|
|
Cross-gender casting of tragedies by William Shakespeare
Mašková, Barbora ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Hančil, Jan (oponent)
Cross-genderové obsazení her Williama Shakespeare (tedy obsazení ženského interpreta do mužské role a naopak) není řídkým fenoménem a v posledních letech jeho popularita stoupá. I přes časté tvrzení divadelníků a kritiků že se jedná o obsazení, které nezohledňuje tender (gender-blind casting) se tato práce snaží dokázat, že tomu tak není. Jako příklady jsou použity tři nejčastěji inscenované, tedy a často cross-genderově obsazené hry Hamlet, Král Lear a Romeo a Julie. Na půdorysu těchto her se práce snaží ukázat variabilitu přístupů ke cross-genderovému obsazení v jeho rozličných podobách. V první kapitole je definována klíčová terminologie, aby bylo zabráněno záměně pojmů. Jedná se o pojmy cross-dressing, travesty a cross-genderové obsazení. Následuje několik podkapitol zabývajících se myšlenkovým rámcem, který staví zejména na Judith Butler a její dekonstrukci genderu a konceptu performativity genderu. Poslední podkapitola této sekce se pak zabývá historií cross-genderového obsazení, které zahrnuje i pouze mužské Alžbětinské herecké soubory. Následující kapitoly jsou věnovány jednotlivým hrám, analýze možných interpretačních klíčů a motivací pro cross-genderové zpracování a cross-genderové inscenační tradic jak na anglofonních, tak na českých jevištích. To je doplněno o jednu hlubší analýzu vybraného...
|
|
| |
|
|
Directing for Devised Theatre
Lalos, Evangelos ; HANČIL, Jan (vedoucí práce) ; MALANÍKOVÁ, Hana (oponent)
In this thesis I will reflect on my creative journey of being a director for groups working with Devised Theatre. From the first attempts at creating a play and the awareness of the satisfaction I feel during the creation process, to the years at ‘TeArt’ when I learned the hard way what it means to be a director in a group of equals; On my studies in two schools, DAMU and RESAD, and what I learned there improving my skills, to the latest project in which I believe I put all the knowledge I acquired into practice. A reflection that juxtaposes theories on Devised Theatre and Collaborative Creation with my own personal experiences.
|
|
|
Happening
Rybníčková, Alena ; PILÁTOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; HANČIL, Jan (oponent)
V práci zkoumám podstatu a možnosti současného (2010–2014) druhu happeningu, který si oblíbili především aktivisté jako přitažlivý způsob upozornění na téma. Nazývám ho politickým happeningem, rozebírám své zkušenosti s ním a nabízím úhly pohledu, kterými se dá na tento druh akcí nejen dívat, ale i je pořádat.
Pro můj přístup k happeningu jsou zásadní pojmy záměru a hry, jimiž se vymezuji vůči účelovým akcím. Účel definuji jako racionální konstrukt, pevný bod vně happeningu samotného, kdy příliš-ný důraz na něj dělá z akce propagaci. Proto doporučuji účely brát jako orientační body a těžiště akce ponechat v ní samotné. K tomu se lze dostat hrou, která osvobozuje od honby za vnějšími cíli a nechává nás prodlévat v situaci tady a teď. To dává aktivistovi i divákovi možnost od účelu i tématu poodstoupit a uvolnit se od přílišného a svazujícího pocitu odpovědnosti za výsledek. To neznamená zůstat pouze u hry. Happening je vázán na aktivistův záměr, který v mém pojetí účel a hru propojuje. Záměr je proces, který se sice orientuje podle účelu, na rozdíl od něho je však zakotven v přítomnosti a je připraven se proměňovat v reakci na vývoj situace.
Dále se věnuji symbolické vrstvě akcí, která svou otevřeností patří do světa hry. Symbol nemá jeden konkrétní význam. To sice omezuje jeho komunikační potenciál, a tím i jasnou účelovost sdělení, ale zároveň nutí diváka k aktivnější účasti. Symbol neexistuje sám o sobě, ale je součástí sítě symbolických asociací. Součástí tohoto širšího symbolického kontextu se stávají i účastníci tím, že v něm jednají. Díky tomu symboly ožívají v těle, v gestech a pohybu, a evokují pocity a postoje. Tato stránka sdělení je psychosomatická, působí na náš postoj v hlubinném, tělesném smyslu, které tvoří podhoubí našich vědomých názorů. Tím dokáže diváky i aktéry ovlivňovat na úrovni, jíž by slovním vysvětlováním nebylo možné dosáhnout.
Rozkrývám též satirickou strukturu happeningů, kterou popisuji pomocí vztahu dominantního a subverzivního vzorce. Ukazuji, že dobrá satira se pouze nevysmívá, ale je zároveň sebereflexivní.
Pro organizátory happeningů je užitečné být svými vlastními pozornými diváky. Není podstatné, jestli si diváci povšimnou všech detailů, ale jestli o ně pečují aktéři. Pak se účinek žádné malič-kosti neztratí, ani kdyby ji nikdo „neviděl“. Happening potřebuje důvěru, že dobře zvládnutá akce smysl má, i když není snadné na něj ukázat. Při takovémto přístupu bude dobře zakotven ve svých aktérech a bude šance, že alespoň v některých divácích se zachytí, rozvine a přispěje k proměně jejich osobního postoje.
|
|
|
Od slova k obrazu: problematika jazyka ve hře, která jazyk tematizuje
Mašková, Barbora ; HANČIL, Jan (vedoucí práce) ; KORČÁK, Jakub (oponent)
Následující bakalářská práce se zabývá primárně tvorbou inscenace hry Davida Harrowera Nože ve slepicích, tedy hry, v níž se jazyk stává aktivním činitelem, který do značné míry kontroluje a ovlivňuje mysl a skutky protagonistů.
Po krátkém nastínění strukturalistických reflexí propojení mezi textem a jeho jevištním zpracováním se práce věnuje Julii Kristevě a přes její pojem intertextualita se dostává k jejímu členění textu na geno-text a feno-text. Tyto pojmy jsou v práci zkoumány a aplikovány na text Nožů ve slepicích.
V praktičtější části textu se nachází dramaturgická analýza hry, která zkoumá funkci jazyka v ní (s přihlédnutím k lingvistickému paradigmatu), funkci archetypů a přítomnost skotského dědictví v textu. Následuje letmý vhled do problematiky překladu textu tak náročného a úsporného jako Nože ve slepicích, analýza klíčových symbolů a jejich reprezentace v inscenaci a celková scénografická koncepce. Poslední část je pak věnovaná procesu zkoušení a finálnímu tvaru inscenace, včetně volby hudby.
|
|
| |
|
|
Cross-gender casting of tragedies by William Shakespeare
Mašková, Barbora ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Hančil, Jan (oponent)
Cross-genderové obsazení her Williama Shakespeare (tedy obsazení ženského interpreta do mužské role a naopak) není řídkým fenoménem a v posledních letech jeho popularita stoupá. I přes časté tvrzení divadelníků a kritiků že se jedná o obsazení, které nezohledňuje tender (gender-blind casting) se tato práce snaží dokázat, že tomu tak není. Jako příklady jsou použity tři nejčastěji inscenované, tedy a často cross-genderově obsazené hry Hamlet, Král Lear a Romeo a Julie. Na půdorysu těchto her se práce snaží ukázat variabilitu přístupů ke cross-genderovému obsazení v jeho rozličných podobách. V první kapitole je definována klíčová terminologie, aby bylo zabráněno záměně pojmů. Jedná se o pojmy cross-dressing, travesty a cross-genderové obsazení. Následuje několik podkapitol zabývajících se myšlenkovým rámcem, který staví zejména na Judith Butler a její dekonstrukci genderu a konceptu performativity genderu. Poslední podkapitola této sekce se pak zabývá historií cross-genderového obsazení, které zahrnuje i pouze mužské Alžbětinské herecké soubory. Následující kapitoly jsou věnovány jednotlivým hrám, analýze možných interpretačních klíčů a motivací pro cross-genderové zpracování a cross-genderové inscenační tradic jak na anglofonních, tak na českých jevištích. To je doplněno o jednu hlubší analýzu vybraného...
|
|
|
Experience Grand-Guignol: popis projektu z hlediska dramaturga
Kebrtová, Helena ; HANČIL, Jan (vedoucí práce) ; SCHEJBAL, Milan (oponent)
Diplomová práce popisuje projekt Expérience Grand-Guignol, jehož součástí byl výzkum materiálu pařížského divadla Grand-Guignol (1897 – 1963) a absolventská inscenace v Divadle DISK, která představovala čtyři hry z repertoáru tohoto slavného divadla hrůzy, zasazené do rámce strašidelného domu. Projekt Expérience Grand-Guignol se prakticky zabýval možnými přístupy k historické látce Grand-Guignolu v dnešním kontextu. Zkoumal limity žánru a inscenační postupy, které jsou výhodné pro působení Grand-Guignolu dnes. Práce je rozdělena na tři části. V první je představen fenomén divadla Grand-Guignol, jeho stručná historie a teorie žánru čerpaná z dostupných pramenů. Druhá část je věnována detailnímu popisu příprav a realizace projektu. Jsou představeny čtyři uváděné inscenace i výtvarně-dějový rámec, do které jsou zasazeny. V poslední části se nalézá úvaha nad strachem jako součástí účinku divadelního představení, shrnutí postřehů o inscenování Grand-Guignolu, které se vyjevily na základě praktického výzkumu, a zhodnocení projektu.
|
|
|
Rozvíjanie tvorivosti v "Eldoráde" globálnej masovej kultúry.
Burdová, Katarína ; VEDRAL, Jan (vedoucí práce) ; HANČIL, Jan (oponent)
Predkladaná dizertačná práca je súhrnom poznatkov a skúseností pri vytváraní pedagogického prístupu k poslucháčom vysokej ńkoly. Na príklade piatich projektov, ktoré som pripravovala s absolvujúcimi studentmi magisterského stupňa herectva, sna?ila som sa hľadať najvhodnejńí spôsob ako ich motivovať k tvorbe. Výberom konkrétnych dramatických textov a ich odkazov (Henrik Ibsen: Spolok mladých, Samuel Beckett: Koniec hry, Josef Topol: Slavík k večeři, Dea Loher: Posledný oheň a Martin Crimp: Pokusy o jej ţivot) poukazujem na dôsledky pôsobenia globalizačných procesov na spoločnosť
|
|
|
Ženy a přízraky ve hrách Mariny Carr
Smrčková, Anna ; SCHLEGELOVÁ, Martina (vedoucí práce) ; HANČIL, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dramatickou tvorbou Mariny Carr. Základ mé práce tvoří analýzy her Porcie Coughlanová, U kočičí bažiny a Žena a megera. V první části se zabývám zejména ženskými protagonistkami a jejich charaktery, které zkoumám především ve vztahu k mateřství a k rodině. Ve druhé části mapuji hlavní inspirační zdroje autorky s důrazem na zakotvení v irské a keltské kulturní tradici s přihlédnutím k motivům smrti a přízraků.
|
host ::
RSS.