Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Deportace kalmyckého národa na Sibiř (1943 - 1957)
Dordzhieva, Yulia ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent)
Diplomová práce Deportace kalmyckého národa na Sibiř (1943-1957) je věnována jedné z tragických kapitol v dějinách Kalmyků, národa žijícího v dolním Povolží v Rusku. Na problematiku deportace Kalmyků v Sovětském svazu za druhé světové války v diplomové práci se nahlíží v širších souvislostech. Problematika deportace jako výchozí teze práce je zasazena do širšího kontextu. Koncept deportace a represivní politiky státní vlády byl v první polovině 20. století používán vládním aparátem Sovětského svazu jako jeden z nástrojů trestních sankcí a regulace poměrů ve státě. První polovina 20. století v Rusku je poznamenána obdobím stalinismu. Období vlády generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu J. V. Stalina (1922-1952) zapsalo se do ruských dějin jako období masových represí (kolektivizace, pronásledování kulaků, církevních hodnostářů a politických odpůrců, období "velkého teroru", deportace v předvečer druhé světové války, totální deportace za druhé světové války). Represivní politika sloužila jako jedna ze strategií soustředění moci v rukou Komunistické strany a stanovení režimu v zemi. Deportace celých národů za druhé světové války byly pojímány jako totální odplata sovětské vlády za zrádu vlasti. Deportované národy byly usvědčovány z masové velezrády a kolaborace s...
Dějiny Ojratů v 15.-16. století
Dordzhieva, Yulia ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent)
Bakalářská práce Dějiny Ojratů v 15. - 16. století je etnograficko-historického charakteru. Ojraté jako zvláštní etnická skupina jsou řazeni do západní větve mongolojazyčných národů. Souhrnným jménem Ojraté na konci 14. - počátku 17. století nazývalo se seskupení několika kmenů, které žily v historické oblasti Západního Mongolska nebo Džungarska (dnes severní část Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang v Čínské lidové republice). Práce má za cíl osvětlit dějiny ojratských kmenů v 15. - 16. století. V té době zřetelně se pociťovala krize po pádu silných nástupnických říší Čingischánova státu. Často docházelo ke vzájemným střetům mezi jednotlivými dynastiemi a vládnoucími rody. Zřetelně se projevovala mocenská rivalita o ovládaná území či nabytí mocenské převahy ve státech. Na konci 14. - počátku 15. století formuje se mocensko-politické uskupení západomongolských kmenů, které se objevuje v historické literatuře pod názvem Ojratský kmenový svaz - Derben Ojrat (kalm. Dörven-öörd, tj. "Čtyři blízcí"). Ojratský kmenový svaz tvořily čtyři kmeny - Züngarové (Čorosové), Derbetové, Torgoutové a Chošoutové. V otázkách složení a doby vzniku Ojratského kmenového svazu nemohou badatelé přijít ke shodě. Existuje řada hypotéz a rozdílných názorů, které se v odlišném světle dívají na okolnosti a příčiny vzniku...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.