|
Optimalizace lesnického hospodaření na svazích ohrožených sesuvy a řícením hornin – metodika lesopěstebních postupů
Bajer, A. ; Balková, M. ; Buček, A. ; Divíšek, Jan ; Friedl, M. ; Halas, Petr ; Kirchner, Karel ; Kuda, František ; Lacina, Jan ; Martiník, A. ; Roštínský, Pavel ; Simon, J. ; Vavříček, D.
Sesuvy, stejně jako řícení skal patří mezi přírodní disturbance, na jejichž vznik má lesní hospodářství pouze druhořadý vliv. Na stranu druhou může odpovídající hospodaření vést ke snížení rizika vzniku sesuvů (řícení). V některých konkrétních případech lze očekávat, že uvedené hospodaření může vést i k zabránění vzniku sesuvu. Základním doporučením na úseku pěstování lesů v oblastech postižených (ohrožených) sesuvy je tvorba lesních porostů druhově, věkově a tloušťkově (výškově) diferencovaných, s maloplošnou texturou. V některých případech je možné doporučit také tvar lesa středního. Nedílnou součástí opatření na rizikových územích musí být důsledná péče o lesní dopravní síť.
|
| |
|
Komplexní rešerše problematiky lesního hospodářství v oblastech postižených svahovými sesuvy a řícením hornin
Bajer, B. ; Buček, A. ; Divíšek, Jan ; Friedl, M. ; Halas, Petr ; Kirchner, Karel ; Kuda, František ; Lacina, Jan ; Roštínský, Pavel ; Simon, J. ; Vavříček, D.
Předkládaná zpráva je 1. dílčí výstupem výzkumného projektu „Optimalizace lesnického hospodaření na svazích ohrožených sesuvy a řícením hornin – metodika lesopěstebních postupů“. Zpráva je rešerší publikovaných i nepublikovaných dat, která se vztahují ke geomorfologickým, geologickým i krajinným aspektům vzniku a rozšíření sesuvů a skalního řícení. Pozornost je zvláště věnována vlivu sesuvů a skalního řícení na hospodaření v lesích.
|
| |
|
Potřebuje fyzický geograf miliony? Zkušenosti s metodou pozemního laserového skenování ve fyzickogeografickém výzkumu
Kuda, František ; Divíšek, Jan
Znalost terénu představuje základní složku fyzickogeografického výzkumu. Zvláště v rámci lokálních a části regionílních studií vzrůstají požadavky na detailní přehled polohových i výškových údajů. Zásadní roli v této problematice představuje technologie laserového skenování (LiDAR – Light Detection And Ranging), která umožňuje automaticky zaměřit značné množství prostorových bodů s vysokou přesností a hustotou v relativně krátkém čase, a tak vytváří 3D digitální model téměř identický s realitou. Následující text přináší základní informace o rozdělení technologie laserového skenování s podrobným rozborem metody statického pozemního laserového skenování na základě roční zkušenosti jejího aktivního užívání v rámci fyzickogeografických výzkumů na Ústavu geoniky AV ČR. Autoři článku se zamýšlí nad praktickou využitelností a efektivitou laserového skenování při řešení základních morfometrických úloh (řezy a profily reliéfu, modely lokálních tvarů, tvorba digitálních modelů reliéfu) a otázkou kdy přináší miliony bodů z laserového skenování nové zásadní informace pro fyzickou geografii vzhledem k celkové terénní i zpracovatelské náročnosti metody.
Plný tet: UGN_0426446 - PDF Plný text: content.csg - PDF
|