|
|
Reflexe folkloru regionu Slovácko ve sbírkách Památníku národního písemnictví a návrh jeho prezentace
Eretová, Monika ; Malcová, Zuzana (vedoucí práce) ; Skopová, Věra (oponent)
Diplomová práce mapuje a popisuje stopy folkloru a tradiční lidové kultury Slovácka ve sbírkách Památníku národního písemnictví, tedy doposud neprozkoumaného tematického okruhu uvedených sbírek státní příspěvkové organizace. V rámci tří sbírkotvorných oddělení tohoto literárního muzea (literárního archivu, uměleckých sbírek a knihovny) je specifikováno velké množství jednotlivých konkrétních archiválií i jejich celků majících vztah k lidové kultuře, folkloru i národopisu etnograficky bohaté oblasti Slovácka. Nechybí ani jejich usazení těchto materiálů do širšího kulturně-historického kontextu. Z povahy instituce vyplývá, že se jedná především o artefakty z 19. století a první poloviny 20. století velice různorodého charakteru (rukopisy, strojopisy, fotografie, výstřižky, tisky, kresby, litografie, grafiky, plastiky, malby, publikace, periodika, bibliofilie aj.), přičemž nalezené materiály náleží k výstupům a dokladům jak tradiční lidové, tak vysoké kultury. Vyústění diplomové práce přináší nastínění možného způsobu prezentace a propagace výše popisovaných materiálů ze sbírek Památníku národního písemnictví veřejnosti prostřednictvím výstavního projektu Slovácko! včetně návrhů zdrojů financování, personálního zajištění, konceptu výstavy a grafického řešení některých propagačních tisků.
|
|
|
Sochař Franta Úprka a jeho sepulkrální tvorba
Eretová, Monika ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá funerální sochařskou tvorbou Franty Úprky (1868-1929). Zprvu je stopován sochařův život od narození na Moravském Slovácku přes příchod do Prahy a učňovská léta v ateliérech předních sochařů poslední třetiny 19. století až po zakotvení v české metropoli. Zřetel je kladen především na umělecky důležité okamžiky Úprkova života, klíčová díla i výstavní činnost. Přestože Úprka sám se zdržoval v rámci prostoru českých zemí, jeho dílo bylo představováno zahraničním divákům ve Francii, Anglii, Itálii, Spojených státech a v mnoha dalších zemích. S tímto souvisí následující kapitola, která přibližuje tvorbu F. Úprky, hlavní témata i spektrum jeho uměleckého záběru. F. Úprka byl členem několika spolků, avšak nejdůležitější bylo jeho působení v rámci hodonínského SVUM, jehož vznik, různorodou činnost a význam pro kulturu Moravy přibližuje další část práce. Úprka po celý život tvořil v duchu regionálního národopisu, který se výrazněji projevoval zejména kolem přelomu 19. a 20. století jako jistá vlna folkorismu, jehož příčiny vzniku a úspěšnost na poli výtvarného umění se snaží vystihnout další kapitola. Následuje již samostatná nosná část diplomové práce, orientovaná na sochařské náhrobky F. Úprky, které jsou jedinečné a raritní právě aplikováním folklorních uměleckých tendencí do...
|
|
|
Sochařský náhrobek na Olšanských hřbitovech éry J. V. Myslbeka
Eretová, Monika ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Tato práce pojednává o sochařských náhrobcích na Olšanských hřbitovech. Bližší časové určení vymezuje éra sochaře Josefa Václava Myslbeka, jedná se tedy o závěr 19. století a první roky století nadcházejícího. Úvodní kapitola seznamuje s vývojem, jaký prodělala instituce hřbitova od středověku po 19. století, jehož zlomovým bodem byly josefínské reformy. Následuje vývoj Olšanských hřbitovů od dob, kdy zde bývalo morové pohřebiště, po současnost. Jedna pasáž je speciálně věnována fenoménu olšanského umění. Jsou zde vzpomenuti sochaři a architekti od Ignáce Platzera a Františka Xavera Lederera, přes Emanuela Maxe, Bohuslava Schnircha či i Josefa Mařatku, po Olbrama. Následující část se již věnuje osobě Josefa Václava Myslbeka, jeho životu, rodině, stěžejním dílům a především jeho působením na poli sepulkrálního umění. Zmiňují se zde veškeré jeho práce z této oblasti, specifický důraz je pak vyvinut na prostředí Olšanských hřbitovů jako kulisu jeho soch. To se ale již dostáváme ke stěžejní části a to náhrobním pomníkům význačných osobností: Karla Sladkovského, Julia Grégra, Josefa Baráka, Jindřicha Fügnera a Miroslava Tyrše. Tyto kapitoly dokumentují počáteční ideu náhrobku, jejich vznik, realizaci, ale také slavnostní odhalení. Pomníky jsou vždy detailně popsány a vyloženy z ikonografického hlediska. Jelikož...
|
|
|
Reflexe tradiční lidové kultury Slovácka ve vysokém umění a kultuře na přelomu 19. a 20. století (institucionalizace a projevy v současné době)
Eretová, Monika ; Malcová, Zuzana (vedoucí práce) ; Skopová, Věra (oponent)
Bakalářská práce v úvodu pojednává o specifickém českém fenoménu přelomu 19. a 20. století, jakým bylo zachycování tradiční lidové kultury Moravského Slovácka a dalších etnograficky bohatých oblastí ve vysokém umění tehdejšími výtvarníky, architekty, spisovateli, skladateli a dalšími umělci. Během těchto tendencí vzniklo mnoho spolků, hnutí a iniciativ, které se danou námětovou látkou nejen inspirovaly, ale zároveň začaly tradiční lidovou kulturu této oblasti vědomě udržovat, chránit a dále prezentovat. Práce sleduje vyjmenované subjekty, jejich tehdejší působení a dopady, jaké mají na způsoby uchovávání tradiční lidové kultury v současnosti. Vyústěním práce je pak výčet institucí a stručných charakteristik některých z nich, které se v současné době zabývají péčí o hmotné i nehmotné tradiční kulturní dědictví Slovácka a zároveň jeho dokumentací a prezentací. Valná většina z nich je nemyslitelná bez kořenů spočívajících v institucích založených na přelomu dvou výše zmíněných století.
|
host ::
RSS.