladného obrazu USA v zahraničí. Práce dále analyzuje roli Afroameričanů v rámci americké kulturní politiky a jejich úlohu tzv. jazzových vyslanců. Demonstruje také význam samotných jazzových hudebníků. V souvislosti s vlivem amerického jazzu v zahraničí upozorňuje zejména na vliv rozhlasového vysíláni americké stanice Hlas Ameriky. Důraz je kladen také na psychologickou funkci jazzové hudby a její symbolický význam svobody. Autorka zde dochází k závěru, že jazzová diplomacie a americká jazzová hudba měla podstatný vliv ve státech východního bloku a potvrzuje také význam využití kultury jakožto součásti veřejné diplomacie.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.