|
|
Vliv obsahu organické hmoty a vápníku na imobilizaci léčiv v půdě
Kotradyová, Viktória ; Sedláček, Petr (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Zámerom tejto diplomovej práce bolo poukázať na problematiku výskytu antibiotík v prírode, predovšetkým tetracyklínu. Vysoká celosvetová spotreba, limitovaná metabolizácia v organizme a neúplná degradácia v ČOV sú príčiny, prečo sú farmaceutiká nachádzané v životnom prostredí. Ich prítomnosť môže negatívne vplývať na prírodný ekosystém, vrátane ľudí. Je preto dôležité zaoberať sa ich správaním a hľadať riešenia, ako ich z prírody odstrániť. Samotná pôda má samočistiacu schopnosť, dokáže tieto polutanty imobilizovať do štruktúr organických látok a zabrániť tak ich následnej migrácii. Prítomnosť anorganických katiónov v pôde zohráva podstatnú úlohu pri sorpčnom procese antibiotík. Konkrétne pri tetracyklíne je nutné brať v úvahu aj ióny vápnika z pôdy, s ktorými tvorí chelatačné komplexy. V praktickej časti boli sorpčnými a desorpčnými experimentami sledované interakcie tetracyklínu s pôdnymi systémami. Boli skúmané štyri pôdy s rôznym obsahom organickej hmoty a vápnika. Tetracyklín sa s vysokou účinnosťou adsorboval do všetkých štyroch pôd. Desorpčné procesy vykazovali nízku účinnosť a poukázali na stabilnú adsorpciu v pôde. Experimentálne dáta boli preložené Langmuirovou a Freundlichovou izotermou, kde druhá spomínaná je vhodná pre tri zo štyroch pôd. Následne boli prevedené sorpčné a desorpčné experimenty v pufroch so štyrmi rôznymi pH hodnotami (3, 5, 7 a 10). Vplyv pH na sorpcie nebol markantný, pri desorpciách boli sledované vyššie desorbované množstvá tetracyklínu pri nižších pH. Pre zistenie rýchlosti degradácie tetracyklínu na svetle bola sledovaná jeho fotodegradácia v roztoku. Výsledky ukazujú, že po 29. dňoch jeho koncentrácia klesla o 22 % z pôvodnej koncentrácie. Kvantitatívna analýza prebiehala pomocou UV-VIS spektroskopie a kvapalinovej chromatografie. Pre získanie informácii o sorpčnom mechanizme boli zmerané FTIR spektrá pôd.
|
|
|
Stanovení penetrace aktivních látech
Blažejová, Natálie ; Kalina, Michal (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřená na simulaci penetrace aktivních látek používaných v kosmetických přípravcích. Byla sepsána teoretická část, která se zaměřovala na základní charakteristiku aktivních látek používaných v kosmetickém i farmaceutickém průmyslu. Byla popsána metoda stanovení těchto aktivních látek prostřednictvím Franzových difuzních cel, které slouží ke stanovení koncentrace aktivních látek prošlých skrze kůži použitím různých modelů kůže. Experimentální část byla zaměřena na simulaci penetrace dvou aktivních látek, bisabololu a ektoinu, které byly pro tuto práci poskytnuty kosmetickou firmou Nobilis Tilia. Bylo stanoveno množství těchto aktivních látek prostřednictvím Franzových difuzních cel, kdy byly použita syntetická Strat-M® membrána a membrána připravená z kůže prasečího ucha. Dále byla použita metoda tape-stripping, která slouží ke stanovení aktivní látky ve vrstvách kůže. Všechny vzorky byly následně analyzovány metodou UV-VIS spektrometrie a kapalinové chromatografie.
|
|
|
Transport léčiv v modelových hydrogelech
Horváth, Michal ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Táto diplomová práca sa venovala transportným vlastnostiam diklofenaku v modelových hydrogéloch. Gély boli pripravené z agarózy a niektoré boli obohatené o humínovú kyselinu IHSS Elliott Soil. Prídavok humínovej kyseliny do hydrogélu by mal napodobovať pôdne prostredie. A práve pôdne prostredie bolo vybraté na pozorovanie transportu a prestupu diklofenaku. Difúzia bola pozorovaná v difúznych celách, kde v jednej časti bol roztok diklofenaku a v druhej MQ voda. A medzi celami sa nachádzal hydrogél. Z oboch ciel boli odoberané vzorky, ktoré boli spektrofotometricky premeriavané v rôznych časových intervaloch do nastolenia rovnováhy. Tieto merania boli nakoniec použité na opis pohybu diklofenaku v hydrogéloch.
|
|
|
Migrace léčiv v půdních systémech
Janebová, Denisa ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
S rostoucí spotřebou léčiv, dochází k jejich častému výskytu v životním prostředí. Zde však představují riziko, nejen kvůli množení bakteriálních kmenů odolných vůči antibiotikům, ale také mohou ohrožovat lidské zdraví. Tato práce se proto zabývá problematikou výskytu a chování dvou antibiotik v půdě, konkrétně tetracyklinu a sulfamethoxazolu. Díky obsahu půdní organické hmoty se předpokládá, že půda dokáže částečně zabránit migraci léčiv, která se dostanou do životního prostředí. V této diplomové práci byly provedeny difúzní experimenty v půdním sloupci při reálných podmínkách, díky kterým byly stanoveny hodnoty efektivních difúzních koeficientů tetracyklinu a sulfamethoxazolu ve třech extrakčních činidlech. Nakonec byly také provedeny sorpční a desorpční procesy v jednotlivých vrstvách půdního sloupce. Pro měření koncentrace výluhů byla využita UV-Vis spektrometrie a kapalinová chromatografie. Pro potvrzení výskytu navázaného léčiva v půdním sloupci sloužila FTIR spektrometrie.
|
|
|
Interactions of pharmaceuticals with humic substances in model hydrogels
Fleischhackerová, Claudia ; Krouská, Jitka (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
This bachelor's thesis is focused on the study of drug diffusion in humic acid hydrogels. The instantaneous surface source diffusion method was used for this study. This method was based on the observation of emerging diffusion profiles of drugs which diffused in the humic gel at certain time intervals. Then, this method was used to determine the diffusion coefficients of the drugs used in the gels. The main aim of the experimental part was to study the influence of the interaction of drugs with humic acids that diffused through the humic gel. Two drugs were used as a diffusing medium, i.e. ibuprofen and tetracycline. They are pharmaceuticals, the consumption has been increasing in humans and animals in recent years, that's why they are often detected in the environment. The concentration profile of these drugs in humic acid hydrogels was determined by UV–VIS spectrometry.
|
|
|
Aplikace superabsorbentů do půdy a její vliv na růst rostlin
Závodská, Petra ; Kalina, Michal (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá přípravou a studiem superabsorbentů s obsahem nutrientů, konkrétně makronutrientů dusíku, fosforu a draslíku. Superabsorbenty jsou polymery, nejčastěji polymery kyseliny akrylové, které dokážou pojmout obrovské množství vody, aniž by se v nich rozpustily. Ve své struktuře jsou schopny vodu udržet a z tohoto důvodu jsou velmi perspektivními látkami pro použití v zemědělství. Experimentální část byla zaměřena na porovnání pěstované kukuřice s přítomností superabsorbentů v půdě a v samotné půdě bez přídavku superabsorbentů. Rostliny byly pěstovány ve třech časových úsecích, konkrétně 46 dní, 60 dní a 74 dní. Po dobu experimentů byly rostliny pěstovány s dostatkem vláhy a v kontrolovaných podmínkách pěstebního boxu pod UV lampou, která simulovala den a noc, kdy byla 12 hodin zapnuta a 12 hodin vypnuta. Nakonec byla provedena obrazová analýza v programu HARFA, ze které jsme dostali informaci o rozvětvení kořenů. Výsledky byly doplněny o rozbory půdy a rostlin.
|
|
|
Frakční složení kovových iontů v huminových gelech
Potočková, Jana ; Gregorová, Eva (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Práce se zabývá sílou vazby kovových iontů v huminových gelech. Ke studiu bylo použito několik vzorků huminových kyselin tak, aby mohl být posouzen vliv postupu izolace vzorků a jejich výsledných vlastností na sílu vazby kovových iontů v jejich komplexech. U části vzorků byly blokovány některé funkční skupiny pomocí metylace. Množství aktivních funkčních skupin v jednotlivých vzorcích byla stanovena standardními titračními metodami. Kovové ionty vázané v huminových komplexech byly rozděleny do několika frakcí pomocí extrakce různými činidly (destilovaná voda, 1M MgCl2, 1M HCl a 0,025M NH4EDTA). Byly použity dvě extrakční metody: kontinuální a frakční. Při frakční extrakci probíhá vyluhování kovových iontů v jednotlivých činidlech vždy z původního komplexu, zatímco při kontinuální extrakci probíhá vyluhování postupně ve všech extrakčních činidlech v pořadí podle vzrůstající afinity činidla, tj. síly vazby kovových iontů ve vzorcích. Množství kovových iontů ve výluzích po extrakcích bylo stanoveno pomocí UV-VIS spektrometrie.
|
|
|
Studium relaxačních vlastností hydrogelů s využitím reologických technik
Lorenc, Pavel ; Klučáková, Martina (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá studiem relaxace a časového namáhání viskoelastických látek (hydrogelů) pomocí vybraných reologických technik především s ohledem na oscilační testy. Byly připraveny a při měření porovnány vlastnosti hydrogelů s různým typem síťování. Agarózové hydrogely (fyzikálně), alginátové hydrogely (fyzikálně-chemicky), hydrogely kyseliny hyaluronové (iontově) a polyvinylalkoholové hydrogely (chemicky). V této bakalářské práci jsou navrženy a následně i aplikovány metody měření relaxačních vlastností těchto hydrogelů za použití reometru. Pomocí časově závislých testů, jež zkoumaly změny amplitudy v čase, byly zkoumány relaxační vlastnosti hydrogelů. Proveden byl test, který měl 3 intervaly, kdy změnami amplitud deformace v závislosti na čase byla sledována odezva hydrogelů na tyto změny. Sledovány byly relaxační vlastnosti těchto hydrogelů, jež prokázaly značné rozdíly v chování hydrogelů při měřeních. Těmito metodami bylo zjištěno, že struktura hydrogelů a koncentrace mají vliv na jejich relaxační vlastnosti. Z naměřených výsledků bylo prokázáno, že nejlepší relaxační vlastnosti má chemicky síťovaný polyvinylalkoholový hydrogel, nejnižší schopnost relaxace pak vykazoval fyzikálně-chemicky síťovaný alginátový hydrogel. Výsledky z naměřených dat byly nakonec porovnány, posouzeny a komentovány rozdíly mezi jednotlivými hydrogely.
|
|
|
Sorpční schopnosti huminových kyselin
Pokorná, Markéta ; Havelcová, Martina (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá huminovými kyselinami a jejich schopnostmi adsorbovat na svém povrchu kovové ionty. Huminové kyseliny jsou aromatické polycyklické sloučeniny s postranními řetězci, na kterých jsou především karboxylové a fenolové funkční skupiny. Díky těmto skupinám mohou huminové kyseliny tvořit různě stabilní komplexy s kovovými ionty a pomáhat tak k částečné imobilizaci polutantů v přírodě. V této práci byla studována sorpce Pb2+ a Zn2+ iontů na huminových kyselinách pomocí relativně nové elektroanalytické metody zvané galvanostatická rozpouštěcí chronopotenciometrie. K popisu experimentálních dat byla použita Freundlichova a Langmuirova izoterma. Z výsledků vyplývá, že adsorbované množství zkoumaných kovových iontů roste s jejich zvyšující se koncentrací. Dále bylo zjištěno, že olovo se sorbuje na huminových kyselinách mnohem lépe než zinek. Oba kovy se sorbují lépe z roztoku obsahujícího pouze jeden iont kovu než v přítomnosti čtyř kovů současně (Cd, Cu, Zn a Pb), kde není sorpce těchto kovů ovlivňována přítomností dalších kovů.
|
|
|
Charakterizace hydrogelů na bázi fotosíťovaných derivátů hyaluronanu
Hekrlová, Veronika ; Smilek, Jiří (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá charakterizací tyraminového derivátu kyseliny hyaluronové (HA-Tyr), jakožto vhodného kandidáta pro fotosíťovací reakce in situ. V první části bylo zkoumáno botnání gelů ve fyziologickém roztoku a prasečí plazmě, ve které hydrogely botnají podstatně méně. Druhá část bakalářské práce byla zaměřena na reologii. Nejprve byla pomocí rotačního testu změřena závislost zdánlivé viskozity roztoků prekurzorů tyraminového derivátu na smykové rychlosti. Zdánlivá viskozita roste s koncentrací derivátu nebo s Mw. Tento trend lze pozorovat i při měření elastického modulu vzniklých gelů oscilačními testy. Elastický modul lze ovlivnit také koncentrací fotoiniciátoru riboflavinu (RF), intenzitou záření nebo dobou osvitu. Součástí práce je i test cytotoxicity luminiscenční metodou ATP, který prokázal, že použité materiály a typy záření jsou bezpečné pro aplikaci in situ. Obecně mohou tyto znalosti posloužit při použití hydrogelů v regenerativní medicíně, kde by mohly sloužit jako krytí nebo nosiče aktivních látek.
|
host ::
RSS.