|
|
Essays in Applied Macroeconomics
Pestova, Anna ; Kapička, Marek (vedoucí práce) ; Lenza, Michele (oponent) ; Uras, Burak R. (oponent)
Tato práce studuje roli domácích a zahraničních úvěrových šoků v agregátních fluktuacích a jak na tyto šoky reagují domácnosti. První kapitola zkoumá roli úvěru při utváření agregát- ních fluktuací v panelu vyspělých a rozvíjejících se zemí. Celkový úvěr rozkládáme podle agregátních šoků a podle typu dlužníka. Zjištujeme, že celková odezva boom-propad recese na bankovní úvěry je způsobena výhradně expanzemi úvěrů domácnostem, především když jsou tyto expanze poháněny šoky agregátní poptávky. Naproti tomu expanze podnikových úvěrů nevykazují žádné účinky boom-propad a okamžitě zvyšují riziko recese, přičemž tento nárůst je způsoben především šoky v nabídce úvěrů. Druhá kapitola analyzuje přenos šoků nabídky úvěrů do bilancí domácností a výsledků trhu práce. Využíváme rozdíly v úvěrových pod- mínkách napříč státy USA a porovnáváme výsledky domácností obyvatel žijících ve státech, které zaznamenaly různé intenzity uvolnění úvěrových podmínek. Ukazujeme, že pozitivní úvěrové šoky vedou k většímu nesplácení domácností v budoucnu, pokud zvýší poměr hypoték domácností k příjmu. Dokumentujeme, že pozitivní úvěrové nabídkové šoky vyvolávají (i) přesuny zaměstnanosti mezi obchodovatelným a neobchodovatelným sektorem, (ii) změny v příjmech domácností a (iii) v cenách nemovitostí, které formují akumulaci rizik...
|
|
|
Organization of knowledge and taxation
Kapička, Marek ; Slavík, Ctirad
This paper studies how labor income taxation interacts with the organization of knowledge and production, and ultimately the distribution of wages in the economy. A more progressive tax system reduces the time that managers allocate to work. This makes the organization of production less efficient and reduces wages at both tails of the distribution, which increases lower tail wage inequality and decreases upper tail wage inequality. The optimal tax system is substantially less progressive than the current one in the United States. However, if wages were exogenous, the optimal tax progressivity would be much higher.
|
|
|
Macro-Epidemic Modelling: A Deep Learning Approach
Žemlička, Jan ; Slavík, Ctirad (vedoucí práce) ; Kapička, Marek (oponent)
V této práci prezentuji novou metodu pro výpočet globálně přesných řešení rekurzivních stochastických makro-epidemických modelů s potenciálně vysoko- dimenzionálním stavovým prostorem. V porovnání s existujícími studiemi, které buďto studují deterministické ekonomiky pomocí sekvenčních metod, nebo ana- lyzují stylizované modely řešitelné standardními metodami dynamického pro- gramování a lineární projekce, v této práci aplikuji algoritmus založený na hlubokém učení, který umožňuje analyzovat komplexní ekonomiky s agregátní nejistotou a velkým počtem stavových proměnných. Kromě řešení modelu vůči dané hodnotě parametrů prezentuji též rozšířený algoritmus, který umožňuje vyřešit celou množinu modelů indexovanou parametry reakční funkce vlády. Tento krok tak výrazně zjednodušuje výpočet optimální reakční funkce vlády, jelikož obchází nutnost opakovaného řešení modelu pro různé parametrizace vládní reakční funkce. 1
|
|
|
Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
Kapička, Marek ; Kejak, Michal ; Slavík, Ctirad
Tento článek shrnuje dosavadní ekonomickou literaturu, které kombinuje SIR modely s makroekonomickými modely a diskutuje důsledky pandemie pro fiskální a monetární politiku. SIR modely implikují, že boj s pandemií bude úspěšný pouze v případě dlouhodobého snížení reprodukčního čísla. Makroekonomicko-epidemiologické modely zdůrazňují vzájemnou interakci šíření epidemie a ekonomického chování lidí. Ukazují, že existuje negativní vztah mezi hloubkou ekonomického propadu a rychlostí šíření epidemie. Zároveň ukazují, že epidemie vytváří negativní externality kdy spontánní omezování aktivit je nedostatečné. Ekonomické důsledky pandemie jsou modelovány jako mix nabídkových a poptávkových šoků, není zcela jasné, který druh šoků bude dominovat. Zatímco negativní nabídkový šok je prvotní, poptávkový šok může dominovat díky tomu, že některé sektory jsou postiženy více než jiné. Makroekonomická literatura také zdůrazňuje, že pandemie dopadá na různé skupiny lidí s různou intenzitou: karanténa například dopadá více na lidi s nižšími příjmy nebo na mladší ročníky. Epidemie tak má i důležité důsledky pro redistribuci příjmů a spotřeby. Stručně shrnuto: prvořadým úkolem vlád je přijmout taková veřejná zdravotní opatření, která zploští epidemickou křivku tak, aby se zdravotní problém spojený s šířením koronaviru vešel do zdravotní kapacity daného státu. Tato opatření nutně povedou k prohloubení ekonomické krize. V této fázi krize, kdy bude klíčová role fiskální politiky, je třeba za každou cenu (‚do whatever it takes‘) udržet většinu ekonomiky v životaschopném stavu. Role monetární politiky bude v této fázi pouze doprovodná. Čím delší a hlubší bude zdravotní krize, tím hlubší bude i krize ekonomická, která může mít tendenci se projevovat i jako krize finanční, měnová apod., což může vyžadovat i drastičtější fiskální politiky a větší koordinaci mezi fiskálními a monetárními politikami. Tato pandemie i jí vyvolaná ekonomická krize jsou krizemi globálními. Tudíž se nedají překonat izolovaně v jednotlivých zemích, ale vyžadují koordinované úsilí zejména nejvyspělejších zemí s patřičnou pomocí pro méně rozvinuté země a s významnou rolí ze strany mezinárodních a nadnárodních institucí (IMF, WB, ECB, EU a další).
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.