Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Atmosféra v české a slovenské společnosti po rozpadu federace: pohled na událost v kontextu komentářů ve vysílání Českého a Slovenského rozhlasu (1.1.-31.12.1993)
Kobrlová, Eva ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Maršík, Josef (oponent)
Cílem této práce je zprostředkovat atmosféru v české a slovenské společnosti v době zániku České a Slovenské federativní republiky. Za tímto účelem byly analyzovány komentáře z pořadu Radiofórum Československého, respektive Českého rozhlasu, a z pořadu Vnútropolitický komentár týždňa, který vysílal Slovenský rozhlas. Autorka sledovala všechny takové příspěvky v období bylo od 1. července 1992 do 31. prosince 1993, které se k zániku federace vztahovaly, a to ať už jeho obhajobou, rozporováním, příčinami, následky nebo i prostým informováním o přípravách na něj. Ke zpracování komentářů byla zvolena metoda analytické indukce. Pro uvedení do širšího kontextu problematiky předchází samotné analýze stručný přehled událostí vztahujících se k zániku Československa ve sledovaném období. Zahrnuto je také zpětné zhodnocení problematiky perspektivou dvou hlavních aktérů rozdělení federace, tedy Vladimíra Mečiara a Václava Klause, a to prostřednictvím jejich publikací a veřejných výstupů. Pro uvedení nejen do kontextu atmosféry v české a slovenské společnosti, ale především v obou sledovaných médiích, je pak do práce také začleněn pohled tehdejších redaktorů Československého, Českého a Slovenského rozhlasu, Anny Sámelové a Jana Pokorného.
Zahraniční zpravodajové Českého rozhlasu v Bruselu a na Blízkém východě: Srovnání přípravy na pozici a podmínek pro jejich práci
Kobrlová, Eva ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Bakalářská diplomová práce "Zahraniční zpravodajové Českého rozhlasu v Bruselu a na Blízkém východě: srovnání přípravy na pozici a podmínek pro jejich práci" sleduje po technické stránce práci novinářů na uvedených postech. Cílem je potvrdit či vyvrátit hypotézu, že rozhlasové zpravodajství z Bruselu a Blízkého východu nespojuje nic kromě zaměstnavatele. Autorku k tomu vedl nesporný rozdíl obou destinací v rozloze i politickém zřízení, což může predikovat stejný vztah i mezi formou zpravodajství z těchto míst. Hlavním předmětem práce proto bude kvalitativní obsahová analýza polostandardizovaných rozhovorů se současnými a předchozími zpravodaji Českého rozhlasu z Bruselu a Blízkého východu. Analýza bude provedena metodou komparace sedmi aspektů jejich práce. Těmi jsou příprava na výkon práce, nastolování agendy, specifika vůči ostatním zpravodajským postům Českého rozhlasu, fyzická a psychická náročnost, komplikace při natáčení, spolupráce s novináři na místě a vliv technologického rozvoje na podobu práce.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.