Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv obsahu a poměru vápníku v potravě perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) na její přežívání a rychlost růstu
Macháček, Vojtěch ; Horáčková, Jitka (vedoucí práce) ; Tichá, Kamila (oponent)
Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) je v České republice zvláště chráněným kriticky ohroženým druhem, jehož juvenilní stadia v současnosti na mnoha tocích nejsou schopna přežívat a dobře růst, mj. i kvůli absenci kvalitní potravy s dostatkem vápníku. Perlorodky žijí v současnosti už jen v našich oligotrofních vodách, které jsou obecně chudé na vápník, přestože zároveň potřebují dostatek vápníku přijímat v potravě, jelikož jej využívají mimo jiné na stavbu pevné schránky. Doposud není objasněno, v jaké podobě perlorodky vápník v potravě přijímají, nicméně je zřejmé, že některé jeho formy jsou klíčovým faktorem pro růst a přežívání juvenilních stadií perlorodek. Zaměřili jsme se proto na studium různých forem organického vápníku v jejich potravě - detritu a jejich další testování. V rámci této diplomové práce byl během dvou let ve třech ročních obdobích odebírán jemný detrit na třiceti pěti lokalitách v povodí horní Vltavy a Blanice, a to v obou hlavních tocích, v jejich přítocích a na prameništích. Ve vzorcích bylo následně analyzováno množství dvou forem organického vápníku - citrátu a oxalátu. Z testovaných vzorků bylo poté vybráno dvacet lokalit s různými obsahy obou forem vápníku, ze kterých byl odebrán následující rok na jaře krmný detrit, který byl použit k bioindikačním pokusům "ex...
Limitní faktory pro přežívání Unionoidea v hyporeálu sladkých vod se zaměřením na Margaritifera margaritifera
Macháček, Vojtěch ; Horáčková, Jitka (vedoucí práce) ; Barák, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o fyzikálních, mechanických, chemických a biologických faktorech, které omezují výskyt, přežívání a rozmnožování velkých mlžů skupiny Unionoidea. Důraz je kladen na perlorodku říční (Margaritifera margaritifera) pro niž je v České republice realizován záchranný program, neboť patří u nás i v Evropě k nejohroženějším mlžům. Kromě již vcelku detailně prozkoumaných faktorů jako jsou - teplota vody, konduktivita, dynamika řeky, struktura říčního dna, pH, koncentrace různých forem dusíku, fosforu a kyslíku či interakce velkých mlžů s jinými živočichy, se v práci věnuji relativně nové problematice pesticidů a farmak. Ty se (ne)činností člověka objevují v tocích, přičemž o jejich vlivu na velké sladkovodní mlže je dosud známo jen málo. Dále se podrobněji zabývám i problematikou vápníku, který je pro mlže zásadní, neboť si z něj vytvářejí své schránky, ačkoliv není dosud objasněno, v jaké formě jej přijímají.
Nivní malakofauna přítoků dolního Labe-její historie, ekologie a změny způsobené rostlinnými invazemi
Horáčková, Jitka
Měkkýši jsou pro své charakteristické vlastnosti velmi vhodnou modelovou skupinou bezobratlých pro ekologické a paleoekologické studie. V první části této práce jsme na základě zpracování sukcesí fosilních měkkýšů, ukázali, že vývoj nivní malakofauny probíhal v různých říčních nivách dosti rozdílně, v závislosti na jejich charakteru i geografické poloze, neboť nivy situované do černozemní oblasti Čech měly zcela odlišnou historii. Detailní zpracování pěti profilů s fosilními měkkýši v nivě dolní Ohře prokázalo, že výrazné ochuzení lesní složky její recentní malakofauny nesouvisí tak úplně s přírodními procesy (kapitoly 3 a 10), ale odvíjí se od historického vývoje této oblasti, která byla od příchodu neolitiků pod trvalým tlakem lidského osídlení a zemědělského využití (kapitola 1). K podobným závěrům jsme došli i v případě studie 11 sukcesí fosilních měkkýšů v sousední oblasti Českého středohoří (kapitola 2). V druhé části práce (kapitola 3) jsme zkoumali ekologické patrnosti odpovědné za druhovou bohatost a složení nivní malakofauny. Jsou to především nadmořská výška a gradient vlhkosti, dále typ vegetace a její biomasy, světelné poměry na lokalitě a půdní reakce. Vzhledem k tomu, že invazní rostliny představují pro současné nivní ekosystémy obrovský problém, studovali jsme ve třetí části práce...
Hodnocení pěstitelských a plodových znaků u vybraných hrušní v sadech Libina podniku ÚSOVSKO a.s.
Horáčková, Jitka
Při vypracování diplomové práce byly sledovány růstové vlastnosti, fenologický vývoj, plodnost, výnosy, pomologické znaky, výskyt chorob a škůdců, potřeba chemické ochrany a další nároky vybraných odrůd hrušní na dvou rozdílných podnožích v ovocných sadech společnosti Úsovsko a.s. na severní Moravě. V dílčích kapitolách je popsán rozsah pěstování hrušní v ČR v integrovaném i ekologickém systému, jednotlivé fáze vývoje, popisy pracovních operací v sadech i výskyty patogenů, výsledky pozorování jsou zaznamenány v tabulkách a doplněny grafickým znázorněním. Na základě jejich vyhodnocení byly vytvořeny závěry a navržena případná opatření. Pěstování hrušní v České republice i ve světě patří k rentabilním ovocným druhům. Pozorování a výsledky této diplomové práce rovněž dokazují, že sledovaná výsadba se řadí k ekonomicky perspektivním a rentabilním výsadbám v ČR.
Limitní faktory pro přežívání Unionoidea v hyporeálu sladkých vod se zaměřením na Margaritifera margaritifera
Macháček, Vojtěch ; Horáčková, Jitka (vedoucí práce) ; Barák, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o fyzikálních, mechanických, chemických a biologických faktorech, které omezují výskyt, přežívání a rozmnožování velkých mlžů skupiny Unionoidea. Důraz je kladen na perlorodku říční (Margaritifera margaritifera) pro niž je v České republice realizován záchranný program, neboť patří u nás i v Evropě k nejohroženějším mlžům. Kromě již vcelku detailně prozkoumaných faktorů jako jsou - teplota vody, konduktivita, dynamika řeky, struktura říčního dna, pH, koncentrace různých forem dusíku, fosforu a kyslíku či interakce velkých mlžů s jinými živočichy, se v práci věnuji relativně nové problematice pesticidů a farmak. Ty se (ne)činností člověka objevují v tocích, přičemž o jejich vlivu na velké sladkovodní mlže je dosud známo jen málo. Dále se podrobněji zabývám i problematikou vápníku, který je pro mlže zásadní, neboť si z něj vytvářejí své schránky, ačkoliv není dosud objasněno, v jaké formě jej přijímají.
Mikrohabitatová diverzita měkkýších společenstev planinových lesů Křivoklátska
Applová, Eliška ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horáčková, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zabývá hlavními faktory ovlivňujícími výskyt měkkýšů v temperátních lesích ležících na planině na území CHKO Křivoklátsko. Křivoklátsko je původností lesů v rámci střední Evropy naprosto jedinečné. Vedle toho měkkýši mohou sloužit jako bioindikátory kvality přírodního prostředí. Výzkum potvrdil za pomoci Ellenbergových indikačních hodnot vegetace signifikantní závislost druhové diversity měkkýšů na vlhkosti lokality, živinách obsažených v půdě a půdních reakcích. Výsledky zároveň prokázaly lokální vazbu abundance měkkýšů na vlhkost a výskyt velkých kusů mrtvého dřeva na stanovišti, jelikož největší množství jedinců bylo nalezeno v mikrohabitatech terénní deprese, kde se udržuje oproti okolí větší vlhkost, a pod padlým kmenem (resp. u paty vzrostlého stromu, pokud na lokalitě nebyl přítomen padlý strom). Kontinuita křivoklátských planinových lesů je pravděpodobnou příčinou vyšší druhové diversity měkkýšů oproti podobným typům lesů ve střední Evropě.
Role kázně u současných žáků ZUŠ
Horáčková, Jitka ; Heřmanová, Alena (vedoucí práce) ; Třísková, Soňa (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku kázně a sebekázně v procesu individuální výuky na Základní umělecké škole. Pozornost se obrací na hudební obor a jeho instrumentální (nástrojové) oddělení. Autorka se na problematiku zaměřuje převážně ze sociálně psychologického hlediska a dotýká se i příbuzných oborů - pedagogické psychologie, pedagogiky a sociologie. Celá práce vychází z křesťanského pohledu na člověka a jeho výchovu. Práce má část teoretickou a praktickou. Teoretická část uvádí názory na tuto problematiku z různých úhlů pohledu z dostupných odborných literatur. Zabývá se především výchozím pojmoslovím, problematikou kázně, avšak hlavní důraz je kladen na proces socializace v celé jeho šíři, která zahrnuje téma rodiny, školy, vrstevnických skupin apod. Vyústěním je zvnitřňování norem a hodnot v životě jedince a podíl motivace, vůle v procesu utváření sebekázně, která je předpokladem k sebeuskutečnění. Praktická část je založena na dotazníkovém šetření žáků a dotazníkovém šetření učitelů hudebního oboru ZUŠ. Ta zjišťují různé úhly pohledu žáků a učitelů na problematiku kázně a utváření sebekázně a podrobněji mapují sociální vlivy, výchovné metody a jejich dopad na prožívání a chování žáků. Výstupy z jednotlivých dotazníků jsou doplněny komentářem autorky. Klíčová slova vůle Kázeň,...
Nivní malakofauna přítoků dolního Labe-její historie, ekologie a změny způsobené rostlinnými invazemi
Horáčková, Jitka ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent) ; Čejka, Tomáš (oponent)
Měkkýši jsou pro své charakteristické vlastnosti velmi vhodnou modelovou skupinou bezobratlých pro ekologické a paleoekologické studie. V první části této práce jsme na základě zpracování sukcesí fosilních měkkýšů, ukázali, že vývoj nivní malakofauny probíhal v různých říčních nivách dosti rozdílně, v závislosti na jejich charakteru i geografické poloze, neboť nivy situované do černozemní oblasti Čech měly zcela odlišnou historii. Detailní zpracování pěti profilů s fosilními měkkýši v nivě dolní Ohře prokázalo, že výrazné ochuzení lesní složky její recentní malakofauny nesouvisí tak úplně s přírodními procesy (kapitoly 3 a 10), ale odvíjí se od historického vývoje této oblasti, která byla od příchodu neolitiků pod trvalým tlakem lidského osídlení a zemědělského využití (kapitola 1). K podobným závěrům jsme došli i v případě studie 11 sukcesí fosilních měkkýšů v sousední oblasti Českého středohoří (kapitola 2). V druhé části práce (kapitola 3) jsme zkoumali ekologické patrnosti odpovědné za druhovou bohatost a složení nivní malakofauny. Jsou to především nadmořská výška a gradient vlhkosti, dále typ vegetace a její biomasy, světelné poměry na lokalitě a půdní reakce. Vzhledem k tomu, že invazní rostliny představují pro současné nivní ekosystémy obrovský problém, studovali jsme ve třetí části práce...
Nivní malakofauna přítoků dolního Labe-její historie, ekologie a změny způsobené rostlinnými invazemi
Horáčková, Jitka
Měkkýši jsou pro své charakteristické vlastnosti velmi vhodnou modelovou skupinou bezobratlých pro ekologické a paleoekologické studie. V první části této práce jsme na základě zpracování sukcesí fosilních měkkýšů, ukázali, že vývoj nivní malakofauny probíhal v různých říčních nivách dosti rozdílně, v závislosti na jejich charakteru i geografické poloze, neboť nivy situované do černozemní oblasti Čech měly zcela odlišnou historii. Detailní zpracování pěti profilů s fosilními měkkýši v nivě dolní Ohře prokázalo, že výrazné ochuzení lesní složky její recentní malakofauny nesouvisí tak úplně s přírodními procesy (kapitoly 3 a 10), ale odvíjí se od historického vývoje této oblasti, která byla od příchodu neolitiků pod trvalým tlakem lidského osídlení a zemědělského využití (kapitola 1). K podobným závěrům jsme došli i v případě studie 11 sukcesí fosilních měkkýšů v sousední oblasti Českého středohoří (kapitola 2). V druhé části práce (kapitola 3) jsme zkoumali ekologické patrnosti odpovědné za druhovou bohatost a složení nivní malakofauny. Jsou to především nadmořská výška a gradient vlhkosti, dále typ vegetace a její biomasy, světelné poměry na lokalitě a půdní reakce. Vzhledem k tomu, že invazní rostliny představují pro současné nivní ekosystémy obrovský problém, studovali jsme ve třetí části práce...
Šlechtění a použití rezistentních odrůd jabloní v ČR
Horáčková, Jitka
Bakalářská práce popisuje základní pěstitelské tvary a systémy pěstování, šlechtění rezistentních odrůd jabloní, geny rezistence, rozsah pěstování a uvádí základní popisy a charakteristiku nejpěstovanějších, nejnověji vyšlechtěných a sloupovitých rezistentních odrůd v České republice. Dále sleduje jejich praktické využití v různých pěstitelských systémech v ovocných sadech v obci Libina v Olomouckém kraji.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
17 HORÁČKOVÁ, Jana
17 Horáčková, Jana
3 Horáčková, Julie
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.