|
Charakter krajiny v okolí dopravních komunikací a jeho vliv na četnost výskytu dopravních nehod na území ORP Písek
Necid, Pavel ; Bašta, Petr (vedoucí práce) ; Gdulová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou dopravních nehod na území ORP Písek ve vztahu ke krajině. Byla vyhodnocena databáze dopravních nehod z let 2007 - 2013 a základní parametry terénu. Výsledky poukazují na značnou provázanost a komplexnost tématu, kdy lze očekávat součinnost více faktorů navzájem. Výsledkem jednoduché analýzy databáze nehod je například zvýšená nehodovost v pondělí a pátek, stejně jako největší podíl řidičů pod vlivem alkoholu v sobotu. Z pohledu terénní analýzy nebyl prokázán vliv nadmořské výšky či sklon svahu na nehodovost, stejně jako neexistují důvody pro větší obavy z řízení v lese. Pro podrobnější analýzu by bylo zapotřebí komplexnějšího datového souboru.
|
|
Vytvoření databáze vodních biotopů na mosteckých výsypkách
Macková, Klára ; Solský, Milič (vedoucí práce) ; Gdulová, Kateřina (oponent)
Post-těžební stanoviště mohou představovat vhodná prostředí pro celou řadu vzácných i ohrožených druhů organismů, obojživelníky nevyjímaje. Velikost populace modelového druhu, skokana štíhlého (Rana dalmatina), je na více než 900 vodních plochách čtyřech mosteckých výsypek sledována již osm let, a to na základě sčítání jeho snůšek v jarním období. Současně se sčítáním snůšek jsou každoročně zaznamenávány charakteristiky sledovaných vodních ploch, zejména jejich rozloha, hloubka, sklon břehů, pH, vodivost, podíl vodní vegetace atd. včetně jejich polohy pomocí GPS a fotodokumentace.
Při obdobných studiích, kdy je opakovaně navštěvován větší počet lokalit, může nastat problém se spolehlivostí dohledávání konkrétních míst. Běžně je pro orientaci v prostoru využívána ortofoto mapa a navigace GPS s bodovou vrstvou jednotlivých lokalit. K chybám může docházet z důvodu velkého počtu lokalit, jejich občasné nahloučenosti, nepřehledného terénu a vlastní chybě GPS přístrojů. Docházelo tak k nepřesnostem v určování polohy jednotlivých lokalit, jež mělo za následek špatnou evidenci jednotlivých biotopů. Vhodným postupem, jak výsledky terénního výzkumu zpřesnit, bylo vytvořit databázi obsahující fotodokumentaci z předchozího roku a atributy bodů zájmového území a přenést do formátu GPX, aby ji bylo možno zobrazit v terénu přímo v používaných GPS přístrojích. K tomuto účelu byl využit geoinformační systém ArcGIS, programový balíček Office společnosti Microsoft a software Notepad++. Tato bakalářská práce obsahuje tři základní části, a to: literární rešerši, metodiku a přílohy. V příloze práce je stručný návod pro nahrávání vlastních atributů a fotografií bodů do běžných turistických GPS přístrojů.
|
|
Analýza vývoje vodovodní sítě a využití vodních zdrojů v Hradci Králové a okolí
Barborik, Lukáš ; Gdulová, Kateřina (vedoucí práce) ; Bašta, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou využití zdrojů pitné vody, vývojem vodovodní sítě a vodohospodářských staveb od 60. let 20 století po současnost. Podkladové materiály poskytla na vyžádání společnost Vodovody a kanalizace Hradec Králové a.s. ze svých archivů.
Materiály se skládají z textových a mapových výstupů generelů vodovodní sítě. Pro analýzu byly vytvořeny mapy vodovodní sítě v letech 1973, 1981, 1994 a 2010, jejichž podkladovými mapami jsou digitalizované dobové materiály. Zpracování grafických výstupů proběhlo v program ArcMap.
Výsledná analýza hodnotí vývoj a budoucnost zdrojů pitné vody, vodovodní síť a vodohospodářské stavby a může sloužit jako výchozí bod pro podrobnější zkoumání historických událostí a vývoje v Hradci Králové a okolí.
|
|
Srovnání různých zdrojů digitálních modelů terénu v prostředí GIS pro hydrologické účely
Klempíř, Hynek ; Bašta, Petr (vedoucí práce) ; Gdulová, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá srovnáním digitálních modelů terénu z různých
zdrojů zpracovávaných v prostředí GIS pro hydrologické účely. Práce je složena
z několika částí, které na sebe postupně navazují. Nejprve jsou popsány
charakteristiky vztahující se k povodí a vodnímu toku, které jsou primárně důležité
pro porozumění této práci. Dále je v práci detailně popsán digitální model terénu,
jeho tvorba a způsoby získávání těchto digitálních modelů. Následně jsou zde
popsány zdroje dat, ze kterých je možné digitální modely terénu získat. Další
kapitola je věnována souřadnicovým systémům, jenž se vyskytují u digitálních
modelů využívaných v této práci. Poslední část literární rešerše je věnována
odtokovým algoritmům.
Vyšetřované charakteristiky zájmového území se získávaly na experimentálním
povodí Modrava II pomocí softwaru ESRI ArcGIS Desktop a především extenzí
Spatial Analyst a ArcHydro.
Z výsledků této práce lze usoudit, že bezplatný digitální model terénu SRTM
90 není vhodný pro malé územní celky s rozmanitou terénní strukturou. Je to
z důvodu malého rozlišení modelu. Další modely terénu poskytované bezplatně,
jsou dostačující, i pro tak malé oblasti jako zvolené zájmové území. Placené
digitální modely lze všechny stanovit pro zájmové území za vhodné.
|
|
Vliv prostředí na dopravní nehodovost - případová studie Libereckého kraje
Lang, Jan ; Gdulová, Kateřina (vedoucí práce) ; Klápště, Petr (oponent)
Diplomová práce se na základě teoretických východisek a dat dopravní nehodovosti
s využitím nástrojů GIS zabývá posouzením vlivu okolního prostředí na výši
dopravní nehodovosti, na případové studii Libereckého kraje.
Nejprve je představena problematika dopravní nehodovosti v legislativě, následně
jsou určena specifika dopravní nehody, teorie vlivu okolního prostředí na dopravní
nehodovost a stanovení významu aplikace statistiky dopravní nehodovosti, čímž jsou
vyvozeny základy pro praktickou část práce.
Praktická část práce se v programovém prostředí ArcGIS věnuje určení nehodových
míst a úseků v Libereckém kraji. V rámci multikriteriální analýzy pak určuje vztah
dopravní nehodovosti s prostředím a následně identifikuje potencionální místa
vzniku dopravních nehod. Na základě výsledků interpretuje vztah mezi okolním
prostředím a mírou dopravní nehodovosti.
|
|
Vyhledávací studie vhodných lokalit pro nové PVE v ČR
Strnad, David ; Gdulová, Kateřina (vedoucí práce) ; Bašta, Petr (oponent)
Diplomová práce shrnuje fakta o funkci přečerpávacích vodních elektráren (PVE). Úvod rešerše přibližuje význam vodní energie, popsán je historický vývoj přečerpávacích soustrojí a jsou definovány faktory omezující potenciálně vhodné lokality.
Vlastní vyhledávací studie je zpracována v softwaru ArcGis a je metodicky rozdělena do třech fází. První fáze vyhledává minimální vhodný spád na celém území České republiky (ČR) a definuje zájmová území pro další práci. Druhá fáze studie již pracuje s omezujícími faktory a detailněji zkoumá vybraná zájmová území. Třetí fáze je závěrečná a zobrazuje potenciálně nejvhodnější cílová území s konkrétním umístěním objektů PVE v nejpodrobnějším rozlišení.
Výsledky práce jsou prezentovány ve formě mapových výstupů pro cílová území, zájmová území a celou ČR.
Do diskuze je zahrnuta problematika rozlišení zdrojových dat a význam klasifikace environmentálních omezujících faktorů.
|