Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 16 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Aplikace z korálků na lidovém textilu
Tormyševa, Julija ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Křížová, Alena (oponent) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Předložená disertační práce je věnovaná aplikace ze skleněných korálků na lidových textiliích vybraných regionu Čech a Moravy. Práce je zaměřena na zjištění významu korálkového dekoru v krojích v poslední fázi existence tradiční lidové kultury. Centrálním předmětem výzkumu je specifika vývoje korálkové aplikace, její podmínky, regionální zvláštnosti a charakter. Také v práci se řeší takové otázky, jako souvislost rozvojů technologií sklářství a šíření skleněných korálku v lidovém prostředí, vlivy městských kosmopolitních módních tendencí a změna funkce korálků v kontextu transformací tradiční lidové kultury na přelomu století. Časově práce zahrnuje úsek od druhé poloviny 19. do meziválečného období. Klíčová slova: aplikace, aplikace z korálků, dekor, korálky, kroj, skleněné korálky, lidový textil, rokaj.
Babická praxe v pacovské farnosti ve druhé polovině 19. století
Kubíčková, Kristýna ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Ústředním tématem předkládané diplomové práce je babická praxe v prostředí pacovské farnosti v období druhé poloviny 19. století. Na základě studia odborné literatury a archivních dokumentů rozličné povahy, zejména pak matrik, byly zkoumány motivace žen k výběru babické profese, jejich vzdělávání na Karlo-Ferdinandově Univerzitě, ale také socioprofesní struktura obsluhované klientely, problematika mzdy, otázka nouzových křtů i kmotrovství a mnohé další. Za využití mikrohistorické metody pak byla sledována skupina pěti porodních bab, jež se angažovaly nejen v samotném městě Pacově, ale také v dalších přifařených obcích. Inspirace historickou demografií je patrná zejména v kapitolách, v nichž je sledována četnost asistencí každé z porodních bab u porodů či jejich obsazování do role kmotry.
Etika a hrdinství v ústní tvorbě černohorského národního hnutí
Duric, Jovana ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Práce se zaměřuje na deskripci a komparaci hlavních postav a jejich charakteristik spojených s černohorským národním hnutím, tak jak se odráží v kolektivní ústní tvorbě, především prozaickém a písňovém folkloru. Zvláštní důraz bude kladen na etickou dimenzi těchto postav a událostí a souhrn morálně-etických vlastností s nimi tradičně spojovaných.
Utváření oborové terminologie pro lidový oděv
Dědovský, Daniel ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Petráňová, Lydie (oponent) ; Křížová, Alena (oponent)
Lidový oděv včetně jeho revitalizovaných forem tvoří jednu z nejvýznamnějších a rovněž i nejstudovanějších kategorií v rámci systematického výzkumu evropské lidové materiální kultury. Výzkumný projekt je zaměřen na reflexi oborové terminologie pro lidový oděv v kontextu etnologické metodologie s přihlédnutím k muzeologickým aspektům, ale zejména k historii a vývoji oboru v rámci významných evropských směrů, proudů a center. Práce je založena na komparativní komunikaci autora s více i méně významnými osobnostmi oboru (či s oborem úzce spojenými) orientovanými na výzkum lidového oděvu, potažmo lidové materiální kultury, zejména prostřednictvím jejich odborných textů. Současní badatelé, jejichž dílo ještě není uzavřeno, nejsou v práci záměrně hodnoceni a zmíněni jsou pouze okrajově ovšem při silné reflexi a akceptaci jejich díla a v něm obsažených myšlenek, postojů a názorů jako inspiračního zdroje předkládané disertační práce. Primárním cílem projektu se tak stalo nejen sledování utváření terminologie a metodologie pro odborné zpracování etnologické kategorie lidového oděvu, ale i výzkum historie oboru při zdůraznění jejích zásadních i méně známých aspektů v evropském mezinárodním kontextu.
Loutka a její proměny v české lidové kultuře
Kleinová, Anna ; Dědovský, Daniel (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Práce se věnuje fenoménu loutky, proměnám její funkce, typologii loutek a technologických postupům jejich výroby, zejména v české lidové kultuře. Dále sleduje vývoj loutky od jejího vzniku až do současnosti nejen v českém prostředí, ale i v evropském kontextu. Mimo jiné popisuje typické postavy ztvárňované loutkou, symboliku loutky a s tím spojené náměty her loutkového divadla v Čechách. Všímá si i profesí spjatých s loutkou - loutkářství a řezbářství. Také se pokouší o náhled na chápání loutky a loutkového divadla v současnosti v českém prostředí.
Etnologické aspekty šumavského sklářství
Plichtová, Alice ; Dědovský, Daniel (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Práce reflektuje problematiku sklářství v Pošumaví od počátků řemeslné produkce ve druhé polovině 14. století až po osudy sklářského průmyslu ve druhé polovině 20. století. Zároveň poukazuje na současné postavení a možnosti sklářské výroby v regionu. Ústřední téma práce přitom tvoří lokální produkce podmaleb na skle, nabývající na významu v rámci lidové zbožnosti druhé poloviny 18. století. Toto období přitom koresponduje s největším rozkvětem pošumavského sklářství, kdy bylo v regionu soustředěno nejvíce skláren v rámci Evropy. Práce bude realizována nejen na základě literatury ale také terénním výzkumem a rozhovory se současnými malíři podmaleb na skle.
Komparace tradičního transportu materiálu v horském hospodářství Krkonoš a Šumavy
Smrčka, Aleš ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Diplomová práce Komparace tradičního transportu materiálu v horském hospodářství Krkonoš a Šumavy seznamuje s tradičními formami dopravy materiálu a zboží v Krkonoších a na Šumavě. Způsob života ve vysokohorských oblastech Krkonoš výrazně ovlivnila alpská kolonizace v druhé polovině 16. století. Alpští kolonisté s sebou do hor přinesli znalosti těžby dřeva, horského hospodářství a také dopravních prostředků. Obyvatelé Krkonoš pro svážku dřeva používali vodní sílu, smyky, později saně zvané rohačky. Pro dopravu ostatního materiálu a zboží využívali také krosny, loktuše, nůše, kolové transportní prostředky a zvířecí potah. Ze srovnání vyplývá, že Šumava na rozdíl od Krkonoš byla osídlená postupnou dřevařskou kolonizací z okolních regionů. I v této oblasti se uplatnily nejrůznější formy tradičních dopravních prostředků. V porovnání s Krkonošemi se zde ve větší míře rozvinul transport dřeva na kanálech i řekách. Práce mapuje tradiční způsoby dopravy materiálu v obou regionech, poukazuje na jejich rozdíly a zaznamenává jejich proměnu v současnosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Obraz Slušovic v narativech o "Slušovickém zázraku
Fialka, Jiří ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Cílem této práce, jež vychází zejména z lokálních normativních písemných pramenů a z rozhovorů s vybranými obyvateli Slušovic, je analyzovat, jaká témata týkající se života v obci Slušovice pamětníci zmiňovali a jak na ně vzpomínali. Z několika tematických okruhů, jež se v rozhovorech objevily, jsou pro analýzu vybrány mimořádné návštěvy a s nimi spojené kulturní akce, přičemž je zároveň ukázáno, jak byly tyto události prezentovány v dobovém tisku. V otázkách na obsah témat se práce drží roviny mikrohistorické, při studiu způsobu vzpomínání vychází předkládaný text z díla Maurice Halbwachse a jeho interpretace Wulfem Kansteinerem. Na této úrovni analýzy bude ukázáno, jaké faktory mohou rozvzpomínání ovlivňovat. Klíčová slova Slušovice, paměť, interview, life story, antropologie venkova
Historické proměny funkcí pražských numinózních pověstí
Němcová, Tereza ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Práce se bude zabývat fenoménem pražských pověstí, tak jak byly zachyceny v různých folklorních i literárních formách od středověku do 21. století. Cílem její analýzy budou nejen autentické folklorní sběry, ale i jejich literární zpracování, dále bude zachycen průnik těchto sběrů do dalších uměleckých a popkulturních forem a žánrů. Cílem této práce nebudou tedy jen proměny témat a motivů pražských démonologických pověstí, ale i dynamický pohyb těchto textů mezi orální, uměleckou a populární kulturou. Dílčím cílem práce bude dále nastínit historický vývoj proměn funkcí těchto pověstí. Ty se za několik století proměnily z pro tehdejší společnost uvěřitelných vyprávění s množstvím společenských a kulturních funkcí do primárně zábavných textů dnešní doby, kterým ovšem stále můžeme přisuzovat edukativní funkci; část jejich tematiky pak přežívá v podobě takzvaných současných pověstí, pověr a fám.
Tradiční lidová svatba v Podještědí. Obraz svatebních zvyklostí a rituálů v regionálních pramenech
Opravilová, Michaela ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Předložená bakalářská práce seznamuje čtenáře s průběhem svatebního rituálu v tradičním lidovém prostředí severočeského etnografického regionu Podještědí. Údaje v práci obsažené vycházejí primárně z regionálních pramenů, jejichž rozbor autorka předkládá. Kritickým přístupem k pramenům a reflexí dobových sociálních poměrů se autorka snaží předložit pravděpodobný obraz svatebního rituálu 19. století, charakterizovat znaky a prvky procesu lidové svatby a obyčejů s ní spojených. V práci jsou akcentovány role jednotlivých účastníků svatby, především úloha svatebních obřadníků, družic a mládenců v čele s "družbou". Text popisuje sjednávání sňatku i předsvatební přípravy. Těžiště práce spočívá v líčení průběhu svatebního dne, jednotlivých obřadních úkonů i zábavních prvků: Svatební den začínal shromážděním hostů v domě nevěstiných rodičů, odkud se vydával svatební průvod na církevní obřad do kostela. Po návratu z kostela následovala hostina. Večer probíhala taneční "veselka", jejíž součástí bývalo čepení nevěsty. Celý proces svatby byl završen obřadným stěhováním nevěsty do nového domu. Každá fáze svatby měla svou určenou tradiční podobu, o jejíž dodržení se staral družba. Prameny, ze kterých autorka vychází, tvoří rozmanitou směs, která dohromady dává obraz, v němž lze jen těžko rozeznat jednotlivé...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 16 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.