Kelnarová, Ivana - Výsledky hledání - Digitální repozitář

host :: přihlásit Digitální repozitář
		Hledej		Nový záznam		Nápověda		O repozitáři

Hlavní stránka > Výsledky hledání: Kelnarová, Ivana

Hledej:

Tipy pro vyhledávaní :: Rozšířené hledání

Hledej ve sbírkách:

Seřadit podle:	Zobrazit výsledky:	Výstupní formát:

	Rozšíření a význam invazního patogenu Cryptostroma corticale na Acer pseudoplatanus v Praze Kelnarová, Ivana ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Sumíková, Taťána (oponent) Sazná nemoc kůry (sooty bark disease) způsobená fytopatogenní houbou Cryptostroma corticale je jednou z aktuálních hrozeb pro populaci javoru klenu v Evropě. Od prvního nálezu v Praze v roce 2005 bylo zaznamenáno několik desítek jedinců uhynulých v důsledku nákazy tímto patogenem, ale lze předpokládat vyšší míru nákazy přetrvávající v latentní nesymptomatické fázi. Hlavním cílem práce bylo kvantifikovat latentní výskyt C. corticale v Praze na základě brzké detekce v pletivech stromů bez vnějších symptomů, identifikovat ekologické nároky tohoto patogenu a stresové faktory podmiňující rozvoj infekce. Dalším cílem bylo na základě získaných dat predikovat rizika pro pražskou populaci javoru klenu a vytipovat další ohrožené lokality v Praze. Sekundárně bylo v práci hodnoceno i spektrum hub kolonizujících xylém javoru klenu. Vzorky pletiv odebrané pomocí Presslerova nebozezu byly podrobeny: a) izolací kultivovatelných hub na sladinový agar a b) detekcí DNA C. corticale na základě nested PCR s druhově specifickými primery. Latentní nákaza byla detekována ve 28 vývrtech. Z 27 pozitivních případů detekce pomocí nested PCR se specifickými primery bylo 10 podpořeno i izolací C. corticale na agar. Pouze v jednom případě nebyla pozitivní izolace C. corticale na agar potvrzena pomocí nested PCR. Přítomnost... Úplný záznam
	Rozšíření a význam invazního patogenu Cryptostroma corticale na Acer pseudoplatanus v Praze Kelnarová, Ivana ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Sumíková, Taťána (oponent) Sazná nemoc kůry (sooty bark disease) způsobená fytopatogenní houbou Cryptostroma corticale je jednou z aktuálních hrozeb pro populaci javoru klenu v Evropě. Od prvního nálezu v Praze v roce 2005 bylo zaznamenáno několik desítek jedinců uhynulých v důsledku nákazy tímto patogenem, ale lze předpokládat vyšší míru nákazy přetrvávající v latentní nesymptomatické fázi. Hlavním cílem práce bylo kvantifikovat latentní výskyt C. corticale v Praze na základě brzké detekce v pletivech stromů bez vnějších symptomů, identifikovat ekologické nároky tohoto patogenu a stresové faktory podmiňující rozvoj infekce. Dalším cílem bylo na základě získaných dat predikovat rizika pro pražskou populaci javoru klenu a vytipovat další ohrožené lokality v Praze. Sekundárně bylo v práci hodnoceno i spektrum hub kolonizujících xylém javoru klenu. Vzorky pletiv odebrané pomocí Presslerova nebozezu byly podrobeny: a) izolací kultivovatelných hub na sladinový agar a b) detekcí DNA C. corticale na základě nested PCR s druhově specifickými primery. Latentní nákaza byla detekována ve 28 vývrtech. Z 27 pozitivních případů detekce pomocí nested PCR se specifickými primery bylo 10 podpořeno i izolací C. corticale na agar. Pouze v jednom případě nebyla pozitivní izolace C. corticale na agar potvrzena pomocí nested PCR. Přítomnost... Úplný záznam
	Fytopatogenní houby způsobující nekrózu kůry Acer pseudoplatanus Kelnarová, Ivana ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent) Nekróza kůry je symptom různě závažných onemocnění způsobených různými patogeny. Na javorech klenech jsou nekrózy kůry relativně často pozorovány, zejména v souvislosti s oslabením stresem jako jsou klimatické extrémy či antropogenní znečištění. Mezi původce patří především zástupci Ascomycetes a dále zástupci Peronomycetes z rodu Phytophthora. Míra patogenity je velmi variabilní, od lokálních povrchových nekróz po systémové mykózy končící smrtí hostitele. Patogeny můžeme rozdělit na oportunní (Cryptostroma corticale), slabé (Prosthecium pyriforme) a obligátní (Eutypella parasitica). Mimo patogeny jsou v nekrózách nacházeni saprofyté rozkládající odumřelá pletiva. K vyloučení patogenity těchto druhů slouží zpětné inokulační pokusy na hostitele. Jako hyperparazité mohou v nekrózách růst mykofágní houby (Acremonium sp.). Nekrózy jsou vyhledávány také různými druhy bezobratlých jako úkryt a zdroj potravy a mykofágními savci. Zvažován je jejich význam při šíření spor a iniciaci vstupních bran pro infekci. Úplný záznam

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.

Digitální repozitář :: :: :: ::
Powered by v1.1.2
Spravuje

Tato stránka je dostupná také v následujících jazycích:
Česky English