|
|
Optimalizace vlastností nástřiku připraveného metodou Cold Spray pomocí tepelného zpracování
Bartošík, Vojtěch ; Šmíd, Miroslav (oponent) ; Hutařová, Simona (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá volbou parametrů tepelného zpracování kovového povlaku austenitické nestabilizované korozivzdorné oceli AISI 304L naneseného metodou Cold spray. Pomocí vhodného tepelného zpracování je možné upravovat mechanické vlastnosti, snížit pórovitost a v neposlední řadě také odstranit vysoká reziduální napětí v materiálu. Teoretická část práce je věnována literární rešerši na téma technologie Cold spray, koroze a korozivzdorných ocelí. V experimentální části jsou popsány postupy při měření vzorků, které prošly tepelným zpracováním, které probíhalo v rozmezí teplot 500 až 1100 °C, vždy při hodinové výdrži na teplotě a ochlazením na vzduchu. Kromě těchto vzorků byl materiál zkoumán i ve výchozím stavu. Byla stanovena pórovitost, mikrotvrdost a také magnetičnost. K analýze struktury byly pořízeny fotografie na světelném i elektronovém skenovacím mikroskopu. Na základě výsledků se jako dobrá volba zdá tepelné zpracování s hodinovou výdrží na teplotě 700 °C, kde byl pozorován významný pokles pórovitosti, částečné zotavení struktury při zachování vysoké mikrotvrdosti a také jemnosti zrna.
|
|
|
Vliv procesních parametrů a tepelného zpracování na strukturu a vlastnosti nástřiku metodou Cold Spray
Lindner, Patrik ; Řehořek, Lukáš (oponent) ; Hutařová, Simona (vedoucí práce)
Bakalářská práce je literární rešerší zaměřenou na technologii Cold spray a procesní parametry ovlivňující vlastnosti nástřiku, jako je tlak, teplota procesního plynu, rychlost posuvu trysky, sled jednotlivých vrstev, velikost částic prášku a jiné. Tato technologie využívá kinetickou energii dopadu částic na substrát. Hlavní předností této metody je možnost tvorby povlaku velkých tlouštěk (v milimetrech) bez oxidů, s poměrně nízkou porozitou a příznivými mechanickými vlastnostmi. Cílem této práce je seznámit se s technologií Cold spray a vlivem procesních parametrů na kvalitu nástřiku. Vliv procesních parametrů je v této práci také krátkým experimentem ověřen.
|
|
|
Vztah mezi stukturou a vlastnostmi litých niklových slitin
Smékalová, Jana ; Hutařová, Simona (oponent) ; Podrábský, Tomáš (vedoucí práce)
Niklové superslitiny jsou vyvinuty pro prostředí, která vyžadují korozivzdornost, žáruvzdornost a žárupevnost materiálu. Používají se hlavně pro součásti leteckých turbínových motorů a spalovacích turbín. Účinnost těchto zařízení se zvyšuje s rostoucí teplotou spalování, a proto je na jejich vývoj kladen velký důraz. Tato práce se zabývá vztahem mezi strukturou a vlastnostmi niklových superslitin Inconel 713LC a Inconel 738LC za pomoci světelné a elektronové mikroskopie.
|
|
|
Struktura a mechanické vlastnosti materiálů na bázi hořčíku připravených metodou SPS
Pleskalová, Kateřina ; Hutařová, Simona (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá zpracováním hořčíkových práškových materiálů s přídavkem zinku metodou slinování jiskrovým výbojem. Cílem je posouzení vlivu parametrů přípravy a obsahu zinku na strukturu materiálu a jeho mechanické vlastnosti. Teoretická část práce je rozdělena na dvě hlavní kapitoly. První kapitola popisuje materiály na bázi hořčíku a je zmíněno také jejich využití v oblasti medicíny. Druhá pak rozebírá práškovou metalurgii, konkrétně hořčíkové prášky a metodu slinování jiskrovým výbojem. V experimentální části byly vzorky slinuty při teplotách 300 °C a 400 °C a podrobeny analýze pomocí světelného a skenovacího elektronového mikroskopu, EDS analýze a měření tvrdosti, mikrotvrdosti a pevnosti v ohybu. Byl pozorován nárůst tvrdosti se zvyšujícím se obsahem zinku a se zvyšující se teplotou slinování. Pevnost v ohybu dosahovala vyšších hodnot pro materiály slinované při teplotě 400 °C.
|
|
|
Reakční syntéza objemových intermetalických materiálů na bázi systému Fe-Al
Dyčková, Lucie ; Hutařová, Simona (oponent) ; Jan, Vít (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá aluminidy železa. V literární studii jsou rozebrány nejznámější a nejpoužívanější intermetalické materiály, difúze a další možné technologie výroby. V experimentální části bylo použito nástřiku, který byl vyroben metodou cold spray. V této práci jsou rozebrány změny mikrostruktury v závislosti na teplotě žíhání. Práce obsahuje fotografie mikrostruktury a výsledky analýz z elektronového mikroskopu a z měření mikrotvrdosti.
|
|
|
Struktura a vlastnosti svarového spoje rotoru parní turbíny
Machala, Jan ; Hutařová, Simona (oponent) ; Juliš, Martin (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá posouzením strukturně-mechanických vlastností svarového spoje rotoru parní turbíny. Experimentálním materiálem svarového spoje je nízkolegovaná ocel 30CrMoNiV5-11 ve stavu po umělé degradaci. Teoretická část je literární rešerší dané problematiky se zaměřením na svařitelnost různých druhů ocelí používaných v energetickém průmyslu, na metalurgické pochody při svařovaní a obsahuje přehled nejdůležitějších metod svařování. Velká pozornost je věnována hodnocení kvality svaru podle příslušných norem a také destruktivnímu i nedestruktivnímu zkoušení svarových spojů. V experimentální části bakalářské práce bylo provedeno měření tvrdosti a mikrotvrdosti svarového spoje metodou dle Vickerse a vyhodnocení mikrostruktury metodami světelné mikroskopie. Získané hodnoty a informace o vlastnostech materiálu po umělé degradaci byly konfrontovány s již dříve získanými experimentálními výsledky ve výchozím stavu (po vyžíhání).
|
|
|
Současné trendy v metodách měření tvrdosti
Brzobohatý, Tomáš ; Doležal, Pavel (oponent) ; Hutařová, Simona (vedoucí práce)
Cílem práce je vytvořit přehled současných metod v oblasti měření tvrdosti a podrobněji některé metody popsat. Práce se nejprve zabývá zástupci standardních a léty prověřených metod měření a vyhodnocování tvrdosti, které nachází uplatnění i dnes. Dále jsou zde uvedeny metody, které se objevily v časech nedávných, a zdali budou opravdu životaschopné, ukáže až čas.
|
|
|
Struktura a vlastnosti litých niklových superslitin
Fukátková, Pavla ; Němec, Karel (oponent) ; Hutařová, Simona (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na problematiku vyskytujících se fází u superslitiny na bázi niklu (slitiny ŽS6K) a to z hlediska kvantitativního a kvalitativního hodnocení. Tyto fáze, zejména vytvrzující fáze ´ a karbidy, významně ovlivňují mechanické a jiné vlastnosti při napěťovém a teplotním zatěžování. Vzorky byly pozorovány po teplotní a teplotně - napěťové expozici, pomocí světelného mikroskopu a rastrovacího mikroskopu. Pro následné vyhodnocení struktury byla použita obrazová analýza. Součástí práce je také teoretická rešerše týkající se mikrostruktury, chemického složení a vlastností niklových superslitin.
|
|
|
Materiály používané v leteckém průmyslu
Večeřa, Jiří ; Juliš, Martin (oponent) ; Hutařová, Simona (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá současnými materiály, které nachází uplatnění v leteckém průmyslu. První část práce se zabývá obecně konstrukcí letadla. Popisuje hlavní části draku letadla a letecké pohonné jednotky a jejich podstatu, různá konstrukční řešení, hlavní mechanické požadavky a na závěr i nejčastěji volené materiály pro výrobu těchto částí. Další část práce je věnována jednotlivým materiálům, které se používají na stavbu letadel v posledních letech. Jedná se o hliník a jeho slitiny, slitiny na bázi titanu, niklové, popř. kobaltové superslitiny, žáropevné oceli a kompozitní materiály.
|
|
|
Studium ochranné vrstvy na bázi AlSi po degradaci
Vítková, Gabriela ; Řičánková, Veronika (oponent) ; Hutařová, Simona (vedoucí práce)
Materiály, které se používají pro vysokoteplotní aplikace, pracují ve velmi agresivním prostředí (oxidace, vysokoteplotní koroze, eroze, únava, creep). Nároky na použité materiály jsou tak vysoké. Určitou stálost prokazují superslitiny na bázi niklu. Zlepšení odolnosti vůči oxidaci a vysokoteplotní korozi může být dosaženo použitím ochranných vrstev, např. difúzních bariér. Tato bakalářská práce se zaměřuje na změny struktury a vlastností AlSi vrstvy aplikované metodou „slurry“ na niklovou superlistinu Inconel 713LC, a to vlivem dlouhodobé tepelné expozice při teplotách 800, 900 a 1000 °C.
|
host ::
RSS.