|
|
Polské protipotratové hnutí v kontextu společenské a politické debaty
Stejskalová, Michaela ; Klípa, Ondřej (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Otázky týkající se ženských práv a konkrétně práva na potrat patří do okruhu ústředních témat, s nimiž se musí vyrovnat každá moderní společnost a která signalizují míru její liberalizace. Daná problematika je ze stejného důvodu tematizována globálními i lokálními konzervativními aktéry, kteří v posledním desetiletí rozšiřují koncept takzvaného "genderismu", jímž zastřešili otázky interrupcí i další společenské změny považované z jejich pohledu za negativní a degradující "přirozený řád" západní civilizace. Proti takovým změnám se rozhodli aktivně vystupovat a zasazovat se o politický i společenský návrat k tradičním hodnotám. V tomto kontextu je významný příklad Polska, kde za vlády konzervativně populistické strany Právo a spravedlnost mezi lety 2015 a 2023 začalo zřetelně docházet k tomuto hodnotovému obratu, na kterém měly výrazný podíl konzervativní nevládní organizace. Typickým příkladem takového subjektu je nadace Ordo Iuris, které se podařilo v krátkém časovém horizontu etablovat jako zásadní aktér v boji proti umělému přerušení těhotenství a dalších přidružených otázkách. Cílem této diplomové práce bylo zmapovat, jakým způsobem agenda Ordo Iuris zapadá do cílů vytyčených globálními antigenderovými hnutími, jaké metody v této souvislosti využívá a v čem spočívá její relativní úspěšnost....
|
|
|
Běloruská občanská společnost z pohledu Alese Bjaljackého
Markautsova, Viktoryia ; Klípa, Ondřej (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá názorem držitele Nobelovy ceny za mír Alese Bjaljackého na problém běloruské občanské společnosti, zejména na oblast lidských práv a lidskoprávních organizací občanského sektoru. Tyto organizace působí v Bělorusku od konce XX století a neustále jsou pod tlakem a represemi běloruského režimu Alexandra Lukašenka. Teoretická část je zaměřena na vymezení současných pojmů občanské společnosti a na problém zařazení běloruské občanské společnosti v rámci existujících definic. Praktická část je tvořena analýzou rozhovoru s Alesem Bjaljackým. Je v ní zkoumáno, co respondent považuje za klíčové faktory v rozvoji občanské společnosti, jak hodnotí vliv politické situace na běloruskou občanskou společnost, jak vidí její minulost a budoucnost. Vize Alese Bjaljackého je v této práci konfrontována s názorem autora Andrewa Wilsona, který analyzuje běloruskou občanskou společnost v knize "Belarus: The Last European Dictatorship". Názor Bjaljackého je také v této práci konfrontován s názory některých dalších autorů, kteří zkoumali OS v Bělorusku a jejichž hlavní zjištění jsou představena v knize "Civil society in Belarus 2000-2015, Collection of texts" a "Majstrounja. Historie jednoho divu".
|
|
|
Strategické postavení Východní Haliče v rámci Západoukrajinské republiky
Pastuščak, Alan ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na dílčí epizodu mezinárodních a diplomatických vztahů jednoho z krátce existujících nástupnických státu Rakouska Uherska - Západoukrajinské republiky. Když na podzim roku 1918 vypukla válečná konfrontace mezi Polskem a Západoukrajinskou republiko o to, která strana bude mít trvalý nárok na Východní Halič, vyvinula Francie a Velká Británie opakované úsilí o urovnání sporů mezi těmito dvěma státy, nicméně k zachování suverenity Západoukrajinské republiky nakonec nedošlo. Cílem práce je určit důvody, proč Západoukrajinská republika jako geopolitické těleso nezískala dostatečnou zahraniční podporu pro zajištění své existence a nezávislosti v boji s Polskem. Pro výzkumné účely práce bylo použita kombinace několika historiografických metodologických postupů, jako je přímá, nepřímá, či progresivní. Účelem tohoto postupu je přehledné chronologické líčení klíčových událostí, jako jsou diplomatické mise, jednání delegací, či práce komisí vyhotovujících stěžejní dokumenty. Práce dospěla k závěru, že se Západoukrajinská republika zhroutila především z důvodu zarputilosti ze strany jejích politiků, konkrétně v případě rozhodnutí o nepřijetí Barthélemyho demarkační linie. Poté, co posílené polské ozbrojené síly převzaly iniciativu na bojišti, vyjednávací postavení druhé strany...
|
|
| |
|
|
Ukrajinský nacionalismus v polských tištěných médiích: porovnání vybraných pravicových a liberálně-levicových periodik (2014-2022)
Pavlíček, Denis ; Klípa, Ondřej (vedoucí práce) ; Korablyova, Valeriya (oponent)
Tato bakalářská práce se prostřednictvím vybraných polských tištěných médií (Rzeczpospolita, Gazeta Wyborcza, Do Rzeczy a Polityka) zabývá vztahem Poláků k ukrajinskému nacionalismu mezi lety 2014 a 2022. Jejím cílem je identifikovat hlavní rozdíly v přístupu pravicových a liberálně-levicových médií k tématům souvisejícím s ukrajinským nacionalismem ve sledovaném období. Nejprve dochází k uvedení do problematiky polsko-ukrajinských vztahů s důrazem na vzájemné spory o výklad historie. Následuje zdůvodnění výběru zkoumaných periodik, přičemž jsou představeny jejich názorové rozdíly. Po zhodnocení dosavadních přístupů k analýze médií je zformulován postup řešení práce. Za účelem zodpovězení výzkumných otázek a posouzení správnosti hypotéz je poté provedena kvalitativní obsahová analýza, induktivní obsahová analýza a frekvenční analýza článků, které byly nalezeny pomocí klíčových slov souvisejících s ukrajinským nacionalismem. V rámci jednotlivých analýz pak po slovním komentáři jejich výsledků dochází k porovnání názorově kontrastních periodik mezi sebou. V závěru pak následuje diskuse výsledků všech analýz, zodpovězení výzkumných otázek a posouzení správnosti hypotéz.
|
|
|
Běloruská historická politika mezi lety 2011-2020 a měkká bělorusizace
Kužela, Jan ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
V diplomové práci se zaměřuji na fenomén měkké bělorusizace, který kontextuálně uchopuji v rámci historické politiky státu v čele s autoritářským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Časovým těžištěm práce se stává rok 2014, kdy po ruské anexi Krymu sledujeme nárůst národních motivů ve veřejném prostoru spolu s podporou běloruské kultury a jazyka. K problematice přistupuji analýzou primárních zdrojů - ruských dezinformačních webů, reakcí běloruských politiků a ideologů, které interpretuji v souvislosti se specifickým typem běloruského režimu, adaptivním autoritarismem. Klíčový přínos pak představují strukturované rozhovory s představiteli běloruské opozice pohybující se jak v exilu, tak přímo v Bělorusku, jež danou problematiku obohatí o přímou, autentickou zkušenost subjektů. Cílem celé práce je rozplést komplikované vztahy mezi historickou politikou a projevy měkké bělorusizace, popsat její vliv na historickou politiku a prohloubit povědomí o těchto fenoménech z hlediska běloruské opozice.
|
|
| |
|
|
Minority Rights and Possibilities of Identification of the Hungarian Minority in Czechoslovakia on Žitný ostrov in 1969-1989
Ročkár, Matej ; Juhászová, Tereza (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Témou diplomovej práce sú menšinové práva maďarskej menšiny v Československu v období rokov 1969 - 1989. Práca sa zameriava na dopady menšinovej politiky zo strany štátu na každodenný život Maďarov na Žitnom ostrove. Oblasť Žitného ostrova sa radí medzi regióny s najsilnejším podielovým zastúpením obyvateľov maďarskej národnosti zo všetkých regiónov na Slovensku. Obdobie medzi rokmi 1969 a 1989 sa nieslo v znamení nielen normalizačných procesov nasledujúcich po invázii vojsk Varšavskej zmluvy, ale aj federalizácie Československa. Vďaka nej bola časť kompetencií, ktoré mali dopad na každodenný život národnostných menšín, prenesená na úroveň Slovenska, ako jedného zo štátotvorných celkov. Cieľom tejto práce je zistiť, ako obdobie normalizácie prežívali príslušníci maďarskej menšiny. K zodpovedaniu tejto otázky bol vykonaný výskum formou osobných rozhovorov s pamätníkmi. Ich spomienky a skúsenosti zo skúmaného obdobia sú v práci konfrontované s vtedajšou platnou menšinovou legislatívou. Hlavná časť práce je venovaná možnostiam identifikácie maďarskej menšiny. V prvom rade sa zameriava na možnosť používania materinského jazyka vo verejnom priestore, vzdelávania sa, prístupu k médiám, informáciám a kultúre v maďarskom jazyku. Ďalej sa práca venuje aj otázke spolunažívania s väčšinovým obyvateľstvom v...
|
|
|
Kolektivizace zemědělství a znárodňování majetku ve vesnici Uhřice u Sedlce - Prčice na české Sibiři v letech 1945 - 1960
Trojovská, Pavlína ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Popisovaný vývoj v obci Uhřice u Sedlce - Prčice s detailním přihlédnutím ke dvěma mlýnům odráží politické, společenské a ekonomické změny v Československu započaté v únoru roku 1948. Jde především o kolektivizaci zemědělství provázenou konfiskací a znárodňováním nemovitého i movitého majetku v kraji, který byl tradičně spjat s rolnickým způsobem obživy. Příklad obce Uhřice a sledovaných mlýnů ilustruje proměnu venkova, jež se skrývala pod pojmem socializace vesnice. Zároveň přináší svědectví, že ideologie sama zločinem není v plném rozsahu, zločiny páchají samotní lidé - vykonavatelé, ti, kteří tak činí v dobré víře, stejně jako ti, kteří konají z důvodu osobního prospěchu. Práce vychází především z písemných dokumentů, které se uchovaly ve Státním okresním archivu v Příbrami a v Benešově. Nalezený obsah je zasazen do širšího kontextu právního a politického rámce. I z toho důvodu je sledované období ohraničeno první polovinou sedmdesátých let 20. století.
|
|
| |
host ::
RSS.