|
|
Optimization and application of in vitro techniques in selected members of the family Brassicaceae
Hilgert-Delgado, Alois Antonín ; Fernández Cusimamani, Eloy (vedoucí práce) ; Jana, Jana (oponent)
Tato práce je zaměřena na aplikaci a optimalizace biotechnologických metod v rámci čeledi Brassicaceae. Většina z této disertační práce je zaměřena specificky na rod Brassica. Hlavním cílem této práce bylo optimalizovat a aplikovat vybrané biotechnologické metody v resyntéze řepky olejky (B. napus) z jejích základních druhů (B. oleracea, CC a B. rapa, AA) a následně vytvořit hodnotné genetické rostlinné materiály.
Optimalizovaný proces, který jsem realizoval ve své práci, vykazoval lepší výsledky než u podobných publikovaných experimentů a poskytuje jednodušší a méně pracný způsob s využitím jednoduché kultury nezralých vajíček a včasným ověřením hybridnosti.
Dalším krokem byl výzkum s širší spektrum materiálů - odlišných a kontrastních genotypů z druhů Brassica rapa (jarní a ozimé olejniny a zeleniny) a B. oleracea (zelené a fialové kadeřávky a zelí) pro nové kombinace k dosažení širší genetické rozmanitosti.
Optimalizovaný protokol kultury nezralých vajíček s včasným ověřením hybridnosti, který byl vypracován v rámci této práce, se ukázal být vhodným pro použití ve šlechtitelských programech, jejichž cílem je rozšiřování diverzity genofondu řepky ozimé, protože resyntetizovaná embrya byla získána z většiny kombinací.
Nové resyntetizované ověřené linie byly ošetřeny kolchicinem s cílem získat diploidní regeneranty. Fertilní rostliny byly samoopyleny v poupěti event. kříženy s výkonnými liniemi řepky olejné pro další výzkum a šlechtění
|
|
|
Tradiční využití koky (Erythroxylum sp.)
Jelínek, Petr ; Fernández Cusimamani, Eloy (vedoucí práce) ; Pavla, Pavla (oponent)
Kokainovník (Erythroxylum sp.) je rodem rostlin z čeledi rudodřevovité (Erythroxylaceae) jehož nejvýznamnější druhy pocházejí z andské oblasti Jižní Ameriky. Tradičně se listy kokainovníku zvané koka používají jako léčivo, stimulant nebo k výrobě potravinářských produktů. Koka je v některých oblastech důležitou součástí kultury. Na druhou stranu je koka nechvalně známou surovinou pro výrobu kokainu, který je nelegálně distribuován do celého světa. Cílem této práce bylo objektivně shrnout a zhodnotit informace o kokainovníku, jeho rozšíření, pěstování a zejména o využití a významu koky. Tyto informace byly získány z odborné literatury, vědeckých článků a prací státních i mezinárodních organizací. Listy kokainovníku mají v porovnání s vybranými potravinami (kukuřice, fazole, banány, kravské mléko, kuřecí maso) vysoký obsah lipidů, proteinů, glycidů, vlákniny, vitamínů A, E, B2, B5, B6 a B12, vápníku, fosforu, železa, hořčíku, draslíku a zinku, také mají vysokou kalorickou hodnotu. Proto je koka významným výživovým aditivem. Listy jsou žvýkány nebo jsou využívány k výrobě tradičních léčiv, alkoholických nápojů, čaje mate de coca, nápoje Coca-Cola, kosmetických produktů, cigaret a koncentrovaného kokainu, který se v listech kokainovníku vyskytuje jako alkaloid v koncentraci do 1,5 %. Koka je součástí tradičních svátků a oslav (např. křtin, zásnub, svateb a pohřbů), slouží jako obětina a modla, nabízí se při společenských setkáních a vystupuje v lidových pověstech. Koka je žvýkána zejména pro své stimulační účinky, rovněž potlačuje únavu a hlad a obecně zlepšuje náladu. Z pohledu farmaceutického působení, rizik a dalších faktorů nelze koku považovat za srovnatelnou s kokainem. Díky svým pozitivním účinkům a hlubokému kulturnímu významu by koka měla zůstat součástí andské tradice. Kromě toho by mohla případně najít využití v moderní medicíně. Koka by už nemusela být chápána jen jako nebezpečná droga.
|
|
|
Mikropropagace saturejky horské (Satureja Montana L.,)
Zunová, Tereza ; Fernández Cusimamani, Eloy (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Saturejka horská (Satureja montana L.) je rostlina vyskytující se ve Středozemí a oblasti Černého moře. Pro vysoký obsah esenciálních olejů má široké využití v kulinářství i v tradiční medicíně.
Saturejka se rozmnožuje generativně i vegetativně. Semena ale klíčí pomalu, a proto je vegetativní způsob množení rychlejší a zejména v in vitro podmínkách lze za krátký čas namnožit velké množství rostlinného materiálu.
V této bakalářské práci byl zkoumán vliv cytokininů na regeneraci a růst rostlin S. montana L. z nodálních segmentů v in vitro podmínkách. Nodální segmenty byly kultivovány na 6 variantách kultivačního media s přídavkem 0,5; 1 a 1,5 mg/l 6- benzylaminopurinu (BAP) a 0,5; 1 a 1,5 mg/l kinetinu (KIN). Varianta bez přídavku růstových regulátorů sloužila jako kontrolní. Podmínky kultivace byly 25/20 °C den/noc, světelná intenzita 3000 lx a časová perioda 16/8 h. Po 6 týdnech měření byly hodnoceni parametry jako: počet výhonů, výška rostliny, počet nově vytvořených nodů a počet a délka kořenů.
Z hlediska koeficientu mikropropagace (tj. počtu nově vytvořených nodů na rostlině) byla statisticky průkazně nejlepší varianta media s přídavkem 1,5 mg/l KIN, kde se vytvořilo průměrně 8,88 +/- 2,87 nodů. U výšky rostliny, která byla nejvyšší u varianty s koncentrací 1,5 mg/l KIN (2,27 +/- 1,33) a u počtu výhonů s největší průměrnou hodnotou u varianty 1 mg/l BAP (2,87 +/- 1,19) nebyly rozdíly v přídavku růstových regulátorů statisticky prokázány. Vysoké koncentrace BAP a KIN inhibovaly tvorbu kořenů a z variant převedených do ex vitro podmínek regenerovalo 46 % rostlin.
Přidání BAP a KIN do kultivačního media má vliv na regeneraci rostlin u Satureja montana L.
|
|
|
Mikropropagace lípie sladké (Lippia dulcis Trev.)
Zubíková, Alžběta ; Fernández Cusimamani, Eloy (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Lípie sladká (Lippia dulcis Trev., Sporýšovité) je vytrvalá bylina s plazivým stonkem pocházející ze Střední Ameriky. Je známá nejen svými léčivými účinky při problémech s dýchací či trávicí soustavou, ale také svou sladkou chutí, kterou způsobuje terpen hernandulcin, díky kterému jsou listy Lípie 1000x sladší než cukr. Generativně se rostlina rozmnožuje pomocí semen a vegetativně řízky.
Hlavním cílem této práce bylo sledování vlivu cytokininů kinetinu (KIN) a 6-benzylaminopurinu (BAP) s přídavkem auxinu indolyl-3-octovou kyselinou (IAA) na růst a regeneraci rostlin z nodálních segmentů Lippia dulcis Trev. v in vitro podmínkách.
Nodální segmenty byly kultivovány na 6-ti variantách MS média s přídavkem růstových regulátorů v koncentracích 0,5; 0,75 a 1,0 mg/l pro BAP a KIN s kombinací 0,5 mg/l IAA a jedna varianta čistého MS média jako kontrolní. Kultivace probíhala po dobu 35 dní (doba subkultivace) a každých 7 dní bylo prováděno měření. Hodnotily se následující parametry: regenerace, počet výhonů, délka výhonů, počet nodů, počet a délka kořenů.
Výsledky měření ukazují, že kombinace růstových regulátorů auxin + cytokinin nemají pozitivní vliv na růst a regeneraci Lippia dulcis Trev. v in vitro podmínkách. K nejlepší regeneraci (100%), růstu (při průměrné délce výhonů 3,05 +- 1,42) a nejvyššímu počtu nově vytvořených nodů (5,79 +- 2,4) docházelo u explantátů kultivovaných na čistém MS médiu bez přídavků růstových regulátorů. Mezi variantou s čistým MS médiem a variantami s přídavkem růstových regulátorů jsou statisticky významné rozdíly, avšak bez příznivého vlivu na vývoj nodálních segmentů.
|
|
|
Význam a využití rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides L. ) ve veterinární medicíně
Lešnerová, Olga ; Lukešová, Daniela (vedoucí práce) ; Fernández Cusimamani, Eloy (oponent)
Bakalářská práce se zabývala především poznatky, které se týkají významnosti a potenciálního využití rakytníku řešetlákového (Hippophae rhammoides L.) ve veterinární medicíně. Jmenovat lze antioxidační a imunomodulační účinky, pozitivní vliv na kardiovaskulární systém nebo léčbu kožních onemocnění. Možné využití má rakytník také ve výživě zvířat, ke krmným účelům se nejčastěji využívá listů nebo výlisků. V práci lze získat informace o morfologii rostliny, nárocích na pěstování, výnosnosti a možnostech zpracování. Samostatná kapitola práce se týkala obsahových látek v jednotlivých částech rostliny, díky kterým se rakytník v posledních letech stává tak známým. Jeho potenciál se skrývá především ve využití bioaktivních látek v oblasti medicíny. V poslední části bakalářské práce byla graficky zpracována množství vybraných obsahových látek v plodech/šťávě a olejích rakytníku. V rámci dvou poddruhů rakytníků H. rhamnoides L. subsp. rhamnoides a H. rhamnoides L. subsp. sinensis byl srovnáván v plodech/šťávě vitamín C a v olejích vitamín E a karotenoidy. Množství extrahovaných látek bylo často ovlivněno použitou technologií zpracování. Při podrobném studiu a srovnání literárních zdrojů bylo zjištěno, že u poddruhu H. rhamnoides L. subsp. rhamnoides literatura uváděla množství vitamínu C s mediánem 229,5 mg/100 g, obsah vitamínu E v oleji ze semen s mediánem 351,8 mg/100 g a v oleji z dužiny 147,5 mg/100 g. Pro obsah karotenoidů v oleji ze semen vyšel medián 16,25 mg/100 g, v oleji z dužiny to byla hodnota 265 mg/100 g. Pro poddruh H. rhamnoides L. subsp. sinensis byla hodnota vitamínu C 1038 mg/100 g. Pro obsah vitamínu E v oleji ze semen byla hodnota mediánu 119,3 mg/100 g, v oleji z dužiny to bylo 171 mg/100 g. Medián pro obsah karotenoidů v oleji ze semen vyšel 32,5 mg/100 g, pro olej z dužiny to byla hodnota 282 mg/100 g oleje. V oblasti obsahových látek by bylo potřeba zajistit následné výzkumné analýzy, především v oboru veterinární medicíny.
|
|
|
Využití ostropestřce mariánského (Silybum marianum) ve výživě zvířat
Klímová, Stefanie ; Lukešová, Daniela (vedoucí práce) ; Fernández Cusimamani, Eloy (oponent)
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum (L.) Gaertn.) je léčivou bylinou známou pro své hepatoprotektivní a antioxidační vlastnosti, které mají pozitivní výsledky v humánní medicíně, ale také v medicíně veterinární. Účinné látky ostropestřce nazýváme jako tzv. silymarinový komplex, který získáváme lisováním ze semen rostliny. V bakalářské práci byly v literární rešerši shrnuty poznatky o využití obsahových látek ostropestřce v humánní medicíně a dále ve výživě zvířat. V další části práce byly vybrány případové studie zabývající se vlivem přídavku ostropestřce v kompletní krmné směsi laboratorním zvířatům. Ostropestřec mariánský byl v experimentálních pracích podáván králíkům ve formě antioxidantu AV3 (0,2 ml.kg-1) a následně byly hodnoceny metabolické parametry v porovnání s kontrolní skupinou, která byla krmena kompletní krmnou směsí bez přídavku ostropestřce. Sledovanými parametry byly růstové, biochemické a reprodukční parametry a dále kvality králičího masa. Přídavek ostropestřce neměl vliv na růstové parametry, kvalitu masa a biochemii krve, ve srovnání s kontrolními skupinami zvířat, s výjimkou výše hladiny cholesterolu, která vzrostla o 38,6 %. U reprodukčních parametrů přídavek ostropestřce mariánského zvýšil počet narozených a odchovaných mláďat a snížil mortalitu potomstva, ve srovnání s kontrolní skupinou. Ostropestřec lze proto využít jako doplněk stravy pro zlepšení reprodukčních parametrů. Využití obsahových látek ostropestřce v humánní medicíně bylo zhodnoceno v dotazníkovém šetření, kdy ze 120 respondentů 55 % užívá silymarin ve formě tablet při akutních nebo chronických jaterních onemocnění pro jeho hepatoprotektivní účinek.
|
host ::
RSS.