|
|
Diviš Černín z Chudenic. Mezi kariérou, vírou a rodinou
Vaňková, Anna-Marie ; Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Hausenblasová, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá osudem rytíře Diviše Černína z Chudenic, jenž se do historie zapsal jako jediný popravený katolík staroměstské exekuce. Práce se zaměří nejen na závěr Divišova života, ale bude sledovat celou jeho životní cestu. Divišův životní příběh je zkoumán ze tří rovin, z rodinné, kariérní a náboženské stránky. Práce tedy zaměří svou pozornost na rodinné zázemí Diviše, ukáže i jeho touhu po kariérním vzestupu, dotkne se také jeho náboženské konverze. Tato práce zkoumá i různorodé osudy Diviše a jeho bratrů, které se odlišují jak v kariérní, tak i náboženské rovině. Práce vychází z odborné literatury a z analýzy dobových pramenů, především z popisů historických událostí Divišovými současníky z katolické i z protestanské strany, také z analýzy dochovaných pramenů z černínského rodinného archivu.
|
|
|
Kontakty Fridricha V. Falckého s Osmanskou říší během českého stavovského povstání
Vašíčková, Martina ; Hausenblasová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Stellner, František (oponent)
Přestože českému stavovskému povstání (1618-1620) byla již věnována v minulosti velká pozornost ze strany historiků, zůstává dosud mnoho okolností - zejména v oblasti mezinárodních vztahů - nejasných. K nim patří diplomatické kontakty mezi povstalci a Osmanskou říší. Bakalářská práce se zabývá vývojem jednání mezi kurfiřtem Fridrichem Falckým, který se v letech 1619-1620 stal českým králem, a Osmanskou říší. Snaží se zmapovat celé jednání od vyslání prvního poselstva Fridrichem Falckým do Konstantinopole, přes pobyt Mehmeda Agy v Praze na podzim 1620, konče druhým poselstvem do Konstantinopole v listopadu 1620. Práce si klade za cíl poodhalit vnější okolnosti, které měly vliv na rozhodování jednotlivých účastníků o zahraničně-politické strategii během povstání. V popředí pozornosti bude zejména úloha sedmihradského vévody a Polského království.
|
|
|
Alžběta Stuartovna - její královský dvůr v Praze a kontakty s českými osobnostmi v exilu
Harceková, Eliška ; Hausenblasová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Koldinská, Marie (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá životem Alžběty Stuartovny (1596-1662), manželky Fridricha Falckého, která bývá jako tzv. zimní královna vnímána v české historiografii spíše negativně a je jí vytýkán nedostatek snahy o začlenění se do českého prostředí. Dosud však nebyla věnována patřičná pozornost českým osobnostem, s nimiž byla v kontaktu. Hlavním cílem této práce je proto objasnit její vztahy s českou protestantskou šlechtou zapojenou do stavovského povstání. Pozornost je soustředěna zejména na osobnosti působící přímo na jejím dvoře a v jejím blízkém okruhu. První část je věnována obecnému popisu struktury a fungování dvorů panovnic v raném novověku, především na konci 16. a počátku 17. století. Druhá kapitola se zabývá osobností Alžběty Stuartovny a jejím dvorem. Do tohoto kontextu jsou pak včleněny části věnující se přímo jejím kontaktům s českými osobnostmi a jejich působení v Alžbětině dvorském okruhu, které jsou zrekonstruovány pomocí pramenů a literatury.
|
|
|
Císařský dvorní hřebčín v Kladrubech nad Labem v rudolfínské době
Petričáková, Štěpánka ; Hausenblasová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou chovu koní během vlády Rudolfa II. (1576-1612) v kladrubské oboře. Práce je rozdělena do tří tematických celků. První část se zabývá ušlechtilými renesančními plemeny koní v evropském prostoru, jejich výcvikem a péčí o ně. Druhá část je věnována tradici chovu koní v Kladrubech nad Labem. Hlavním tématem této práce je výzkum hřebčína v Kladrubech n. L. v rudolfínské době, jeho popis, funkce a organizační struktura. Poslední část je zaměřena na vymezení vztahu Rudolfa II. ke koním. Cílem této práce je vystihnout důvody vedoucí k povýšení hřebčína v Kladrubech n. L. za Rudolfa II. na dvorní hřebčín a definovat důsledky tohoto činu. Klíčová slova Kladruby nad Labem, hřebčín, Rudolf II., koně, chov koní, renesance
|
|
|
"Na obranu svobody Čechův." Pojetí národa v dílech pobělohorských evangelíků
Wolf, Martin ; Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Hausenblasová, Jaroslava (oponent)
Tato práce se bude zabývat chápáním a interpretací pojmu národ a národního myšlení českých evangelických autorů píšících svá díla především během a po třicetileté válce. Bude zde zkoumána souvislost se staršími dějinami, jež utvářely historické myšlení a národní vnímání dané doby, především s důrazem na české evangelictví. Hlavní pozornost se bude upírat k evangelickým vzdělancům jako Pavel Stránský ze Záp či Pavel Skála ze Zhoře, jejich pojetí však bude konfrontováno rovněž se starší generací českých literátů i s katolickým autorem, jakým je Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Práce se bude zaobírat i rozporem české a moravské národní koncepce. Cílem práce je získat vhled do chápání pojmu národ a národního vědomí v myšlenkovém světě českých evangelických intelektuálů první poloviny 17. století.
|
|
|
Kavalírská cesta Filipa Zikmunda Ditrichštejna do Španělska 1671-1672
Judina, Valerija ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hausenblasová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce analyzuje španělskou část kavalírské cesty Filipa Zikmunda z Ditrichštejna, která proběhla v letech 1671-1672, na základě studia archivních pramenů korespondence, přehledů útrat z cesty, instrukcí a plánů cesty. Zabývá se příčinami a okolnostmi kavalírské cesty, jejími aktéry, průběhem a působením Filipa Zikmunda ve Španělsku. Významnou částí práce je edice transliterované korespondence z cesty do Španělska, včetně rozebrání vnitřních a vnějších znaků dopisů. Klíčová slova: kavalírská cesta, cestování, Španělsko, Ditrichštejnové, Filip Zikmund z Ditrichštejna, 17. století, šlechta
|
|
| |
|
|
Fridrich Falcký. Cizinec v zajetí zimního království
Sahulová, Michaela ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Hausenblasová, Jaroslava (oponent)
Hlavní téma bakalářské práce s názvem "Fridrich Falcký. Cizinec v zajetí zimního království" se zaměřuje na osobnost falckého vévody a kurfiřta Fridricha Falckého, jehož charakterové vlastnosti a specifický způsob jednání utvářely obraz "zimního krále" jak u tehdejších obyvatel Prahy, tak i u generací následujících století. V kontextu politiky Konfederace stavů České koruny má předkládaná práce ambici formulovat význam jeho osoby v období obhajoby stavovského povstání. Na základě pramenného materiálu je dále snahou analyzovat celkový postoj Fridricha Falckého k otázce českého projektu sjednocených zemí. Zkoumané období je proto časově omezeno na rozmezí let 1619-1620, tedy od volby krále (srpen 1619) až po panický útěk po bitvě na Bílé hoře (listopad 1620). Při zpracovávání tématu ovšem došlo k určitým časovým přesahům, a to hlavně při analyzování stavu v českých zemích před Fridrichovým příjezdem do Prahy a dále během zpracování skromné výběrové sondy k obrazu "zimního krále" v české historické paměti. Základem pro studium zmíněného tématu se staly převážně české, ale i německé pramenné materiály, letáková publicistika a dochovaná osobní korespondence, která se bezprostředně týká zkoumaného období. Předkládaná práce byla také zpracována na základě studia příslušné odborné literatury, vydané v...
|
|
|
Mikuláš Dačický z Heslova. Osobnost, dílo a "druhý život"
Matyášová, Josefína ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Hausenblasová, Jaroslava (oponent)
Mikuláš Dačický z Heslova. Osobnost, dílo a "druhý život" Abstrakt Diplomová práce zkoumá na základě archivních pramenů a související sekundární literatury životní osudy Mikuláše Dačického z Heslova, jedné z nejznámějších postav českých dějin druhé poloviny 16. a počátku 17. století. Zabývá se dobovou společenskou, politickou, hospodářskou, náboženskou, správní a ekonomickou situací v královském horním městě Kutná Hora, s níž byl Dačického život neodmyslitelně provázán. S pomocí dochovaných pramenů předkládá a shrnuje dostupné informace o slavném kutnohorském bouřlivákovi, frejíři, výtržníkovi, rváči, vrahovi a "vínapiteli", ale také kronikáři, básníkovi, hluboce věřícím erbovním měšťanovi s pevnými morálními postoji a "očitém svědkovi české renesance". Zjištěné skutečnosti jsou porovnány s "druhým životem" Mikuláše Dačického z Heslova, který mu zajistili romanopisci či dramatici v 19. a 20. století. Jeho osobnost a zejména výtržnosti, kterými pobuřoval kutnohorskou společnost, inspirovaly řadu autorů divadelních či televizních her, románů, filmových scénářů či hudebně-dramatických děl (opereta, opera, muzikál). V oblasti restauratérství a potravinářského průmyslu je pak možné nalézt několik zajímavých dokladů současného komerčního užití jeho jména. Známá postava českých předbělohorských dějin je tak...
|
|
|
Praha Smrtelná. Funerální kultura raného novověku na příkladu Prahy.
Jarošová, Eva ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Hausenblasová, Jaroslava (oponent)
klíčová slova: ars moriendi, castrum doloris, epitafy, funerália, náhrobníky, pohřební kázání, pohřební průvod, Praha, raný novověk, sepulkrália Diplomová práce představuje specifickou část kulturních dějin raného novověku - kulturu funerální. Kvůli svému rozsahu bylo téma zúženo na prostor Prahy, na kulturní sféru světské šlechty a na období mezi lety 1500 až 1700. Datační mezníky však nejsou absolutní a vzhledem k povaze zkoumaného jevu, ani být nemohou. V úvodní kapitole se práce snaží ozřejmit eschatologii a náboženské poměry v raném novověku, aby na této platformě mohla poskytnout obraz smrti a jejího uchopení v 16. a 17. století. Každá kapitola se věnuje jednomu fenoménu funerální kultury a to v pořadí, v jakém by po sobě měly logicky následovat krátce před a po úmrtí významného jedince. Konkrétně se tedy jedná o nauku o dobré smrti - tzv. ars moriendi, výstav těla, pohřební průvod, stavbu castra doloris, pohřební kázání a opatření pohřebního monumentu. Na konci přináší práce krátký exkurs do geograficky i nábožensky vzdáleného finského vévodství, které bylo ve zkoumané době částí luteránského Švédska. Cílem je vysledovat, nakolik představuje funerální kultura specifikum daného regionu a mentality, a nakolik se naopak jedná o záležitost kulturně přesažnou a zařaditelnou do evropského rámce.
|
host ::
RSS.