|
|
Dystanázie
Johnová, Eliška ; Gallus, Petr (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
Bakalářská práce s názvem Dystanázie: domácí péče jako jedna z prevencí dystanázie, se zabývá problematikou prodlužované smrti a návrhem řešení, jak této problematice předcházet. Teoretická část seznamuje čtenáře se základními pojmy souvisejícími s konečností života. Zabývá se smrtí z pohledu jak lékařského, tak teologického hlediska a dále podrobněji popisuje pojem dystanázie jako jednu z forem zacházení se smrtí. Definuje problematiku spojenou s dystanázií a v návaznosti navrhuje paliativní péči jako nejlepší východisko v předcházení této problematiky. Taktéž zmiňuje organizační formy specializované paliativní péče, aby mohla navázat na kapitolu popisující domácí péči o umírajícího, která je nejen nejlepším řešením v předcházení špatného přístupu ke smrti a umírání, ale také splňuje přání velké většiny populace, která si přeje umírat ve známém prostředí v blízkosti své rodiny či přátel. Poslední kapitola zmiňuje podpůrné služby, které pomáhají pečujícím v péči o umírajícího. Praktická část se zaměřuje na přiblížení domácí péče o umírajícího a její fungování v praxi. Tato část vychází z kvalitativního šetření a z informací získaných formou polostrukturovaných rozhovorů. Klíčová slova Konečnost života, smrt, umírání, dystanázie, paliativní péče, domácí péče, domácí hospicová péče.
|
|
|
Res publica - res christiana? Biblická motivace a českobratrská perspektiva křesťanské politické angažovanosti
Roll, Benjamin ; Gallus, Petr (vedoucí práce) ; Morée, Pieter Cornelis Adrianus (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Res publica - res christiana? Biblická motivace a českobratrská perspektiva křesťanské politické angažovanosti se zabývá možnými teologickými východisky pro křesťanskou politickou angažovanost. První kapitola mapuje biblické principy a pasáže inspirativní pro působení křesťanů v dnešní společnosti. Ve druhé kapitole se autor zabývá životem a dílem nejvýraznějšího českobratrského teologa 20. století J. L. Hromádky. Na konkrétních příkladech jeho veřejné činnosti i teologických výpovědí autor ukazuje klíčové myšlenky a zkušenosti, které formovaly postoje k této otázce dodnes přítomné v Českobratrské církvi evangelické. Obě tyto kapitoly tvoří pro autora základní východisko pro poslední kapitolu obsahující nastínění jeho vlastní teologické perspektivy. Tu dává do kontextu osobních zkušeností s politickým aktivismem na obranu liberální demokracie v České republice.
|
|
|
Problémy pastorace po sebevraždě blízké osoby
Peřtová, Jana ; Gallus, Petr (vedoucí práce) ; Zámečník, Jan (oponent)
Bakalářská práce se věnuje vývoji etických přístupů k sebevraždě v křesťanském prostředí a na základě reálných svědectví mapuje problémy pastorace pozůstalých po sebevraždě blízké osoby. Metodou krátkého kvalitativního výzkumu zjišťuje přístupy některých církví v ČR k problematice sebevraždy a pohřbu suicidantů. Poukazuje na provázanost katolických a protestantských teologických stanovisek v hodnocení povahy sebevražedného jednání a upozorňuje na jejich nedostatečnou komunikaci vůči potřebám spirituálního hlediska pastorační péče pozůstalých. Na základě shromážděného materiálu ukazuje na konkrétní problémy v pastorační praxi pozůstalých způsobené sebevražedným jednáním blízké osoby a navrhuje jejich řešení. KLÍČOVÁ SLOVA sebevražda, vina, hřích, odpuštění, teologická etika, pohřeb, pastorace
|
|
|
Sekularizace jako provokace Křesťanství k teologickým východiskům sociální teorie P. Bergera a Ch. Taylora
Doležal, Kryštof ; Gallus, Petr (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent)
Ve zde předkládané diplomové práci vykládám teologické motivy v sociální teorii P. L. Bergera a Ch. Taylora, a to ve vztahu k jejich interpretaci pojmů sekularizace a sekularity. Prvním cílem práce je ukázat, zda lze tyto dílčí sociologické koncepty číst jako teologicky podmíněné. A následně vykázat, jak závislost těchto konceptů na vlastních teologických východiscích ovlivňuje vysvětlení pertinence křesťanství v současném světě. Druhým cílem práce je prokázat vnitřní souvislosti mezi myšlením obou autorů; vysvětlit, jak a z jakých příčin nabývá pojetí sekularizace a sekularity u obou autorů shodných nebo rozdílných výrazů. Práce je uspořádána do čtyř oddílů, první oddíl definuje rámec debaty o sekularizaci a sekularitě, ve kterém se téma této práce pohybuje a předkládá vysvětlení základních pojmů. Druhý a třetí oddíl poskytuje analýzu Bergerova a Taylorova sociologického přístupu. Poslední oddíl srovnává koncepty, které se na základě tohoto rozboru ukáží jako zásadní pro výklad sekularizace a sekularity.
|
|
|
Stát a církev v Calvinově myšlení: suverénní i kooperující
Matulová, Lucie ; Keřkovský, Pavel (vedoucí práce) ; Gallus, Petr (oponent) ; Macek, Ondřej (oponent)
Má disertační práce se věnuje vztahu státu a církve u Calvina. Snaží se ukázat, že Calvinův vztah státu a církve představuje model, ve kterém jsou obě moci suverénní, ale zároveň kooperující. Práce má ověřit předpoklad podobnosti mezi oběma mocemi či postupné přibližování církevní moci státní (co se týče její institucionalizace). Člověk stojí pod dvojí vládou (světskou a duchovní). Snaha o oddělení obou vlád není nejen možná, ale ani žádoucí. Nejsou vzájemně v rozporu a v obou vládne Bůh. Pojetí církve se od neviditelné podoby přesunulo do viditelné s pevnou organizační strukturou. Pro pravost církve jsou klíčové dva znaky: hlásání Božího slova a řádné vysluhování svátostí dle ustavení Krista. Církevní i státní správa se ukázaly jako nezbytné k přežití člověka. Calvin se snaží omezit obě vlády, aby se nestaly absolutními. Církevní moc, která se původně spojovala pouze s mocí klíčů, se rozvinula do tří větví. Podobně i státní správa byla dělena na tři části. Důležitým tématem pro Calvina je pojetí zákona. Kristus osvobodil člověka od tyranie zákona, aby jej mohl následovat svobodně. Člověk má i občanské povinnosti. Pokud se však dostanou do sporu s Božím zákonem, pak má člověk dát přednost Bohu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Danz a Schröter: Současné koncepty evangelické christologie
Kučera, Jiří ; Gallus, Petr (vedoucí práce) ; Roskovec, Jan (oponent)
Anotace: Tato diplomová práce představuje aktuální koncepty evangelické christologie a to především na základě toho, jak své christologické teze formulují současní němečtí teologové Christian Danz a Jens Schröter. První dvě části práce představují christologické koncepce obou teologů. Přednesení obou koncepcí přitom sleduje jejich osobitý charakter a není primárně strukturováno za účelem přímého srovnání. Práce tak postihuje i obtížně porovnatelné aspekty obou teologů. Třetí část práce je věnována kritickému porovnání představených christologických koncepcí. V rámci porovnání jsou zdůrazněny specifické momenty u obou teologů, jejich případné rozpory a místy i překvapující shody. Závěr práce pak neústí jen do konstatování dílčích rozdílností christologických koncepcí, nýbrž se také pokouší obecněji formulovat některé aktuální christologické trendy. Nakonec práce ústí do formulace tezí, kterými by se mohla řídit vlastní christologická koncepce autora.
|
|
|
Potřeby žen, které nečekaně otěhotněly, aneb nečekané těhotenství jako sociální problém.
Krumpová, Denisa ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Gallus, Petr (oponent)
Mgr. et Mgr. Denisa Krumpová Praha 2020 ETF UK Sociální práce Abstrakt Bakalářská práce ukazuje jaké jsou potřeby nečekaně těhotných žen a jaké problémy řeší. Teoretická část uvádí téma lidských potřeb, životních hodnot a těhotenství. Klíčová jsou pojetí těhotenství jako sociální událost a přehled možností podpory a pomoci ženám. Cílem praktické části je zjištění potřeb, které mají nečekaně těhotné ženy. Kvalitativní výzkum využívá metody obsahové analýzy psaných textů, konkrétně e-mailové komunikace žen, které nečekaně otěhotněly. Stěžejní částí je analýza a interpretace získaných dat a doporučení pro praxi.
|
|
|
The esthetical experience as a religious experience: Gadamer and Luther.
Taufer, Filip ; Gallus, Petr (vedoucí práce) ; Navrátilová, Olga (oponent)
H.-G. Gadamer prirovnáva skúsenosť umeleckého diela k hre, symbolu a slávnosti a v kontexte symbolu ďalej k náboženskému rituálu - Večeri Pánovej v poňatí Martina Luthera. Luther symbolické chápanie Kristovej prítomnosti vo Večeri Pánovej odmietal, a tak vyvstáva otázka, prečo Gadamer toto prirovnanie použil, v čom spočíva podobnosť jednotlivých skúseností a kde sú jej hranice. Táto práca sa snaží na otázku zodpovedať pomocou analýzy Gadamerovej filozofie umenia, Lutherovej sakramentologie a následného porovnania týchto problémov vo vybraných oblastiach. Dochádza k záverom, že podobnosť spočíva v štruktúre umeleckého diela a sviatosti. V oboch prípadoch sa nejedná o vzťah odkazovania, ale o sprítomňovanie významu v prvom prípade a Krista v druhom prípade. Rozdiely sa ukazujú za prvé v povahe sprítomňovaného - v umeleckom diele ide o duchovný význam, vo Večeri Pánovej podľa Luthera o skutočné, tj. zmyslové telo Krista. Za druhé význam umeleckého diela vzniká až s ním samým, kým obsah sviatosti je už vždy dopredu daný. Za tretie, v skúsenosti umeleckého diela je divácky subjekt jeho aktívnou súčasťou, kým v sviatosti prijíma dar.
|
|
|
Sekularizace jako provokace Křesťanství k teologickým východiskům sociální teorie P. Bergera a Ch. Taylora
Doležal, Kryštof ; Gallus, Petr (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent)
Ve zde předkládané diplomové práci vykládám teologické motivy v sociální teorii P. L. Bergera a Ch. Taylora, a to ve vztahu k jejich interpretaci pojmů sekularizace a sekularity. Prvním cílem práce je ukázat, zda lze tyto dílčí sociologické koncepty číst jako teologicky podmíněné. A následně vykázat, jak závislost těchto konceptů na vlastních teologických východiscích ovlivňuje vysvětlení pertinence křesťanství v současném světě. Druhým cílem práce je prokázat vnitřní souvislosti mezi myšlením obou autorů; vysvětlit, jak a z jakých příčin nabývá pojetí sekularizace a sekularity u obou autorů shodných nebo rozdílných výrazů. Práce je uspořádána do čtyř oddílů, první oddíl definuje rámec debaty o sekularizaci a sekularitě, ve kterém se téma této práce pohybuje a předkládá vysvětlení základních pojmů. Druhý a třetí oddíl poskytuje analýzu Bergerova a Taylorova sociologického přístupu. Poslední oddíl srovnává koncepty, které se na základě tohoto rozboru ukáží jako zásadní pro výklad sekularizace a sekularity.
|
|
|
Stát a církev v Calvinově myšlení: suverénní i kooperující
Matulová, Lucie ; Keřkovský, Pavel (vedoucí práce) ; Gallus, Petr (oponent) ; Macek, Ondřej (oponent)
Má disertační práce se věnuje vztahu státu a církve u Calvina. Snaží se ukázat, že Calvinův vztah státu a církve představuje model, ve kterém jsou obě moci suverénní, ale zároveň kooperující. Práce má ověřit předpoklad podobnosti mezi oběma mocemi či postupné přibližování církevní moci státní (co se týče její institucionalizace). Člověk stojí pod dvojí vládou (světskou a duchovní). Snaha o oddělení obou vlád není nejen možná, ale ani žádoucí. Nejsou vzájemně v rozporu a v obou vládne Bůh. Pojetí církve se od neviditelné podoby přesunulo do viditelné s pevnou organizační strukturou. Pro pravost církve jsou klíčové dva znaky: hlásání Božího slova a řádné vysluhování svátostí dle ustavení Krista. Církevní i státní správa se ukázaly jako nezbytné k přežití člověka. Calvin se snaží omezit obě vlády, aby se nestaly absolutními. Církevní moc, která se původně spojovala pouze s mocí klíčů, se rozvinula do tří větví. Podobně i státní správa byla dělena na tři části. Důležitým tématem pro Calvina je pojetí zákona. Kristus osvobodil člověka od tyranie zákona, aby jej mohl následovat svobodně. Člověk má i občanské povinnosti. Pokud se však dostanou do sporu s Božím zákonem, pak má člověk dát přednost Bohu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.