|
|
Cinema, Television and Conceptual Transmutations in Samuel Beckett's 1960s Prose
Nixon Kiryushina, Galina ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent) ; Weller, Shane (oponent)
Tato disertační práce zkoumá vliv úzké osobní a profesionální angažovanosti Samuela Becketta v práci s filmovými a televizními technologiemi na formu a obsah jeho prozaických děl z 60. let 20. století. Zprvu mapuje Beckettův zájem o kinematografii a její složitou, ale přesto klíčovou roli ve vývoji jeho estetického smýšlení ve 30. letech, což pro něj bylo formativní a intelektuálně bohaté období, k němuž se po celý svůj život a spisovatelskou kariéru vracel. Práce čerpá z korespondence, nepublikovaných rukopisných materiálů, kritických a tvůrčích děl, jakož i z četných dobových zdrojů a s jejich pomocí sleduje proměny Beckettova porozumění filmové teorii a praxi v průběhu tohoto desetiletí. Mimo jiné popisuje jeho názory na dokumentární film, montáž i úpadek němého černobílého filmu, které zasazuje do kontextu širších kulturních debat napříč modernistickou Evropou o významu filmu jako umělecké formy. Disertace dále sleduje vliv těchto zkušeností na Beckettova pozdější praktická setkáni s filmovým a televizním médii, počínaje prací na Filmu v roce 1963, a uvažuje o způsobech, jimiž se tyto technologické formy vyjádření a jejich specifika podílely na rozvoji zcela nového pojetí Beckettovy prózy. Prostřednictvím analýz méně známých spoluprací Becketta se specialisty z oboru nabízí užší náhled na...
|
|
|
Saying Seen Again: Audio-Visual Aspects of Samuel Beckett's Company, Ill Seen Ill Said, and Worstward Ho
Kiryushina, Galina ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Prvotním záměrem této práce je prozkoumat, jakými způsoby do sebe pozdní próza Samuela Becketta přijímá prvky přejaté z médií rádia a filmu, které jsou pro tato média určující. Rozbor textů tvořících Beckettovu románovou trilogii Nohow On je založen na zkoumání dvou způsobů vnímáni, tedy sluchového a zrakového, a uskutečněn pomocí vykladového čtení Company, Ill Seen Ill Said a Worstward Ho v kontextu teorie a praxe médií a filmu. Hlavním předpokladem je, že formální přechody mezi tištěnými a netištěnými médii v Beckettově díle jsou podmíněny autorovým zájmem o rádio, televizi a kinematografii a jeho teoretickou a praktickou obeznámeností s jejich specifiky. Textový rozbor je tak doplněn o biografický a bibliografický rámec a Beckettova znalost vysílacích médií a kinematografie je kladena do souvislosti s progresivní "technologizací" jeho psaní během 80. let. Práce podává obrys počátků a transformací motivu hlasu coby jednoho z hlavních předmětů Beckettova zájmu a v jeho textech zkoumá výpůjčky, ať už praktické či teoretické, z oblasti kinematografie, aby tak osvětlila jejich simulaci pocitového vnímání. Jednotlivé oddíly vycházejí z rané teorie rádia Rudolfa Arnheima, z podrobného rozboru principů sovětské filmové montáže 20. let, jakož i z dalších čistě filmových postupů a...
|
|
|
Something Gone Wrong With the Silence: The Motif of Voice in Samuel Beckett's Embers, Eh Joe and That Time
Kiryushina, Galina ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
v českém jazyce Tato práce se zabývá analýzou motivu hlasu a jeho rozličnými formami a významy ve třech vybraných hrách Samuela Becketta. Vzhledem k tomu, že je téma slov a především hlasu jedním z autorových celoživotních zájmů, prostupuje tento motiv již jeho raným prozaickým dílem a nachází mnohdy více vyhovující a sofistikované vyjádření až v autorových pozdějších hrách pro rozhlas, televizní vysílání a divadlo. Hlas je vskutku často se vyskytujícím prvkem uplatňovaným v mnoha různých situacích: hlasy se aktivně účastní utváření jak postav, tak vnější reality, jejíž jsou tyto postavy součástí; mnozí z Beckettových vypravěčů jsou sužováni hlasy, které se jim neustále ozývají v hlavách; hlasy také představují vzpomínky a dřívější "já" postav, které se nakonec transformují do velmi svérázné a samostatné postavy. Hry Embers, Eh Joe a That Time byly záměrně zvoleny pro rozbor motivu hlasu jak na základě jejich tématické podoby, tak i pro různorodost jejich realizace prostřednictvím tří různých médií. Úvodní kapitola nastiňuje původ tématu hlasu v Beckettově nedramatickém díle a pokouší se zhruba vytyčit několik základních rysů tohoto motivu s ohledem na jeho uplatnění v autorových pozdějších dramatických hrách. Kapitola se krátce věnuje roli jazyka - a jeho auditivního protějšku - v souladu s jeho...
|
host ::
RSS.