Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 69 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Soukromoprávní odpovědnost členů statutárních orgánů kapitálových obchodních společností
Váňa, Dalibor ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá analýzou právní úpravy soukromoprávní odpovědnosti členů statutárních orgánů kapitálových společností a otázkami s tímto spojenými. Celá práce je průběžně doplněna relevantní judikaturou. Práce nejprve vymezuje pojem odpovědnosti, principů řízení a správy obchodních korporací, jednání statutárních orgánů za obchodní společnosti. Následuje historický exkurs dané problematiky, zejména ve vztahu k právní úpravě obsažené v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). Práce se dále zabývá teoretickým rozborem odpovědnosti, předpoklady vzniku odpovědnosti za újmu a dalšími souvisejícími otázkami. Těžiště práce se zaměřuje na rozbor a komplexní pojetí právních institutů péče řádného hospodáře a pravidlo podnikatelského úsudku. Práce obsahuje srovnání právní úpravy obsažené v již zrušeném občanském a obchodním zákoníku s právní úpravou aktuálně účinnou obsaženou v občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) a zákoně o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb.). Rigorózní práce se dále zabývá otázkami zákonného ručení členů statutárních orgánů při způsobení a neuhrazení újmy společnosti a otázkami zákonného ručení členů statutárních orgánů v souvislosti s úpadkem společnosti, právní úpravou udělování pokynů do obchodního vedení a komparací předmětné materie s právní úpravou...
Orgány společenství vlastníků jednotek a jejich rozhodování
Holá, Kateřina ; Oehm, Jaroslav (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
SHRNUTÍ Tato diplomová práce pojednává o orgánech společenství vlastníků jednotek a o způsobu, jakým takové orgány rozhodují, se zaměřením na časté výkladové problémy, které v praxi v souvislosti s touto problematikou vznikají. Společenství vlastníků jednotek je právnickou osobou, jíž toto postavení přiznává zákon o vlastnictví bytů, a vzniká za podmínek stanovených tímto zákonem. Jeho existence je vždy spjata s konkrétní budovou rozdělenou na bytové (případně i nebytové) jednotky - členy společenství vlastníků jednotek jsou pak jednotliví vlastníci těchto jednotek. Zákon o vlastnictví bytů dále vymezuje, že společenství vlastníků jednotek má pouze speciální právní subjektivitu, je tedy způsobilé vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených s předmětem své činnosti tedy se správou, provozem a opravami společných částí domu - souhrnně se celá tato oblast nazývá správou domu (popřípadě vykonávat další činnosti s tím spojené, stanoví-li tak zákon). Přesnější vymezení činností, jež lze zahrnout pod pojem správa domu, spíše než zákon o vlastnictví bytů nabízí nařízení vlády, kterým se vydávají vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek. Podrobnější vymezení této otázky zahrnuje kapitola 1 - úvod do problematiky hned na začátku této práce a dále kapitola 2 - prameny právní úpravy. Realizaci výše...
Ochranářská ustanovení občanskoprávní povahy v obchodních závazkových vztazích
Tomáš, Michal ; Eichlerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
Účelem této práce je především odpovědět na otázku, jakým způsobem a v jakém rozsahu mohou být v obchodněprávních vztazích aplikována občanskoprávní ústanovení ochranářské povahy. Jádrem práce pak je určení, na jaké subjekty mohou v současnosti ochranářská ustanovení dopadat a dále bližší identifikace těchto ustanovení. V práci dále rozebíráme problematiku aplikace občanskoprávní odpovědnosti za porušení povinností, konkrétně odpovědnost za prodlení s plněním peněžitého dluhu, v obchodních závazkových vztazích se spotřebitelským prvkem. Celá práce je systematicky rozdělena do třech základních kapitol. První kapitola slouží především jako obecný úvod do problematiky záměrné ochrany slabší strany smluvního vztahu a popisuje vývoj ochranářských ustanovení, přičemž sledujeme dvě vývojové linie. Prvně sledujeme vývoj evropského spotřebitelského práva, ze kterého naše úprava vychází a dále se zaměřujeme i na vývoj české právní úpravy. Zvláštní pozornost je pak věnována genezi ustanovení § 262 odst. 4 obchodního zákoníku, které považujeme za klíčové pro naše téma, neboť právě toto ustanovení umožňuje průnik občanskoprávních ochranářských ustanovení i do obchodních závazkových vztahů. Druhá kapitola se již potýká s praktickými problémy. Zabývá se interpretací zmíněného ustanovení a je rozdělena do dvou...
Odstoupení od smlouvy v obchodněprávních vztazích (předpoklady, důsledky)
Bláhová, Pavlína ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Odstoupení od smlouvy v obchodněprávních vztazích (předpoklady, důsledky) Resumé Odstoupení od smlouvy je významným institutem umožňujícím jednostranně přivodit předčasný zánik kontraktu, jehož trvání již není žádoucí - a to zejména proto, že by v důsledku dalšího trvání tohoto závazkovém vztahu byla jedna ze smluvních stran ohrožena nebezpečím vzniku škody. Především takovéto okolnosti pak odůvodňují existenci práva odstoupit od smlouvy jakožto výjimky ze zásady pacta sunt servanda. Tato práce je zaměřena především na rozbor problematiky následků odstoupení od smlouvy, předpokladům tohoto úkonu je pak věnována jen část nezbytně nutná k tomu, aby práce tvořila kompaktní celek. S ohledem na výše uvedené tak první část práce zevrubně pojednává o předpokladech, které musí být splněny, aby oprávněná strana vůbec mohla své právo odstoupit od smlouvy využít. V rámci této části nezůstane opomenut rovněž okamžik, kdy odstoupení od smlouvy nabude své účinnosti. Další, stěžejní část práce, se zabývá již samotnými následky odstoupení od smlouvy. Zde je provedeno podrobné srovnání účinků odstoupení ex nunc a ex tunc, tedy srovnání rozdílné úpravy obchodního a občanského práva. Prostor je zde následně věnován zejména samotnému faktickému vypořádání závazků ze smlouvy, která byla odstoupením jedné ze stran dotčena -...
Představenstvo akciové společnosti a postavení jeho členů
Šula, Marek ; Eichlerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Patěk, Daniel (oponent)
Představenstvo akciové společnosti a postavení jeho členů Představenstvo akciové společnosti je orgán, jehož působnost můžeme rozdělit do dvou hlavních oblastí. Tou první je tzv. obchodní vedení a zahrnuje organizaci a řízení podnikatelské činnosti uvnitř společnosti. Druhá oblast působnosti zahrnuje oprávnění jednat jménem společnosti navenek. Cílem této práce je analyzovat problematiku tzv. souběhu funkcí, která se stala v posledních letech velmi aktuálním tématem a stále zde není všeobecně přijímané řešení. Souběh funkcí můžeme definovat jako situaci, kdy člen představenstva vykonává pro společnost ještě jinou činnost (odlišnou od činnosti člena představenstva) jako zaměstnanec v pracovním poměru. Obě funkce jsou vykonávány na základě odlišných právních režimů - rozdílné jsou například konstrukce odpovědnosti za škodu, možnosti ukončení právního poměru mezi touto osobou a společností nebo režim daňových a pojistných odvodů. Problém vyplývající z této situace pak spočívá v tom, že je nejasné, jak na takovou osobu nahlížet - zda jako na člena představenstva nebo jako na zaměstnance. Pokusil jsem se tedy zhodnotit současnou situaci, judikaturu soudů i názory odborné literatury a nalézt možný způsob řešení tohoto problému. Práce je rozdělena do devíti kapitol. Úvodní kapitola přibližuje pojem...
Podnikatelský úsudek a odpovědnost členů představenstva
Rejlek, Filip ; Eichlerová, Kateřina (oponent) ; Štenglová, Ivanka (oponent)
Práce je zaměřena na doktrínu podnikatelského úsudku a související odpovědnosti členů představenstva. Nejprve seznamuje čtenáře s obecnými východisky problematiky, následuje rozbor americké právní úpravou doktríny podnikatelského úsudku a dalších souvisejících instrumentů, protože právě v americké úpravě se tento instrument objevil jako první. Nakonec jsou zjištěné poznatky aplikovány na tuzemskou právní úpravu, a to jak de lege lata, tak de lege ferenda. Doktrína podnikatelského úsudku má klíčovou úlohu pro členy představenstva a managementu akciové společnosti, neboť jim při splnění určitých podmínek umožňuje zbavení se odpovědnosti za svá podnikatelská rozhodnutí. To je nezbytné proto, aby akciové společnosti mohly plnit svůj hlavní ekonomický význam, kterým je umožnění realizace velkých projektů s vyšší mírou podnikatelského rizika. Jiné formy podnikání se jeví pro tyto účely jako méně vhodné. Doktrína podnikatelského úsudku tedy "rozvazuje ruce" členům představenstva, aby byly stejně jako akcionáři, chráněni před negativními důsledky rizikových rozhodnutí. Sama o sobě by ale nedávala smysl, a proto se věnuji i nástrojům s touto doktrínou souvisejícím. Nejtěsnější spojení s doktrínou podnikatelského úsudku pak vykazuje povinnost péče. Ačkoliv je česká právní úprava od té americké odlišná,...
Zákonné ručení podle obchodního zákoníku
Vrba, Milan ; Eichlerová, Kateřina (oponent) ; Zahradníčková, Marie (oponent)
195 Závěr Při zkoumání institutu zákonného ručení se nelze vyhnout takřka žádné oblasti obchodního práva. Rozmanitost okolností, za nichž zákonné ručení vzniká, naznačuje, že jednotlivé jeho případy mají vcelku jen málo společného. Jejich vzájemné srovnání je však přínosné v tom, že umožňuje uvědomit si funkci, jakou v systému obchodního práva zákonné ručení má. Tato je v zásadě trojí: zákonné ručení je prostředkem zajišťovacím, sankčním a do jisté míry též motivačním. Základní úloha zákonného ručení spočívá v posílení hospodářského postavení subjektů oprávněných ze závazkových vztahů; je garancí, že se věřitelé domůžou toho, co jim po právu náleží. Ručení je svou podstatou zajišťovacím právním nástrojem, a tak je samozřejmé, že zajišťovací funkce je vlastní rovněž zákonnému ručení. To platí naprosto bezvýjimečně ve všech případech zákonného ručení, které obchodní zákoník zná, třebaže primární motivací zákonodárce mnohdy nebylo vytvořit zvláštní prostředek zajištění pohledávek věřitelů. Často se lze setkat s tím, že institut zákonného ručení plní roli jakéhosi postihu, sankce za porušení určitých právních povinností. V těchto případech zajišťovací funkci tohoto institutu konkuruje funkce sankční, přičemž někdy je tím zajišťovací povaha zákonného ručení dokonce zcela zastíněna. Pojetí zákonného ručení jako...
Nedovolená srovnávací reklama
Křenková, Michaela ; Patěk, Daniel (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Nedovolená srovnávací reklama Diplomová práce, Nedovolená srovnávací reklama, se zabývá nedovolenou srovnávací reklamou podle české právního řádu a právního řádu Evropské unie. Cílem této práce je především pojednat o tom, co činí srovnávací reklamu nedovolenou. Diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol pojednávajících o základních pojmech, o vývoji právní úpravy na území České republiky, o právní úpravě srovnávací reklamy v českém a unijním právu a o samoregulaci reklamy. Stejně jako se vyvíjel přístup společnosti k reklamě jako takové, tak se také vyvíjel postoj společnosti ke srovnávací reklamě. Právní úprava nekalé soutěže v České republice má svůj původ už v rakousko-uherské monarchii. Po první světové válce se Československá republika jako nově vytvořený stát stala členským státem Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, čímž se mimo jiné zavázala zajistit příslušníkům ostatních zemí unie vhodné zákonné prostředky k potlačení nekalé soutěže. Na základě tohoto závazku byl přijat zákon o ochraně proti nekalé soutěži, který je inspirací pro aktuálně platné právní předpisy týkající se nekalé soutěže. Právní úprava srovnávací reklamy spadá do práva nekalé soutěže. Právo nekalé soutěže pak patří k širšímu právnímu odvětví soutěžního práva. Právní úprava nekalé soutěže a v jejím rámci...
Zneužití dominantního postavení a pojem relevantního trhu
Bacíková, Martina ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Reference 1 Résumé Cílem této diplomové práce bylo vymezení zneužití dominantního postavení na trhu jako jednoho z pilířů soutěžního práva (vyjma dohod narušujících soutěž a nedovoleného spojování podniků) a pojmu relevantního trhu za pomoci výkladu právní úpravy hospodářské soutěže a rozhodovací praxe Evropské komise, Soudu první instance, Evropského soudního dvora a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. V úvodních kapitolách jsem se snažila seznámit potenciální čtenáře především s výkladem stěžejních pojmů, usnadňujících celkovou orientaci v problematice hospodářské soutěže a jejího narušování či omezování. Šlo zejména o práci s pojmy jako hospodářská soutěž, soutěžní právo, kartelové právo, soutěžitel, podnik, atd. Bez vysvětlení a výkladu těchto klíčových pojmů by bylo jen zřídka možné správně uchopit problematiku zneužití dominantního postavení na trhu. V další části jsem zaměřila na popsání problematiky přímo předmětu mé diplomové práce a to dominantního postavení na trhu a formy jeho zneužívání. Ke komplexnímu výkladu celé problematiky značně napomáhá komunitární case-law, u kterého jsem vybrala nejstěžejnější případy objasňující zásadní otázky v oblasti pojmů soutěžního práva i konkrétně pak v případech dominance a jejího zneužívání. Následující kapitola je zaměřena především na vymezení pojmu...
Ochrana hospodářské soutěže - dohody narušující soutěž
Káchová, Markéta ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Tato práce je zaměřena na problematiku dohod narušujících hospodářskou soutěž, tradičně označovaných jako kartely. Jedná se o různé formy výslovných i implicitních dohod mezi účastníky hospodářské soutěže, které mohou negativně ovlivnit hospodářskou soutěž a ve výsledku poškodit spotřebitele. Cílem práce bylo podat komplexní pohled na problematiku dohod narušujících hospodářskou soutěž z hlediska české i evropské hmotněprávní úpravy a zohlednit některé aspekty jejich praktického posuzování. Dalším cílem pak bylo zhodnotit možnosti postihu zakázaných dohod, a to jak postihu veřejnoprávního, tak i soukromoprávních nároků dohodou poškozených subjektů. Dílčím cílem bylo rovněž navrhnout některé možnosti budoucí úpravy. První kapitola je úvodem do problematiky a obsahuje vymezení cílů práce. Druhá kapitola pojednává o podstatě a pojmu dohod narušujících hospodářskou soutěž. Rovněž stručně vysvětluje, jaké negativní dopady mohou tyto dohody v praxi mít. Třetí kapitola vymezuje hranici mezi dohodami narušujícími hospodářskou soutěž a nezakázaným paralelním jednáním, a následně stručně charakterizuje vztahy mezi těmito dohodami a dalšími typy jednání, které jsou zakázány soutěžním právem, a sice zneužitím dominantního postavení a nedovoleným spojováním soutěžitelů. Čtvrtá kapitola se zabývá typologií dohod...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 69 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.