|
|
Příspěvek k mapování plasticity u ježatky kuří nohy (Echinochloa crus-galli (L.) P.B.) v solí kontaminované půdě
Šerá, Božena ; Gajdová, Iveta ; Nováková, Markéta
Ježatka kuří noha (Echinochloa crus-galli (L.) P.B.) patří mezi významné plevele okopanin především v teplejších částech našeho státu. Při výzkumu vegetace rostoucí kolem silnic a dálnic byl tento druh opakovaně nacházen kolem různých typů komunikací. Druh má pravděpodobně širokou niku, která umožňuje jeho růst i v nepříznivých podmínkách solí kontaminovaných okolí silnic. Cílem práce bylo potvrdit, že ježatka kuří noha může úspěšně růst v zasoleném substrátu a také stanovit, jaká koncentrace solí je pro její růst inhibující. Testy v růstové místnosti probíhaly na mladých rostlinách, které byly pěstovány ve standardním půdním substrátu s přidaným chloridem sodným (NaCl: 0,12 %, 0,25 %, 0,50 %, 0,99 %, 1,96%). Testy prokázaly úspěšný nárůst podzemní i nadzemní biomasy u substrátů s koncentrací NaCl nižší nebo rovno 0,99 %. U koncentrace 1,96 % byl zjištěn významný pokles v přírůstcích a v tvorbě biomasy jak podzemních tak nadzemních orgánů. Růst rostlin pod různým stresem zasolení je blíže diskutován v textu.
|
|
|
Vliv ekologických podmínek, managementu a porostové skladby na uplatnění rozrazilu nitkovitého (Veronica filiformis Smith) v travních porostech
Kobes, M. ; Šerá, Božena ; Novotná, R. ; Gajdová, Iveta
Rozrazil nitkovitý (Veronica filiformis) patří mezi nepůvodní a invazivní luční druhy. Cílem práce bylo otestovat schopnost růstu tohoto druhu v různě obhospodařovaných travních porostech (kosení, mulčování, pastva). Po dvouletém pokusu byl zjištěn statisticky významný vliv obhospodařování na uplatnění rozrazilu nitkovitého (F = 14,462, p 0,001) v travních porostech. Rozrazil nitkovitý nejlépe přežíval v 1x ročně mulčovaných porostech (dominantní Deschampsia caespitosa) na lokalitě Zhůří a v kosených a pastevních porostech na lokalitě V. Chuchelec (dominantní Festuca pratensis, Lolium perenne, Trisetum flavescens, Poa pratensis, Dactylis glomerata a Phleum pratense). Testovaný druh se může dobře uplatnit v trvalých travních porostech vyšších, chladnějších a vlhčích poloh, které jsou kosené, spásané nebo mulčované.
|
|
|
Různá reakce semen kultivarů máku setého po ošetření netermálním plazmatem
Banulescu, G. ; Gajdová, Iveta ; Šerá, Božena ; Kuchtová, P. ; Šerý, M. ; Špatenka, P. ; Hnatiuc, E.
Ověřován byl vliv ošetření nízkoteplotním atmosférickým plazmatem generovaným mezi elektrodami (GlidArc) na růst semen máku setého. Použité časy ošetření: 0 s, 180 s, 300 s a 600 s. Pracovní plyn vzduch. Sledovány byly klíčivost a počáteční růst dvou kultivarů máku setého (Papaver somniferum L., kultivary Major a Orfeus). Hodnoty kontrolních měření (čas expozice 0 s) se u testovaných kultivarů lišily. Proto se při vyhodnocování dat vycházelo z procentuálních hodnot jednotlivých kultivarů vztažených k odpovídající kontrole. Pozitivně byly ovlivněny především délky klíčků u kultivaru Major (22 %, čas 180 s). Počet klíčících semen u obou kultivarů nebyl plazmatem ovlivněn.
|
|
|
Nárůst biomasy u rosičky krvavé (Digitaria sanguinalis (L.) SCOP.) v solí kontaminované půdě – skleníkový experiment
Nováková, Markéta ; Gajdová, Iveta ; Šerá, Božena
Rosička krvavá (Digitaria sanguinalis (L.) SCOP.) není uvedena na Ellenbergově seznamu halofytních druhů rostlin. Přesto je častým druhem běžně rostoucím podél silnic na solí kontaminovaných půdách. Testy ve skleníkovém prostředí byly zaměřeny na zjištění výše hodnot zasolení, při kterých rosička krvavá produkuje biomasu a při kterých již se projeví ztráty na biomase. Použit byl standardní půdní substrát kontaminovaný NaCl v rozsahu 0,12- 1,96 %. Testy prokázaly úspěšný nárůst podzemní i nadzemní biomasy u substrátů s nižší koncentrací NaCl. U vyšších koncentrací byly některé rostliny i přes ztráty na biomase schopné vytvořit generativní orgány a zralá semena. Bylo tak potvrzeno, že rosička krvavá je fakultativním halofytem.
|
|
|
Vliv různých typů zdrojů plazmy na růst semen. Laboratorní pokus na Pohance seté
Šerá, Božena ; Gajdová, Iveta ; Čermák, M. ; Gavril, B. ; Hnatiuc, E. ; Kováčik, D. ; Kříha, V. ; Sláma, J. ; Šerý, M. ; Špatenka, P.
Byla testována klíčivost a počáteční růst nažek pohanky seté (Fagopyrum aesculentum) po ošetření nízkoteplotním plazmatem generovaným různými typy elektrických výbojů s použitím vzduchu jako nosného, resp. pracovního plynu. Byly použity tři časové expozice ošetření: 3 min, 5 min, 10 min. Sledovány byly tyto biologické parametry: klíčivost, délka klíčků a jejich hmotnost. Data byla vyhodnocena dvoucestnou analýzou variance. Byl prokázán významný vliv typu plazmového výboje, času expozice a kombinace obou faktorů. Největší stimulační vliv na klíčivost a počáteční růst nažek byl zjištěn po aplikaci GlidArc plazmatu. Naopak nejmenší vliv vykazovalo plazma generované PDBV výbojem, které se Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2012 249 vyznačuje vysokou hustotou energie. Pro plazmové úpravy se proto musí u této aparatury použít podstatně kratší časy.
|
|
|
Pozitivní vliv humátů na růst vybraných druhů rostlin
Šerá, Božena ; Novák, František ; Gajdová, Iveta
Byl ověřován stimulační efekt huminových kyselin a fulvokyselin extrahovaných z lokálních zdrojů rašeliny (původ ČR) na klíčivost a počáteční růst konopí setého (Cannabis sativa L.), máku setého (Papaver somniferum L.), papriky roční (Capsicum annuum L.) a brukve řepky olejky (Brassica napus subsp. napus). Pokusy probíhaly ve standardních laboratorních podmínkách. Sledována byla hmotnost sušiny klíčku. Data byla vyhodnocena ANOVA testem. Od výrazně pozitivního vlivu na hmotnost sušiny až po vliv výrazně negativní lze rostliny seřadit v tomto pořadí: konopí, mák, paprika, řepka.
|
host ::
RSS.