Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv etiky Karla Statečného na etiku Aloise Spisara a na formování etiky církve československé
Franková, Johana ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce se snaží zhodnotit dosud nepublikovaný fragment etiky Karla Statečného, jež byla připravována pod názvem Úvod do etiky a práva přirozeného (cca 1921-1924), a porovnat jej s Ethikou v duchu církve československé (1948) od Aloise Spisara. Srovnání obou prací potvrzuje vliv etické reflexe Karla Statečného na další vývoj etiky Církve československé. Přináší dostatek argumentů, svědčících o tom, že Alois Spisar byl obeznámen s etickou koncepcí Karla Statečného, ačkoli jeho práci ani jeho osobu ve svém díle nikde nezmiňuje. Nejvíce shod lze nalézt v rozvržení etické látky a v kapitolách, které se věnují pramenům etiky a poměrům etiky k dalším disciplínám.
Ex 20,4 v teologii Církve československé husitské
Franková, Johana ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá výkladem 2. přikázání, známého jako přikázání Nezobrazíš, respektive Ex 20,4 v pojetí teologie CČSH, zastoupené zde především pojetím Zdeňka Trtíka, hlavního autora oficiálního katechismu církve. Trtík používá jako předlohu pro svůj výklad překlad Bible kralické, který usiluje o co nejvěrnější překlad původního hebrejského znění a který je v pojetí 2. přikázání v linii nejdůležitějších historických překladů Bible v čele s Vulgátou. Těmto překladům ve své většině odpovídají také jejich výklady, které o nezobrazování Boha nehovoří. Trtíkův výklad však zřetelně vychází z výkladové tradice, orientované zřejmě spíše Biblí Curyšskou, která nezobrazování Boha jako výklad 2. přikázání zdůrazňuje. Tuto tradici Trtík navíc osobitým způsobem přetváří. Protože tyto dvě hlavní vykladačské linie jsou od sebe do jisté míry vzdáleny, pokusila jsme se určit konkrétní důvody, které mohly Trtíka vést k upřednostnění jedné z tradic, a zároveň určit konkrétní prameny či inspirační zdroje, které Trtík ve svém výkladu mohl uplatnit. Současně se pokouším poukázat na sporná místa Trtíkova výkladu a navrhnout částečné řešení naznačených problémů.
Vliv etiky Karla Statečného na etiku Aloise Spisara a na formování etiky církve československé
Franková, Johana ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce se snaží zhodnotit dosud nepublikovaný fragment etiky Karla Statečného, jež byla připravována pod názvem Úvod do etiky a práva přirozeného (cca 1921-1924), a porovnat jej s Ethikou v duchu církve československé (1948) od Aloise Spisara. Srovnání obou prací potvrzuje vliv etické reflexe Karla Statečného na další vývoj etiky Církve československé. Přináší dostatek argumentů, svědčících o tom, že Alois Spisar byl obeznámen s etickou koncepcí Karla Statečného, ačkoli jeho práci ani jeho osobu ve svém díle nikde nezmiňuje. Nejvíce shod lze nalézt v rozvržení etické látky a v kapitolách, které se věnují pramenům etiky a poměrům etiky k dalším disciplínám.

Viz též: podobná jména autorů
1 Fraňková, Jana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.