Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Genetické faktory ovlivňující charakteristické faciální rysy u osob s psychickými poruchami
Frajbišová, Aneta ; Šolc, Roman (vedoucí práce) ; Kočandrlová, Karolina (oponent)
Faciální část hlavy embrya je tvořena společně s mozkem ze stejných prekurzorů. Obličej je tvořen z buněk neurální lišty, které vznikají z neuroepitelu. Jakmile tedy dojde k narušení časného vývoje mozku, projeví se to ve tváři. Neuroepitel indukuje expresi mnoha důležitých genetických faktorů pro vznik obličeje, např. gen PAX3, Dsl-1, HMGN1. Na vzezření obličeje má však vliv i prostředí, konkrétně životospráva či způsob dýchání. Osoby se syndromatickými psychickými poruchami mají dobře známou a prozkoumanou faciální morfologii, kdežto osoby s nesyndromatickými psychickými poruchami, např. se schizofrenií, ASD, OCD či bipolární poruchou, jsou stále objektem mnoha studií. Genetické faktory ovlivňující faciální dysmorfii jsou často geny, které mají hlavní úlohu v centrální nervové soustavě či nepřímo ovlivňují skrze signalizační dráhy jiné geny známé pro vývoj faciální části hlavy, např. Fgf geny. Tato práce si klade za cíl určit tyto genetické faktory.
Odhad věku dítěte na základě morfologického vývoje obličeje: matematické modelování časových řad 3D faciálních modelů
Kočandrlová, Karolina ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Blažek, Vladimír (oponent)
Diplomová práce byla založena na hodnocení morfologie a vývojových změn obličeje dětí ve věku od 3 do 6 let na základě longitudinálních dat. Za využití 3D faciálních modelů 14 dívek a 12 chlapců byly sledovány růstové a tvarové změny, variabilita a pohlavní dimorfismus formy a tvaru obličeje. 3D skenování dětí probíhalo každoročně, celkem se jednalo o 85 3D faciálních modelů. Na analýzu faciálních modelů byly použity metody geometrické morfometrie, přesněji se jednalo o Coherent point drift - Dense correspondance analýzu, per vertex T-test a analýzu hlavních komponent. Výsledky analýz byly vizualizovány na superprojekční barevné mapy průměrných obličejů a na mapy signifikance zobrazující statisticky významné oblasti změn a rozdílů. Obličej ve sledovaném období roste u dívek nejvíce mezi 4. a 5. rokem a nejvíce u chlapců mezi 5. a 6. rokem. Vlivem růstových změn docházelo s přibývajícím věkem ke zvětšování oblastí očí, nosu, rtů a brady a k rozšiřování čela a tváří. V rámci tvarových změn docházelo s rostoucím věkem ke zvýraznění mělčího uložení očí v očnici, ke zvýšení prominence oblastí nosu, rtů a brady, a zároveň k oplošťování čela a tváří u obou pohlaví. Růstové trajektorie se svým směrem u obou pohlaví nelišily, avšak poukázaly na nepatrně intenzivnější růstové a tvarové změny u dívek. Ve...

Viz též: podobná jména autorů
3 Kočandrlová, Kristýna
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.