|
| |
|
|
Pokročilé metody řízení úvěrového rizika v rámci Basel II: Přechod na IRB a specializované úvěrové expozice
Haškovcová, Eva ; Dědek, Oldřich (vedoucí práce) ; Seidler, Jakub (oponent)
Implementace přístupu interních ratingů (IRB) pro úvěrové riziko je procesem komplexním a náročným. Předpokládá splnění celé řady požadavků, zdokonalování veškerých procedur a metod, dostatek zkušeností a kvalitních dat. Cílem této práce je ukázat, že přechod k IRB přístupu v praxi komerčních bank není vždy jednoduchý a jednoznačně efektivní. Pro méně početné skupiny expozic, jako jsou specializované úvěrové expozice, nemusí být některé metody optimální. Jednoduchými simulacemi výpočtů kapitálových požadavků pro tuto specifickou kategorii expozic, pro různé ratingové kvality těchto pohledávek a jednotlivé přístupy, které pro ně Basel II obsahuje, ukážeme, že kapitálové požadavky v rámci IRB mohou při využití regulatorních kritérií dosahovat vyšších hodnot než při metodě standardní. Zajímavým srovnáním je i následné využití technik snižování rizika, na nichž je IRB přístup založený. Výsledná efektivnost celé implementace závisí zároveň i na její finanční náročnosti, národních diskrecí, struktuře nadnárodních skupin při dohledu a nedostatcích samotné metodiky Basel II. Z těchto důvodů a vzhledem k současné situaci na finančních trzích bude nutná revize této metodiky, další rozvoj metod, modelů a nástrojů v oblasti risk managementu a posílení národního a mezinárodního dohledu.
|
|
| |
|
|
Etická hlediska a možné společenské dopady dobrovolné bezdětnosti
Haškovcová, Eva ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent)
Práce mapuje českou společenskou a odbornou diskuzi na téma dobrovolné bezdětnosti a zaměřuje se na aspekty, které mají, byť i implicitní, etický obsah. Následně vybírá nejčastější argumenty, které zpracovává v etické reflexi. Dobrovolná bezdětnost je stále běžnějším jevem, v České republice zejména v posledních třech desetiletích. Přesto se stále považuje spíše za alternativní životní styl, který bývá ve společnosti často vystaven mravním hodnocením, která se stále nesou převážně v negativním tónu. Kritiku bezdětných lze shrnout do dvou hlavních proudů, kdy první z nich míří na dopady klesající porodnosti na společnost a druhý cílí přímo na osobní postoje bezdětných, kterým na základě jejich volby vytýká vadný žebříček osobních hodnot nebo nepřirozenost jejich jednání. Tyto dvě skupiny argumentů jsou v práci konfrontovány s filozofickým pojmem Tomáše Akvinského inclinationes naturales (přirozené sklony).
|
host ::
RSS.