|
Možnosti využití fluidních popílků v keramické technologii
Keršnerová, Lucie ; Šveda,, Mikuláš (oponent) ; Rovnaníková, Pavla (oponent) ; Všianský,, Dalibor (oponent) ; Sokolář, Radomír (vedoucí práce)
Předložená disertační práce se zabývá možnostmi využití fluidních popílků z tepelných elektráren Hodonín, Ledvice a Tisová v keramické technologii. Pozornost byla zaměřena na oblast výroby keramických obkladových prvků a cihlářství. Fluidní popílek představuje druhotnou surovinu s potenciálním využitím ve stavebnictví. Jeho využití v oblasti pálených staviv zatím nebylo hlouběji zkoumáno. Hlavním úskalím je fakt, že dochází k rozkladu v popílku obsaženého anhydritu a uniká oxid siřičitý. V práci je popsáno chování fluidních popílků při výpalu z hlediska imisí oxidu siřičitého. Jelikož produkce SO2 je kontrolována a existují zákonem stanovené limity, cílem disertační práce bylo mj. nalézt způsob, jak uvolňování oxidu siřičitého ze střepu zamezit. Bylo dokázáno, že přidáním zdroje sodných iontů k fluidnímu popílku dochází výpalem ke tvorbě minerálů hauyne, resp. nosean, jež mají ve své struktuře vázány SO42- ionty, a SO2 ze střepu neuniká. Dále je popsáno chování fluidního popílku při výpalu, jestliže je smíchání se zeminami. Teplota rozkladu anhydritu je nižší cca o 150 – 200 °c nižší než u popílků čistých. V závěru práce je fluidní popílek aplikován pro výrobu za sucha lisovaných keramických obkladových prvků. Fluidní popílky lze využít v keramické výrobě. Nicméně přes relativně zajímavé výsledky je zde celá řada problémů, které je nutno řešit. Stávající práce může sloužit jako zdroj informací pro další rozvoj poznatků.
|
| |
| |
|
Forsterit a možnosti jeho syntézy
Nguyen, Martin ; Keršnerová, Lucie (oponent) ; Sokolář, Radomír (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je charakterizovat nejvýznamnější vlastnosti forsteritu a jeho využití v praxi. Teoretická část obsahuje charakteristiku jednotlivých surovin, které se používají k syntéze forsteritu a posouzení surovinových možností České republiky pro výrobu forsteritu. Hlavní důraz je kladen na podrobnou rešerši doposud publikovaných výsledků nejpoužívanějších technologií pro syntézu forsteritu. Na konci teoretické části je návrh nejvhodnější technologie výroby forsteritu v České republice. Praktická část ověřuje navrženou technologii výroby forsteritu společně s porovnáním základních parametrů laboratorně připraveného forsteritu s parametry publikovanými a následným vyhodnocením čistoty vzniklého forsteritu s použitím rentgenové difrakční analýzy.
|
|
Syntéza multifázové forsterit–spinelové keramiky s vylepšenými vlastnostmi
Nguyen, Martin ; Keršnerová, Lucie (oponent) ; Nevřivová, Lenka (oponent) ; Vejmelková, Eva (oponent) ; Sokolář, Radomír (vedoucí práce)
Tato disertační práce se zabývá syntézou multifázové forsterit–spinelové keramiky s vylepšenými vlastnostmi v porovnání s běžnou forsteritovou keramikou. Cílem práce bylo optimalizovat navržené surovinové směsi v závislosti na technologii výroby a výsledných parametrech především z hlediska fázového složení, mikrostruktury a žárovzdorných vlastností. Výsledky výzkumu prokázaly zlepšení odolnosti proti náhlým změnám teplot a pevnosti v tahu za ohybu v důsledku synergického působení jednotlivých fází z hlediska mikrostruktury. V závěru bylo provedeno ověření aplikovatelnosti vybraných směsí v průmyslu pomocí testování korozní odolnosti vůči několika materiálům.
|
|
Možnosti využití fluidních popílků v keramické technologii
Keršnerová, Lucie ; Šveda,, Mikuláš (oponent) ; Rovnaníková, Pavla (oponent) ; Všianský,, Dalibor (oponent) ; Sokolář, Radomír (vedoucí práce)
Předložená disertační práce se zabývá možnostmi využití fluidních popílků z tepelných elektráren Hodonín, Ledvice a Tisová v keramické technologii. Pozornost byla zaměřena na oblast výroby keramických obkladových prvků a cihlářství. Fluidní popílek představuje druhotnou surovinu s potenciálním využitím ve stavebnictví. Jeho využití v oblasti pálených staviv zatím nebylo hlouběji zkoumáno. Hlavním úskalím je fakt, že dochází k rozkladu v popílku obsaženého anhydritu a uniká oxid siřičitý. V práci je popsáno chování fluidních popílků při výpalu z hlediska imisí oxidu siřičitého. Jelikož produkce SO2 je kontrolována a existují zákonem stanovené limity, cílem disertační práce bylo mj. nalézt způsob, jak uvolňování oxidu siřičitého ze střepu zamezit. Bylo dokázáno, že přidáním zdroje sodných iontů k fluidnímu popílku dochází výpalem ke tvorbě minerálů hauyne, resp. nosean, jež mají ve své struktuře vázány SO42- ionty, a SO2 ze střepu neuniká. Dále je popsáno chování fluidního popílku při výpalu, jestliže je smíchání se zeminami. Teplota rozkladu anhydritu je nižší cca o 150 – 200 °c nižší než u popílků čistých. V závěru práce je fluidní popílek aplikován pro výrobu za sucha lisovaných keramických obkladových prvků. Fluidní popílky lze využít v keramické výrobě. Nicméně přes relativně zajímavé výsledky je zde celá řada problémů, které je nutno řešit. Stávající práce může sloužit jako zdroj informací pro další rozvoj poznatků.
|
|
Forsterit a možnosti jeho syntézy
Nguyen, Martin ; Keršnerová, Lucie (oponent) ; Sokolář, Radomír (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je charakterizovat nejvýznamnější vlastnosti forsteritu a jeho využití v praxi. Teoretická část obsahuje charakteristiku jednotlivých surovin, které se používají k syntéze forsteritu a posouzení surovinových možností České republiky pro výrobu forsteritu. Hlavní důraz je kladen na podrobnou rešerši doposud publikovaných výsledků nejpoužívanějších technologií pro syntézu forsteritu. Na konci teoretické části je návrh nejvhodnější technologie výroby forsteritu v České republice. Praktická část ověřuje navrženou technologii výroby forsteritu společně s porovnáním základních parametrů laboratorně připraveného forsteritu s parametry publikovanými a následným vyhodnocením čistoty vzniklého forsteritu s použitím rentgenové difrakční analýzy.
|
| |
| |