Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Orografické vlnové proudění v Česku
Kloubová, Martina ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Kerum, Jacek (oponent)
Orografické vlnové proudění v Česku Abstrakt Práce je z větší části rešeršního charakteru. Z dostupných českých i zahraničních zdrojů jsou v ní shrnuty nejdůležitější teoretické i praktické poznatky o orografickém vlnovém proudění, okrajově jsou rozvedeny další jevy a typy proudění spojené s pohybem vzduchové hmoty přes překážku. V samostatné kapitole je představeno využití vlnového proudění pro bezmotorové létání. Ve druhé části práce jsou pak podrobněji analyzovány oblasti v Česku, kde se orografické vlnové proudění může vyskytovat, a jsou zmíněny také podmínky jeho výskytu pro každou oblast. Nejvyhledávanější oblastí jsou Jeseníky při jihozápadním proudění, neboť létání ve vlně v jejich závětří umožňuje dosáhnout velkých vzdáleností i převýšení. Tomu napomáhá existence vlnových prostorů, kde se mohou větroně pohybovat v jinak zakázaných výškách. Na závěr jsou představeny možnosti předpovědi výskytu vlnových pohybů v atmosféře, přičemž úspěšnost předpovědi je demonstrována na konkrétním modelu propojeném se záznamem přeletu. Hlavním nástrojem predikce jevu je v současnosti numerický model WRF, jenž pro vybraný případ správně předpověděl polohu stoupání, a to bez ohledu na zvolené horizontální rozlišení 1 nebo 2 km. Klíčová slova: vlnové proudění, orografická oblačnost, závětří, atmosférická turbulence,...
Extrémní srážkové události v Makaronésii
Kloubová, Martina ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Huth, Radan (oponent)
Extrémní srážkové události v Makaronésii Abstrakt Práce se věnuje extrémním srážkovým událostem v Makaronésii, oblasti ve východním Atlantiku, jež zahrnuje souostroví Azorské, Madeirské, Kanárské a Kapverdské. Po obsáhlé fyzickogeografické charakteristice regionu následuje analýza denních srážkových dat z období 1977-2016 ze 16 stanic. Kvalita dat kolísá, jako nejspolehlivější se ukázala data z Kanárských ostrovů. K hodnocení extremity srážek jsou jejich denní až třídenní úhrny vyjádřeny pomocí dob opakování, za každé souostroví je následně pomocí geometrických průměrů N-letostí získán přehled 20 událostí s největší extremitou. Časová a prostorová variabilita událostí je řešena metodou směrových vektorů. Případy extrémních srážek jsou na všech souostrovích koncentrovány ve vlhké části roku, avšak s různou intenzitou. Největší koncentraci vykazují Kapverdy (září), nejmenší Azory a Madeira, kde se vyskytují jednodenní extrémy i v teplé části roku. Pouze na Kapverdách byl během studovaného období zaznamenán nárůst počtu událostí. Extrémní události zpravidla zasáhnou jen jedno ze souostroví Makaronésie. Na závěr je provedena základní analýza cirkulačních příčin extrémních událostí pomocí vybrané typizace povětrnostních situací. Klíčová slova: Makaronésie, extrémní srážky, oceánské klima, doba opakování,...
Orografické vlnové proudění v Česku
Kloubová, Martina ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Kerum, Jacek (oponent)
Orografické vlnové proudění v Česku Abstrakt Práce je z větší části rešeršního charakteru. Z dostupných českých i zahraničních zdrojů jsou v ní shrnuty nejdůležitější teoretické i praktické poznatky o orografickém vlnovém proudění, okrajově jsou rozvedeny další jevy a typy proudění spojené s pohybem vzduchové hmoty přes překážku. V samostatné kapitole je představeno využití vlnového proudění pro bezmotorové létání. Ve druhé části práce jsou pak podrobněji analyzovány oblasti v Česku, kde se orografické vlnové proudění může vyskytovat, a jsou zmíněny také podmínky jeho výskytu pro každou oblast. Nejvyhledávanější oblastí jsou Jeseníky při jihozápadním proudění, neboť létání ve vlně v jejich závětří umožňuje dosáhnout velkých vzdáleností i převýšení. Tomu napomáhá existence vlnových prostorů, kde se mohou větroně pohybovat v jinak zakázaných výškách. Na závěr jsou představeny možnosti předpovědi výskytu vlnových pohybů v atmosféře, přičemž úspěšnost předpovědi je demonstrována na konkrétním modelu propojeném se záznamem přeletu. Hlavním nástrojem predikce jevu je v současnosti numerický model WRF, jenž pro vybraný případ správně předpověděl polohu stoupání, a to bez ohledu na zvolené horizontální rozlišení 1 nebo 2 km. Klíčová slova: vlnové proudění, orografická oblačnost, závětří, atmosférická turbulence,...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.