Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Nezaměstnanost a vzdělání v České republice
Hofman, Stanislav ; Fialová, Kamila (vedoucí práce) ; Kameníček, Jiří (oponent)
Pro pracovníky s vyšším dosaženým vzděláním je charakteristické vyšší platové ohodnocení, vyšší míra participace a nižší nezaměstnanost. Teorie lidského kapitálu vysvětluje nízký počet nezaměstnaných u této skupiny především silnější provázaností kvalifikovanějších pracovníků se zaměstnavatelskou firmou a také efektivnějším hledáním volných pracovních míst, jehož důsledkem je kratší délka trvání nezaměstnanosti. Tato práce si klade za cíl analyzovat příčiny rozdílnosti měr nezaměstnanosti a volných pracovních míst u skupin s rozdílným dosaženým vzděláním za použití modelů Beveridgovy křivky a párovací funkce. Statistické testy potvrdily teoretické hypotézy o nižší pravděpodobnosti výskytu nezaměstnanosti u skupin s vyšším dosaženým vzděláním. Ačkoli nezaměstnaní s vyšší kvalifikací vykazují i kratší dobu trvání nezaměstnanosti, nebylo jednoznačně na modelu párovací funkce prokázáno, že by se tak jednalo v důsledku efektivnějšího vyhledávání volného pracovního místa.
Inter-industry Wage Differentials in the Czech Republic
Hofman, Stanislav ; Flek, Vladislav (vedoucí práce) ; Kameníček, Jiří (oponent)
Tato práce zkoumá meziodvětvové mzdové rozdíly v České republice za použití údajů o zaměstnancích získaných domácím výzkumem EU-SILC 2009. Výsledky našeho zkoumání ukazují, že mzdové rozdíly mezi sektory zůstávají přítomny i po zahrnutí mnoha dalších významných faktorů. Rozptyl těchto meziodvětvových mzdových rozdílů se pohybuje okolo 5 procent. Největší mezisektorový rozdíl ve mzdách v celkové výši 25 procent pozorujeme mezi finančním sektorem a zemědělstvím. Za použití dvou odlišných postupů byla testována hypotéza, že meziodvětvové mzdové rozdíly jsou způsobeny nezahrnutím nepozorovatelných vlastností pracovníků do mzdových rovnic. Žádná ze dvou metod tuto hypotézu nezamítla. Výsledky analýzy ale také ukazují, že meziodvětvové mzdové rozdíly jsou do jisté míry způsobeny rozdílnou úrovní sdílení zisků firem s jejich zaměstnanci a také nákladů spojenými s fluktuací zaměstnanců.
Inter-industry Wage Differentials in the Czech Republic
Hofman, Stanislav ; Flek, Vladislav (vedoucí práce) ; Kameníček, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá meziodvětvové mzdové rozdíly v České republice za použití údajů o zaměstnancích získaných domácím výzkumem EU-SILC 2009. Výsledky našeho zkoumání ukazují, že mzdové rozdíly mezi sektory zůstávají přítomny i po zahrnutí mnoha dalších významných faktorů. Rozptyl těchto meziodvětvových mzdových rozdílů se pohybuje okolo 5 procent. Největší mezisektorový rozdíl ve mzdách v celkové výši 25 procent pozorujeme mezi finančním sektorem a zemědělstvím. Za použití dvou odlišných postupů byla testována hypotéza, že meziodvětvové mzdové rozdíly jsou způsobeny nezahrnutím nepozorovatelných vlastností pracovníků do mzdových rovnic. Žádná ze dvou metod tuto hypotézu nezamítla. Výsledky analýzy ale také ukazují, že meziodvětvové mzdové rozdíly jsou do jisté míry způsobeny rozdílnou úrovní sdílení zisků firem s jejich zaměstnanci a také nákladů spojenými s fluktuací zaměstnanců.
Nezaměstnanost a vzdělání v České republice
Hofman, Stanislav ; Fialová, Kamila (vedoucí práce) ; Kameníček, Jiří (oponent)
Pro pracovníky s vyšším dosaženým vzděláním je charakteristické vyšší platové ohodnocení, vyšší míra participace a nižší nezaměstnanost. Teorie lidského kapitálu vysvětluje nízký počet nezaměstnaných u této skupiny především silnější provázaností kvalifikovanějších pracovníků se zaměstnavatelskou firmou a také efektivnějším hledáním volných pracovních míst, jehož důsledkem je kratší délka trvání nezaměstnanosti. Tato práce si klade za cíl analyzovat příčiny rozdílnosti měr nezaměstnanosti a volných pracovních míst u skupin s rozdílným dosaženým vzděláním za použití modelů Beveridgovy křivky a párovací funkce. Statistické testy potvrdily teoretické hypotézy o nižší pravděpodobnosti výskytu nezaměstnanosti u skupin s vyšším dosaženým vzděláním. Ačkoli nezaměstnaní s vyšší kvalifikací vykazují i kratší dobu trvání nezaměstnanosti, nebylo jednoznačně na modelu párovací funkce prokázáno, že by se tak jednalo v důsledku efektivnějšího vyhledávání volného pracovního místa.

Viz též: podobná jména autorů
1 Hofman, Sam
1 Hofman, Šimon
1 Hofman, Štěpán
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.