|
|
Flétna v komorních a koncertantních skladbách Jiřího Temla
Jarkovská, Jana ; KOUTNÍK, Štěpán (vedoucí práce) ; Kunt, Václav (oponent)
Tato disertační práce se zabývá flétnovou tvorbou skladatele Jiřího Temla. Přináší její kompletní seznam od prvních opusů až do roku 2016 včetně informací o premiérách a nahrávkách těchto skladeb. Úvodní kapitola poskytuje rovněž vhled do Temlova životopisu propojeného s přehledem celkového díla tohoto skladatele.
Stěžejní část je věnována mimohudební inspiraci J. Temla a jejímu vlivu na interpretační uchopení Temlových děl. Jiří Teml má ve velké oblibě nehudební oblasti umění, které se velmi silně promítají do jeho tvorby. Řada jeho skladeb (Commedia dell’arte, Pantomima, Hommage à Michelangelo, Kafka...) nese divadelní či výtvarné názvy a skladatel sám přiznává, že určitý mimohudební obsah je pro něj v tvorbě zásadně důležitý. Autorka si klade otázku, zda a jakým způsobem může tento fakt ovlivnit interpretační přístup k Temlovým skladbám. Metodologickým východiskem práce jsou především osobní rozhovory autorky se skladatelem Jiřím Temlem a její vlastní umělecká praxe.
|
|
|
Italské gerundium a jeho české ekvivalenty v paralelním korpusu
Jarkovská, Jana ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
Italské gerundium a jeho české ekvivalenty v paralelním korpusu Italské gerundium je hojně využívaný nefinitní slovesný tvar. Bývá součástí slovesných opisů nebo tvoří implicitní věty. V těchto větách může mít různé funkce. Lze tak rozlišit gerundio modale, strumentale, temporale, causale, ipotetico, concessivo a gerundio coordinato. Práce prezentuje seznam nejčastějších gerundií v italských textech, který vznikl s využitím paralelního česko-italského korpusu InterCorp. Těmito gerundii jsou facendo, cercando, guardando, dicendo, parlando, essendo, lasciando, pensando, avendo, passando, seguendo, andando, ridendo, sorridendo, indicando, vedendo, diventando, tenendo, correndo a dando. Na základě subkorpusu, který tvoří texty Itala Calvina, zkoumá tato práce jednotlivé gerundiální tvary, jejich funkce a jejich české překlady. Typy překladů jsou v práci klasifikovány a rozděleny do typologie nastíněné v Mluvnici italštiny S. Hamplové. Protože v češtině gerundium neexistuje, bývají gerundiální implicitní věty překládány obvykle větou souřadnou nebo podřadnou, jmennou vazbou či přechodníkem. Analýza konkrétních textů potvrdila, že existují i jiná překladatelská řešení, avšak výše uvedené způsoby překladu jsou jednoznačně těmi nejběžnějšími a to právě v tomto pořadí. Ze subkorpusu jsou extrahovány rovněž...
|
|
|
Český flétnista Jiří Válek
Zeráková, Jana ; Jarkovská, Jana (vedoucí práce) ; PIVODA, Radomír (oponent)
Cílem této práce bylo vytvořit pokud možno detailní a ucelený portrét osobnosti významného českého flétnisty prof. Jiřího Válka.
Práce se zabývá jeho životem, studiem a uměleckou činností. Věnuje se jeho působení v předních hudebních tělesech, jako je např. České noneto či Česká filharmonie. V práci se nachází poznatky též o Válkově pedagogickém působení na konzervatoři, ale zejména na Akademii múzických umění, jeho nejúspěšnějších žácích a o porotcování na hudebních soutěžích. Část práce je věnována jeho aktivní činnosti v oblasti skladatelské a jazzu.
|
|
|
Aaron Copland a jeho Duo pro flétnu a klavír
Jarkovská, Jana ; VÁLEK, Jiří (vedoucí práce) ; PIVODA, Radomír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá osobností a tvorbou amerického skladatele 20. století Aarona Coplanda. V první části přináší jeho životopis a přehled nejvýznamnějších děl. Druhá část práce je věnována Coplandovu Duu pro flétnu a klavír z roku 1971. Kromě historického kontextu vzniku díla a charakteristiky skladby zahrnuje též interpretační analýzu a rozbor nahrávek Dua.
|
|
|
Poruchy chování na 2.stupni ZŠ se zaměřením na záškoláctví
JARKOVSKÁ, Jana
Cílem diplomové práce bylo podat přehled o poruchách chování, s nimiž se mohou setkat pedagogové druhého stupně základních škol. Práce pak byla úzce zaměřena na problematiku záškoláctví, s níž se učitelé v běžné praxi setkávají velice často. V teoretické části bude nejprve třeba poukázat na rozdíl mezi problémovým a poruchovým chováním a tedy na jevy běžné v určité vývojové etapě dítěte a naopak na chování, které je již třeba považovat za poruchové. Uvedeny budou také jednotlivé klasifikace poruch chování, s nimiž pracují odborníci v různých oborech. Následující kapitoly budou již věnovány vysvětlení pojmů týkajících se záškoláctví, jeho příčinám a možnostem opatření, jež mohou pomoci zabránit vynechávání povinné školní docházky. Praktickou část tvoří rozhovory s učiteli druhého stupně základních škol, kteří se již ve své praxi setkali se záškoláky. Cílem bude analyzovat, jaký přehled o dané problematice mají jednotliví pedagogové. Zároveň se pokusím odhalit, jaký je vlastní přístup učitelů při řešení záškoláctví a při jednání se záškoláky a jejich rodinami.
|
|
| |
host ::
RSS.