|
|
Zákaz diskriminace jako právní problém v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva
Dolejšová Kabelová, Kristýna ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Hubálková, Eva (oponent) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
disertační práce "Zákaz diskriminace jako právní problém v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva" JUDr. Kristýna Dolejšová Kabelová Tato disertační práce se zaměřuje na zkoumání zákazu diskriminace v evropském systému ochrany lidských práv založeném Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Evropská úmluva"), ve kterém Evropský soud pro lidská práva (dále jen "Evropský soud") jakožto mezinárodní soudní orgán přezkoumává individuální stížnosti proti smluvním státům. Zákaz diskriminace opírající se o zásadu rovnosti představuje fundamentální princip ochrany lidských práv, který je součástí všech důležitých mezinárodních instrumentů ochrany lidských práv i moderních právních řádů jednotlivých států. Všechny právní systémy jsou však také nevyhnutelně založeny na nejrůznějších rozlišeních, tříděních a klasifikacích vlastních moderním společnostem a samy tak nezamyšleně vytvářejí příležitosti k diskriminaci. Problém zákazu diskriminace pak ovšem spočívá ve stanovení hranice, kdy je rozdílné zacházení ospravedlnitelné a kdy již nikoliv. Hledání této hranice se v perspektivě rozhodovací praxe Evropského soudu dále transformuje v otázku míry diskrece soudce a jejího omezování přiměřeně doložitelnými hledisky při posuzování důvodnosti diskriminace. Za účelem řešení tohoto problému...
|
|
|
Právo na život garantované Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod
Divoká, Simona ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Hubálková, Eva (oponent)
Název práce: Právo na život garantované Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod Autor: Simona Divoká Katedra: Katedra mezinárodního práva Vedoucí diplomové práce: prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc. Abstrakt: Práce je především zaměřena na výklad článku 2 Úmluvy, který garantuje jedno ze základních lidských práv, a to právo na život. V první části práce se zabývám samotnou Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, zejména její aplikací, aby bylo patrné, kdy může dojít k porušení Úmluvy. Dále věnuji pozornost fungování Evropského soudu pro lidská práva, který byl zřízen za účelem kontroly dodržování jednotlivých práv a svobod garantovaných Úmluvou a jejími dodatkovými protokoly, které se státy přistoupením k Úmluvě zavázaly dodržovat. Poté se zabývám již samotným výkladem článku 2 Úmluvy a snažím se za pomoci bohaté judikatury Soudu popsat, jaké povinnosti smluvním státům vyplývají z článku 2 Úmluvy a jaké musí dodržovat, aby postupovaly v souladu s Úmluvou, kterou se zavázaly dodržovat. Státům vznikají hmotněprávní i procesněprávní povinnosti, které lze dále dělit na pozitivní a negativní. Tyto povinnosti postupně uvádím spolu s konkrétními případy, ve kterých Soud řešil danou problematiku. V práci nechybí ani zmínka o tématech jako je eutanazie, trest smrti...
|
|
|
Zákonnost důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Nejedlý, Josef ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Hubálková, Eva (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou zákonnosti důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv ("Úmluva"). Na první pohled by se mohlo zdát, že tato oblast s Úmluvou souvisí pouze pramálo. Žádné ustanovení Úmluvy výslovně neupravuje otázky dokazování a Evropský soud pro lidská práva ("ESLP") s ohledem na své subsidiární postavení a doktrínu čtvrté instance tradičně odmítá vyslovovat se k zákonnosti a přípustnosti důkazů. Přesto, jak dokládá poměrně bohatá judikatura ESLP a i někdejší Evropské komise pro lidská práva (společně "orgány Úmluvy"), zákonnost důkazů dávno není výlučnou doménou vnitrostátního práva. Jedná se navíc o oblast, ve které se štrasburské case-law rozvíjí obzvlášť dynamicky. Představuje tak výzvu pro právní vědu a praxi, jejichž nelehkým úkolem je tento vývoj nejen zachytit, ale i ovlivnit. Při zajišťování důkazů v rámci trestního řízení dochází velmi často k omezování základních práv jednotlivce. Nepřekvapí tedy, že se judikatura orgánů Úmluvy v oblasti dokazování rozvíjela právě v této oblasti. Tato práce analyzuje jednotlivé kategorie důkazů, ve vztahu k nimž se orgány Úmluvy měly příležitost dosud vyslovit nejvíce: důkazy získané za pomoci státem řízené provokace, důkazy získané mučením, nelidským nebo ponižujícím zacházením,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Proceedings before the European Court of Human Rights and their reform
Zaťko, Miloš ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Hubálková, Eva (oponent) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Konanie pred Európskym súdom pre ľudské práva a jeho reforma Cieľom tejto diplomovej práce je zanalyzovať a zhodnotiť konanie pred Európskym súdom pre ľudské práva. Tento súdny orgán existuje v rámci Rady Európy, ktorá vystupuje v úlohe strážcu základných ľudských práv a základných slobôd garantovaných a definovaných v Európskom dohovore o ochrane ľudských práv a základných slobôd. Na základe tohto medzinárodného dohovoru je každý jednotlivec, ktorého práva boli porušené jedným zo zmluvných štátov, oprávnený podať individuálnu sťažnosť na Súd, ktorou sa domáha zodpovedajúcej ochrany. Jednou zo základných podmienok, aby bola táto ochrana v tomto systéme poskytovaná, je existencia efektívneho a primeraného konania pred Súdom. V súčasnosti však tento súd musí čeliť mnohým problémom, ktoré môžu ohroziť jeho samotné poslanie. Z tohto dôvodu sa príslušné štáty rozhodli zahájiť novú reformu Súdu a konania pred ním, pričom základným cieľom tejto reformy je zabezpečiť dlhodobú efektívnosť konania pred Súdom. Táto práca práve analyzuje výsledky tohto reformného procesu a jeho dopadu na súčasnú podobu konania pred Súdom. Kľúčové slová: Európsky súd pre ľudské práva, konanie, reforma, pracovné vyťaženie
|
|
|
Zákonnost důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Nejedlý, Josef ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Hubálková, Eva (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou zákonnosti důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv ("Úmluva"). Na první pohled by se mohlo zdát, že tato oblast s Úmluvou souvisí pouze pramálo. Žádné ustanovení Úmluvy výslovně neupravuje otázky dokazování a Evropský soud pro lidská práva ("ESLP") s ohledem na své subsidiární postavení a doktrínu čtvrté instance tradičně odmítá vyslovovat se k zákonnosti a přípustnosti důkazů. Přesto, jak dokládá poměrně bohatá judikatura ESLP a i někdejší Evropské komise pro lidská práva (společně "orgány Úmluvy"), zákonnost důkazů dávno není výlučnou doménou vnitrostátního práva. Jedná se navíc o oblast, ve které se štrasburské case-law rozvíjí obzvlášť dynamicky. Představuje tak výzvu pro právní vědu a praxi, jejichž nelehkým úkolem je tento vývoj nejen zachytit, ale i ovlivnit. Při zajišťování důkazů v rámci trestního řízení dochází velmi často k omezování základních práv jednotlivce. Nepřekvapí tedy, že se judikatura orgánů Úmluvy v oblasti dokazování rozvíjela právě v této oblasti. Tato práce analyzuje jednotlivé kategorie důkazů, ve vztahu k nimž se orgány Úmluvy měly příležitost dosud vyslovit nejvíce: důkazy získané za pomoci státem řízené provokace, důkazy získané mučením, nelidským nebo ponižujícím zacházením,...
|
|
|
Právo na život garantované Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod
Divoká, Simona ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Hubálková, Eva (oponent)
Název práce: Právo na život garantované Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod Autor: Simona Divoká Katedra: Katedra mezinárodního práva Vedoucí diplomové práce: prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc. Abstrakt: Práce je především zaměřena na výklad článku 2 Úmluvy, který garantuje jedno ze základních lidských práv, a to právo na život. V první části práce se zabývám samotnou Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, zejména její aplikací, aby bylo patrné, kdy může dojít k porušení Úmluvy. Dále věnuji pozornost fungování Evropského soudu pro lidská práva, který byl zřízen za účelem kontroly dodržování jednotlivých práv a svobod garantovaných Úmluvou a jejími dodatkovými protokoly, které se státy přistoupením k Úmluvě zavázaly dodržovat. Poté se zabývám již samotným výkladem článku 2 Úmluvy a snažím se za pomoci bohaté judikatury Soudu popsat, jaké povinnosti smluvním státům vyplývají z článku 2 Úmluvy a jaké musí dodržovat, aby postupovaly v souladu s Úmluvou, kterou se zavázaly dodržovat. Státům vznikají hmotněprávní i procesněprávní povinnosti, které lze dále dělit na pozitivní a negativní. Tyto povinnosti postupně uvádím spolu s konkrétními případy, ve kterých Soud řešil danou problematiku. V práci nechybí ani zmínka o tématech jako je eutanazie, trest smrti...
|
|
|
Zákaz diskriminace jako právní problém v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva
Dolejšová Kabelová, Kristýna ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Hubálková, Eva (oponent) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
disertační práce "Zákaz diskriminace jako právní problém v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva" JUDr. Kristýna Dolejšová Kabelová Tato disertační práce se zaměřuje na zkoumání zákazu diskriminace v evropském systému ochrany lidských práv založeném Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Evropská úmluva"), ve kterém Evropský soud pro lidská práva (dále jen "Evropský soud") jakožto mezinárodní soudní orgán přezkoumává individuální stížnosti proti smluvním státům. Zákaz diskriminace opírající se o zásadu rovnosti představuje fundamentální princip ochrany lidských práv, který je součástí všech důležitých mezinárodních instrumentů ochrany lidských práv i moderních právních řádů jednotlivých států. Všechny právní systémy jsou však také nevyhnutelně založeny na nejrůznějších rozlišeních, tříděních a klasifikacích vlastních moderním společnostem a samy tak nezamyšleně vytvářejí příležitosti k diskriminaci. Problém zákazu diskriminace pak ovšem spočívá ve stanovení hranice, kdy je rozdílné zacházení ospravedlnitelné a kdy již nikoliv. Hledání této hranice se v perspektivě rozhodovací praxe Evropského soudu dále transformuje v otázku míry diskrece soudce a jejího omezování přiměřeně doložitelnými hledisky při posuzování důvodnosti diskriminace. Za účelem řešení tohoto problému...
|
|
|
The protection of ownership right and property restitution in the case-law of the European Court of Human Rights
Cilli, Michala ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Hubálková, Eva (oponent)
The protection of ownership right and property restitution in the case-law of the European Court of Human Rights. Abstrakt Témou tejto práce je ochrana vlastníckeho práva, tak ako je zakotvená a poskytovaná Európskym dohovorom o ľudských právach a jeho orgánmi. Autorka venuje takisto pozornosť na to, ako sa Európsky Súd pre Ľudské Práva vysporiadal s početnými českými a slovenskými sťažnosťami, ktoré sa dotýkali nielen reštitučného procesu, ktorý sa po páde komunizmu snažil o nápravu aspoň niektorých krívd predošlého režimu, ale aj aktov vyvlastnení, ku ktorým pred znovunastolením demokracie dochádzalo. Dôraz je predovšetkým kladený na judikatúru Štrasburských orgánov.
|
host ::
RSS.