|
|
Strategie propagandy Rakouského císařství za války 1809 ( se zvláštním zřetelem k českým zemím)
Holas, Václav ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá rakouskou státní propagandou a jejím působením v zemích Koruny české v období let 1805 - 1809. Tehdejší rakouský státní patriotismus a nespokojenost s kontinentálním systémem byly vyjádřeny v rozsáhlé válečné propagační kampani, která se stala nejprve předzvěstí a později také průvodním jevem francouzsko-rakouského válečného konfliktu v roce 1809. Hlavním záměrem je pokus o rozbor této propagační kampaně představené na pozadí politicko-správních změn, které po bitvě u Slavkova provázely vznik rakouské státní zeměbrany. Studie nastiňuje genezi dobové propagandy a ideologie, kterou se ve veřejném prostoru autoprezentoval rakouský stát. Představena jsou média, prostředky a způsoby, jakými byla válečná ideologie v rámci soustátí šířena. Obsahová analýza propagačních zpráv se pak opírá o propagační materiál převážně českých autorů. Část práce se zabývá organizační strukturou kampaně a taktikami, které byly propagátory využívány k ovlivňování smýšlení publika. Zvláštní prostor je věnován snaze o pochopení úlohy českých vlastenců v rámci celostátní propagandy a významu kampaně pro další vývoj českého národního obrození. Závěrečné kapitoly pak přináší odpovědi na otázky recepce propagandy, tak jak ji mohly vnímat široké společenské vrstvy.
|
|
|
Konec baráčnictví v době společnosti zážitku?
Holas, Václav ; Šima, Karel (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
Cílem této práce je pomoci odpovědět na otázku, proč se mezi členy baráčnických spolků zabývajících se udržováním národních tradic v dnešní době tak často mluví o úpadku či dokonce konci baráčnictví a jak se baráčníci sami pokoušejí toto ohrožení odvrátit. Baráčnictví je v rámci této práce chápáno jako uměle vytvořená tradice závěru 19. století, která je konfrontována s dnešní společenskou realitou, jež může být podle jedné ze sociologických teorií označena také jako společnost prožitku. V první fázi práce je nejprve představeno, jak na základě konkrétních opatření vzniklo ze sítě stolních společností centrálně organizované hnutí orientované na péči o národní zvyky a tradice. Sledováno je, jak ústředí baráčnické veleobce pracovalo na normování baráčnické ideologie, symboliky a programu. Ukázáno je také, jak se k těmto změnám v ideologii stavělo samotné členstvo a veřejnost. Speciální pozornost je věnována hledání odpovědi, proč bylo možné, že baráčnické spolky běžně fungovaly i v prostředí komunistického režimu. V druhé fázi je sledováno, jak organizují baráčníci svou činnost dnes, jak tematizují své problémy s nedostatkem zájmu o jejich program a konečně jak se prezentují ve veřejném prostoru.
|
|
|
Strategie propagandy Rakouského císařství za války 1809 ( se zvláštním zřetelem k českým zemím)
Holas, Václav ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá rakouskou státní propagandou a jejím působením v zemích Koruny české v období let 1805 - 1809. Tehdejší rakouský státní patriotismus a nespokojenost s kontinentálním systémem byly vyjádřeny v rozsáhlé válečné propagační kampani, která se stala nejprve předzvěstí a později také průvodním jevem francouzsko-rakouského válečného konfliktu v roce 1809. Hlavním záměrem je pokus o rozbor této propagační kampaně představené na pozadí politicko-správních změn, které po bitvě u Slavkova provázely vznik rakouské státní zeměbrany. Studie nastiňuje genezi dobové propagandy a ideologie, kterou se ve veřejném prostoru autoprezentoval rakouský stát. Představena jsou média, prostředky a způsoby, jakými byla válečná ideologie v rámci soustátí šířena. Obsahová analýza propagačních zpráv se pak opírá o propagační materiál převážně českých autorů. Část práce se zabývá organizační strukturou kampaně a taktikami, které byly propagátory využívány k ovlivňování smýšlení publika. Zvláštní prostor je věnován snaze o pochopení úlohy českých vlastenců v rámci celostátní propagandy a významu kampaně pro další vývoj českého národního obrození. Závěrečné kapitoly pak přináší odpovědi na otázky recepce propagandy, tak jak ji mohly vnímat široké společenské vrstvy.
|
host ::
RSS.