Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Sekvestrace půdní organické hmoty pod listnáči a jehličnany na půdách různého stáří
Hüblová, Lucie ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Půdní organická hmota (POH) je jednou z významných složek půdy. Napomáhá zajišťovat dostatek živin pro rostliny i půdní organismy, podílí se na tvorbě půdní struktury a zadržování vody v půdě. POH je tvořena organickou hmotou (OH) rostlinného i živočišného původu v různém stádiu rozkladu. Skládá z několika složek zvaných frakce, které se mezi sebou liší citlivostí k rozkladu. Mezi základní frakce patří: (1) volná partikulovaná organická hmota (FPOM) a (2) OH různými způsoby vázaná na minerální složky půdy (MAOM) - OH v makro- a mikroagregátech a OH vázaná na prach a jíl (S+C). Předpokládá se, že během vývoje půdy se frakce MAOM nasytí C a nedochází u nich už nadále k jeho dalšímu ukládání. Jiné frakce, zejména FPOM, které byly původně minoritní, se tak stávají při ukládání OH v půdě důležitějšími a množství C v nich vázané se postupně zvyšuje. Je však nedostatek studií, které by tento předpoklad testovaly. V této práci jsem studovala hypotézu, že půdy v různém stádiu vývoje se budou lišit v množství C uloženém v jednotlivých frakcích. Tento rozdíl bude navíc záviset na druhu stromu a efekt druhu stromu a stáří půdy nebude vždy aditivní. Tuto hypotézu jsem ve své práci otestovala pomocí studia zásoby C v půdě a množství C v jednotlivých frakcích na dvou typech půd různého stáří - zrekultivovaných...
Vliv dominantních druhů stromů na půdní vlastnosti
Hüblová, Lucie ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Veselá, Hana (oponent)
Kvalitu půdy a její schopnost podporovat růst rostlin a existenci půdních organismů, ovlivňuje především obsah půdního organického uhlíku, který má vliv na řadu půdních vlastností. Největší suchozemské rezervoáry uhlíku (C) přestavují lesní ekosystémy. Množství C sekvestrovaného v půdě závisí na množství a chemickém složení organické hmoty, která je v lese do půdy dodávána v podobě listového opadu stromů. Jak dlouho a jak pevně bude C v lesní půdě zadržen závisí na rychlosti dekompozice půdní organické hmoty a stabilizačních mechanismech. Ve své práci jsem porovnala data ze 40 "common garden" experimentů, kde byly jednotlivé druhy stromů vysázeny vedle sebe na homogenní půdě. Množství uloženého C bylo porovnáváno na třech typech zalesněných půd lišících se jejich předchozím využíváním. Lesní a bývalé orné půdy reprezentovaly vyvinuté půdy v pozdních fázích pedogeneze. Výsypky reprezentovaly iniciální půdy, kde pedogeneze teprve započala. Bylo zjištěno, že stáří půdy hraje významnou roli v sekvestraci C. Ve vyvinutých půdách se více C ukládalo pod jehličnany, zatímco iniciální půdy ukládaly více C pod listnáči. U výsypek byla dále nalezena negativní závislost množství sekvestrovaného C na C:N poměru listového opadu. Výsledky naznačují, že na iniciálních půdách je sekvestrace C podporována jinými...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.