|
|
Vývoj bezobratlých na výsypkách po povrchové těžbě hnědého uhlí v závislosti na zvoleném způsobu obnovy
Hromádková, Šárka ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Práce se zabývá vývojem bezobratlých na plochách po povrchové těžbě hnědého uhlí v závis- losti na použitém způsobu obnovy. Při obnově půdních vlastností je zpočátku nutné zmírnit negativní hrozby jako například sesuvy půdy a eroze nebo nízké pH, které upravíme neutra- lizací pomocí vápence. Následuje překryv úrodnou půdou. Půdní vlastnosti můžeme lokálně upravit diverzifikovanými výsadbami rychle i pomalu rostoucích dřevin. Po sukcesi rostlin a následném zvýšení opadu se začíná objevovat půdní biota zodpovědná za rozklad organických látek. Půdní makrofauna, především žížaly, promíchává organické a minerální vrstvy půdy a podílí se tak na tvorbě humusu. Práce popisuje migraci, usazení a vzájemné interakce (konkurence, potravní sítě) bezobratlých mezi sebou a ve vztahu k okol- nímu prostředí, kde se vyvíjejí. Kombinace otevřených plošek s výsadbami vytváří různorodá stanoviště, podporuje režim živin a variabilní mikroklimatické podmínky, které hostí vysokou diverzitu bezobratlých. Listnaté stromy hostily vyšší diverzitu bezobratlých než jehličnaté. Při vysazování je vhodnější použít listnaté stromy, protože produkují snadno rozložitelný opad. Terénní deprese, například navrstvené pásy, diverzifikují mikrostanoviště a poskytují vhodné úkryty a potravní zdroje pro půdní faunu. Některá extrémní...
|
|
|
Význam pohřbu a slavení památky zesnulých v současné společnosti
HROMÁDKOVÁ, Šárka
Cílem práce bylo zjistit, jaký význam lidé připisují pohřebním obřadům, rituálům a zvykům spojeným s uctěním památky zesnulých. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. V první úvodní kapitole popisuji rituály, rituály přechodové a pohřební, dále pak památku zesnulých. Druhá kapitola je zaměřena na proměny pohřbívání v průběhu dějin, zmiňuji průběh pohřbu v české lidové kultuře a proměny sekulárních pohřebních obřadů ve 20. století. Ve třetí kapitole uvádím nové možnosti v pohřbívání, jako jsou např. zelené pohřby, lesy vzpomínek, rozptylové loučky. Popisuji zde i typy pohřebních obřadů v současnosti a pomníčky u silnic, které vznikají v průběhu 20. století. Závěr práce tvoří dotazníkové šetření, které ji doplňuje.
|
|
|
Vývoj bezobratlých na výsypkách po povrchové těžbě hnědého uhlí v závislosti na zvoleném způsobu obnovy
Hromádková, Šárka ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Práce se zabývá vývojem bezobratlých na plochách po povrchové těžbě hnědého uhlí v závis- losti na použitém způsobu obnovy. Při obnově půdních vlastností je zpočátku nutné zmírnit negativní hrozby jako například sesuvy půdy a eroze nebo nízké pH, které upravíme neutra- lizací pomocí vápence. Následuje překryv úrodnou půdou. Půdní vlastnosti můžeme lokálně upravit diverzifikovanými výsadbami rychle i pomalu rostoucích dřevin. Po sukcesi rostlin a následném zvýšení opadu se začíná objevovat půdní biota zodpovědná za rozklad organických látek. Půdní makrofauna, především žížaly, promíchává organické a minerální vrstvy půdy a podílí se tak na tvorbě humusu. Práce popisuje migraci, usazení a vzájemné interakce (konkurence, potravní sítě) bezobratlých mezi sebou a ve vztahu k okol- nímu prostředí, kde se vyvíjejí. Kombinace otevřených plošek s výsadbami vytváří různorodá stanoviště, podporuje režim živin a variabilní mikroklimatické podmínky, které hostí vysokou diverzitu bezobratlých. Listnaté stromy hostily vyšší diverzitu bezobratlých než jehličnaté. Při vysazování je vhodnější použít listnaté stromy, protože produkují snadno rozložitelný opad. Terénní deprese, například navrstvené pásy, diverzifikují mikrostanoviště a poskytují vhodné úkryty a potravní zdroje pro půdní faunu. Některá extrémní...
|
host ::
RSS.