|
|
Tyreopatie v graviditě - imunoendokrinologické a metabolické aspekty
Vítková, Hana ; Jiskra, Jan (vedoucí práce) ; Kosák, Mikuláš (oponent) ; Posová, Helena (oponent)
Úvod: V těhotenství dochází k řadě imunologických, hormonálních a metabolických změn, které zvyšují riziko rozvoje některých onemocnění. Základní cíle práce byly: porovnat sérové koncentrace protilátek proti C1q složce komplementu (anti-C1q) a manózy vázajícího lektinu (MBL) u těhotných žen s autoimunitním onemocněním štítné žlázy (AITD) a zdravých těhotných žen a porovnat koncentraci jodu ve vzorku moči (jodurie), novorozenecký tyreoideu stimulující hormon (TSH) a další tyreoidální laboratorní parametry u těhotných žen s gestačním diabetes mellitus (GDM) a zdravých těhotných žen. Pacientky a metody: Do studie "anti-C1q" bylo zařazeno 96 těhotných žen s AITD a kontrolní skupiny byly tři: 80 zdravých těhotných žen, 72 netěhotných žen s AITD a 72 zdravých dárců krve. Do studie "MBL" bylo zahrnuto 212 těhotných žen s AITD a 80 zdravých těhotných žen a do studie "jodurie" 195 těhotných žen s GDM a 88 zdravých těhotných žen. Koncentrace anti-C1q a MBL byly měřeny metodou ELISA, jodurie metodou absorpční spektrofotometrie po předchozí alkalické demineralizaci a ostatní parametry běžnou imunoanalýzou. Výsledky: Anti-C1q a MBL v séru byly vyšší u těhotných žen s AITD oproti kontrolám. Anti- C1q pozitivně korelovaly s koncentracemi TSH a po porodu klesaly u žen s negativními TPOAb. Sérové koncentrace MBL...
|
|
|
Aspirační cytologie štítné žlázy - význam hodnocení podle Bethesda klasifikace, výskyt diferencovaného karcinomu při autoimunitní tyreoiditidě
Srbová, Libuše ; Čáp, Jan (vedoucí práce) ; Fryšák, Zdeněk (oponent) ; Jiskra, Jan (oponent)
Aspirační cytologie štítné žlázy - význam hodnocení podle Bethesda klasifikace, výskyt diferencovaného karcinomu při autoimunitní tyreoiditidě. Úvod: S nárůstem diagnostiky stoupá i počet nalezených tyreoidálních uzlů. Základním vyšetřovacím postupem je sonografie v kombinaci s tenkojehlovou biopsií. Od r. 2010 se na některých pracovištích používá Bethesda klasifikace, jejíž součástí je i určení dalšího postupu. Dalším častým onemocněním štítné žlázy je autoimunitní tyreoiditis. Podle některých starších prací je uzel v terénu tyreoiditidy suspektní z malignity, současné názory jsou kontroverzní. Rozdílné údaje se objevují především v závislosti na tom, zda jsou analyzována data z cytologických nebo operačních nálezů. Cíl: Cílem naší práce bylo reklasifikovat výsledky biopsií štítnice podle klasifikace Bethesda u pacientů, kteří následně podstoupili tyreoidektomii a určit maligní potenciál jednotlivých kategorií. U kategorie cytologicky nejasných nálezů pak zjistit, zda doporučení patologa k operaci, druh cytologických atypií a výsledky opakovaných biopsií měly vliv na výskyt maligních nálezů. V druhé části jsme zjišťovali, jak přítomnost autoimunitní tyreoiditidy ovlivňuje riziko výskytu karcinomu štítnice. Zvlášť jsme porovnávali cytologické i histologické nálezy a dále přítomnost protilátek a vliv výše...
|
|
|
Stav zásobení jodem u těhotných diabetiček
Radiměřská, Veronika ; Jiskra, Jan (vedoucí práce) ; Límanová, Zdeňka (oponent)
Cíl: Cílem praktické části práce bylo analyzovat koncentraci jodu v moči (jodurii) a její vztah k ostatním tyreoidálním laboratorním parametrům v krvi u gravidních diabetiček ve druhém nebo třetím trimestru těhotenství. Metodika: Vyšetřeno bylo 163 těhotných žen, které měly gestační nebo pregestační DM, v druhém nebo třetím trimestru těhotenství. Já jsem dále pracovala se 154 ženami. Současně byly stanoveny sérové protilátky proti tyreoidální peroxidáze (TPOAb) a thyreoglobulinu (TgAb), štítnou žlázu stimulující hormon (TSH), volný tyroxin (FT4) a volný trijodtyronin (FT3). Výsledky: Medián jodurie byl 91,15 ug/l (rozmezí 67,7-112). U 136/154 (88 %) žen byla jodurie nižší než 150 ug/l (doporučená dolní mez pro těhotné ženy), median 86,95 (rozmezí 64,95-106,4) a v 90/154 (58 %) byla nižší než 100 ug/l. V rozmezí mírného jodového deficitu (50-149 ug/l) bylo 117/154 (76 %) žen a 19 (12,3 %) žen bylo ve středně těžkém nedostatku (jodurie 20-49 ug/l). Žádná z žen neměla jodurii nižší než 20 ug/l - tedy těžký nedostatek. Pouze u 7 (4,5 %) žen byla koncentrace jodurie odpovídající doporučenému rozsahu pro těhotné ženy (150-249 ug/l). U 11 žen (7,2 %) byla jodurie vyšší než doporučovaných 250 ug/l. Závěr: Celkem u 88 % těhotných diabetiček v druhém nebo třetím trimestru gravidity byla jodurie v pásmu...
|
|
|
Ekonomické aspekty screeningu tyreopatií v graviditě a u žen s poruchou fertility
Bartáková, Jana ; Jiskra, Jan (vedoucí práce) ; Zamrazil, Václav (oponent) ; Smutek, Daniel (oponent)
Výskyt tyreopatií v graviditě v České republice dosahuje 10-15 %. Důraz na včasnou diagnostiku a léčbu je kladen nejen v průběhu těhotenství, ale i v době před otěhotněním z důvodu vlivu tyreopatií na fertilitu, průběh těhotenství, porod a vývoj plodu. Cílem práce bylo zhodnotit efektivitu a ekonomické aspekty screeningu tyreopatií těhotných žen a žen s poruchou fertility v podmínkách České republiky. Práci tvoří čtyři publikované studie. První je prospektivní průřezová studie 200 pozitivně screenovaných těhotných žen. Ve studii docházíme k závěru, že těhotné ženy s vysokým a nízkým rizikem tyreopatií mají podobné klinické a laboratorní charakteristiky a screening, v současnosti zaměřený pouze na rizikové skupiny, je neefektivní. Druhá studie 5 223 těhotných žen je studií případů a kontrol. Zjišťujeme, že věk ženy nad 30 let není rizikovým faktorem pro tyreopatie v těhotenství, ačkoliv jeho přidání do strategie cíleného screeningu rizikových skupin zlepšuje záchyt a ATA (American Thyroid Association) jej přidala do svého doporučení 2011. Třetí publikace je retrospektivní průřezová studie 188 těhotných žen léčených levothyroxinem, které byly v graviditě pravidelně laboratorně kontrolovány v souladu s doporučením ATA 2011 a ES (Endocrine Society) 2012. Docházíme zde ke zjištění, že laboratorní...
|
|
|
Počítačová analýza ultrazvukových obrazů uzlů ve štítné žláze se zaměřením na jejich sonografické vlastnosti a cytologické nálezy.
Procházka, Antonín ; Smutek, Daniel (vedoucí práce) ; Rožánek, Martin (oponent) ; Jiskra, Jan (oponent)
Ultrazvukové zobrazování patří mezi základní vyšetření uzlů ve štítné žláze, na jejichž základě se rozhoduje, zda pacient podstoupí cytologické vyšetření, které je hlavním podkladem pro rozhodování o případném chirurgickém odstranění štítné žlázy. Cytologické vyšetření má ale bohužel omezenou specificitu a případná operace s sebou nese rizika. Proto jsou hledány další metody, které by byly schopny vnést do diagnostiky více jistoty. Jednou z nových metod je počítačová podpora diagnostiky (CAD), která pomocí analýzy obrazu a strojového učení vykazuje poměrně slibné výsledky. V této práci představujeme dva do určité míry podobné, přesto však odlišné, CAD přístupy. První přístup spočívá v analýze celých uzlů pomocí Segmentation Based Fractal Texture Analysis (SFTA) algoritmu, který rozkládá obraz na jednotlivá šedotónová pásma pomocí metody binární stack-dekompozice. Pomocí tohoto přístupu bylo na datovém souboru 40 snímků hodnocených metodou křížové validace dosaženo přesnosti 92,5 % při použití náhodných lesů a 95 % při použití support vector machines (SVM). Druhý CAD přístup vychází také z metody vícenásobného prahování obrazu, ale s tím rozdílem, že z jednotlivých šedotónových pásem je extrahováno větší množství prediktorů popisujících binární texturu a dále pak, že analýza neprobíhá na uzlu jako celku, ale...
|
|
|
Tyreoidální autoimunita a elasticita tyreoidálních uzlů-vztah k jejich biologické povaze.
Krátký, Jan ; Jiskra, Jan (vedoucí práce) ; Gabalec, Filip (oponent) ; Smutek, Daniel (oponent)
Tyreoidální uzly představují velmi častou patologii. S využitím moderních ultrazvukových přístrojů jejich prevalence dosahuje až 68 %. Nejzásadnějším úkolem je včasná detekce tyreoidálního karcinomu, který sice tvoří asi 5-15 % klinicky signifikantních uzlů, ale jeho incidence stále stoupá. Ani s využitím aspirační biopsie tenkou jehlou není vždy možné rozhodnout o biologické povaze uzlu. Velká část těchto pacientů je pak nucena podstoupit diagnostickou operaci štítné žlázy, která je spojena s riziky pro pacienta a zároveň s finančními náklady pro zdravotní systém. V posledních desetiletích je snaha o zlepšení neinvazivní diagnostiky biologické povahy tyreoidálních uzlů. Elasticita tyreoidálních uzlů stanovená pomocí elastografického vyšetření a přítomnost tyreoidální autoimunity patří mezi zkoumané rizikové parametry. S využitím strain elastografie jsme v naší práci prokázali, že tyreoidální karcinomy mají signifikantně sníženou elasticitu v porovnání s benigními tyreoidálními uzly. Elastografie tyreoidálních uzlů může být využita jako vhodný doplněk konvenčního sonografického vyšetření. Kombinace obou vyšetření zvyšovala negativní prediktivní hodnotu v porovnání s konvenčním přístupem. Výsledky naší práce dále naznačují, že pro potřebu semikvantitativní analýzy elastografie tyreoidálních uzlů...
|
|
|
Vliv her malých forem a běhů na výkon ve sprintu a agility u hráčů fotbalu
Jiskra, Jan ; Kokštejn, Jakub (vedoucí práce) ; Malý, Tomáš (oponent)
Název: Vliv her malých forem a běhů na výkon ve sprintu a agility u hráčů fotbalu. Cíle: Cílem práce je zjistit vliv vybraných pohybových intervencí (hry malých forem vs. běhy) na výkon ve sprintu a agility u elitních hráčů fotbalu v kategorii U14 v průběhu přípravného období. Metody: Efekt her malých forem (SSG skupina) a běhů (Run skupina) na výkon ve sprintu a agility byl zjišťován u 18 elitních hráčů fotbalu (13,5± 0,3 let). Sprint na 5, 10 a 30m; agility test a rychlostně-silově-koordinační test (trojkrok) byly použity pro hodnocení efektu vybraných intervencí. Pro měření časů všech testů byl použit set fotobuněk (Alge Timing GmbH, Lustenau, Austria). Skupinové rozdíly v pre a post testech byly hodnoceny na základě statistické (Mann - Whitneyho U test) a věcné (koeficient r) významnosti rozdílů. Výsledky: Obě skupiny se významně zlepšili v testu trojskoku (p < 0,05; r > 0,5). Skupina SSG se po dvouměsíční intervenci významně zhoršila ve sprintu na 5, 10 a 30m (r = 0,38 - 0,69). Run skupina se významně nezlepšila ve sprintech na 5, 10 a 30m. U agility testu jsme zaznamenali významné zlepšení pouze u Run skupiny, a to pouze na levou nohu (r = 0,42) Na základě zjištěných výsledků se domníváme, že tréninkové jednotky zaměřené na lineární rychlost a rychlost se změnou směru udržují rychlostní...
|
|
|
Vztah hmotnosti a BMI k dávce levotyroxinu nemocných s hypotyreózou
Radiměřská, Veronika ; Jiskra, Jan (vedoucí práce) ; Ježková, Jana (oponent)
Cílem práce bylo zjistit, zda existuje vztah mezi dávkou levothyroxinu, pozitivitou či negativitou thyreoidálních protilátek, BMI, obvodem pasu a dalšími antropometrickými parametry a analyzovat, jestli je dávka levothyroxinu ovlivněna příčinou a závažností hypotyreózy. Metodika: Vyšetřeno bylo 44 pacientů s hypotyreózou, kteří byli léčení levothyroxinem tak, že jejich tyreoidální funkce byla aktuálně v normě. U těchto pacientů jsem následně zjišťovala výšku, hmotnost a BMI pomocí kalibrované osobní váhy a dále obvod pasu a boků pomocí páskové míry. Za dozoru lékaře jsem z karty pacientů zjišťovala sérové koncentrace TSH, TPOAb a TgAb, které byly stanoveny ze vzorku krve metodou nekompetitivní imunoanalýzy. Výsledky: Průměrná denní dávka levothyroxinu v celém souboru pozitivně korelovala s BMI (Spearmanův koeficient 0,429, P=0,004) a obvodem pasu u žen (Spearmanův koeficient 0,332 P=0,028). Sérové koncentrace tyreoidálních protilátek neměly statisticky významný vztah k dávce levothyroxinu, BMI ani dalším antropometrickým údajům. Nejvyšší průměrná denní dávka levothyroxinu byla u skupiny po totální tyreoidektomii (medián 114 až 160,5 ug, průměr 135,4 ug), nižší u skupiny s manifestní hypotyreózou (medián 87,5 až 100 ug, průměr 100 ug) a nejnižší u skupiny se subklinickou hypotyreózou (medián 81,5 až...
|
|
|
Ekonomické aspekty screeningu tyreopatií v graviditě a u žen s poruchou fertility
Bartáková, Jana ; Jiskra, Jan (vedoucí práce) ; Zamrazil, Václav (oponent) ; Smutek, Daniel (oponent)
Výskyt tyreopatií v graviditě v České republice dosahuje 10-15 %. Důraz na včasnou diagnostiku a léčbu je kladen nejen v průběhu těhotenství, ale i v době před otěhotněním z důvodu vlivu tyreopatií na fertilitu, průběh těhotenství, porod a vývoj plodu. Cílem práce bylo zhodnotit efektivitu a ekonomické aspekty screeningu tyreopatií těhotných žen a žen s poruchou fertility v podmínkách České republiky. Práci tvoří čtyři publikované studie. První je prospektivní průřezová studie 200 pozitivně screenovaných těhotných žen. Ve studii docházíme k závěru, že těhotné ženy s vysokým a nízkým rizikem tyreopatií mají podobné klinické a laboratorní charakteristiky a screening, v současnosti zaměřený pouze na rizikové skupiny, je neefektivní. Druhá studie 5 223 těhotných žen je studií případů a kontrol. Zjišťujeme, že věk ženy nad 30 let není rizikovým faktorem pro tyreopatie v těhotenství, ačkoliv jeho přidání do strategie cíleného screeningu rizikových skupin zlepšuje záchyt a ATA (American Thyroid Association) jej přidala do svého doporučení 2011. Třetí publikace je retrospektivní průřezová studie 188 těhotných žen léčených levothyroxinem, které byly v graviditě pravidelně laboratorně kontrolovány v souladu s doporučením ATA 2011 a ES (Endocrine Society) 2012. Docházíme zde ke zjištění, že laboratorní...
|
|
|
Aspirační cytologie štítné žlázy - význam hodnocení podle Bethesda klasifikace, výskyt diferencovaného karcinomu při autoimunitní tyreoiditidě
Srbová, Libuše ; Čáp, Jan (vedoucí práce) ; Fryšák, Zdeněk (oponent) ; Jiskra, Jan (oponent)
Aspirační cytologie štítné žlázy - význam hodnocení podle Bethesda klasifikace, výskyt diferencovaného karcinomu při autoimunitní tyreoiditidě. Úvod: S nárůstem diagnostiky stoupá i počet nalezených tyreoidálních uzlů. Základním vyšetřovacím postupem je sonografie v kombinaci s tenkojehlovou biopsií. Od r. 2010 se na některých pracovištích používá Bethesda klasifikace, jejíž součástí je i určení dalšího postupu. Dalším častým onemocněním štítné žlázy je autoimunitní tyreoiditis. Podle některých starších prací je uzel v terénu tyreoiditidy suspektní z malignity, současné názory jsou kontroverzní. Rozdílné údaje se objevují především v závislosti na tom, zda jsou analyzována data z cytologických nebo operačních nálezů. Cíl: Cílem naší práce bylo reklasifikovat výsledky biopsií štítnice podle klasifikace Bethesda u pacientů, kteří následně podstoupili tyreoidektomii a určit maligní potenciál jednotlivých kategorií. U kategorie cytologicky nejasných nálezů pak zjistit, zda doporučení patologa k operaci, druh cytologických atypií a výsledky opakovaných biopsií měly vliv na výskyt maligních nálezů. V druhé části jsme zjišťovali, jak přítomnost autoimunitní tyreoiditidy ovlivňuje riziko výskytu karcinomu štítnice. Zvlášť jsme porovnávali cytologické i histologické nálezy a dále přítomnost protilátek a vliv výše...
|
host ::
RSS.