|
|
Jakobitské povstání 1745-1746
Chvosta, Adam ; Valkoun, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chmelíková, Pavla (oponent)
Tato bakalářská práce má za cíl rozbor jakobitských povstání v letech 1689-1746 s důrazem na povstání v roce 1745-1746. Téma je nahlíženo primárně z pohledu stuartovského rodu. Ve stručnosti jsou čtenáři představeny události, které vedou k sesazení tohoto rodu z anglického a britského trůnu. Dále práce zkoumá vývoj jakobitského hnutí od Slavné revoluce po bitvu u Cullodenu. Věnuje se především analýze strategie, plánování, důležitých událostí pro toto hnutí, ale i vnitřcích poměrů v Anglii, později Velké Británii, Francii a Španělsku.
|
|
|
Proměna vztahu Jindřicha VIII. ke Kateřině Aragonské
Horejšová, Sára ; Valkoun, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chmelíková, Pavla (oponent)
(česky): Anglický král Jindřich VIII. se zapsal do historie jako kontroverzní osobnost, která se po honbě za dědicem nebála ničeho. Pro některé byl velkým panovníkem, který se dokázal odpoutat od Říma. Pro druhé byl netvorem až monstrem, který neváhal utrápit k smrti svou první manželku Kateřinu Aragonskou a popravit další dvě manželky. Jindřich se právě těmi svými šesti sňatky zapsal do veřejného laického povědomí. Cílem této práce bylo analyzovat rodinný život Jindřicha VIII. a jeho první manželky Kateřiny Aragonské, který byl propleten nejen velkolepými bankety a oslavami, ale také dynastickými problémy. Jindřich VIII. se po celou dobu své vlády obával o zabezpečení trůnu. Tím, že jeho otec Jindřich VII. nastoupil na trůn po dlouhém a krvavém mocenském vnitropolitickém boji, měl povinnost zabezpečit svůj trůn značným počtem potomstva. První vyvolenou Jindřicha VIII. se stala manželka jeho zesnulého bratra Kateřina. Předpokládá se, že s ní zplodil kole sedmi až devíti potomků. Problémem pro oba bylo, že pouze jediné dítě přežilo všechny nástrahy, a tím se stala dcera Marie. Kvůli mladé dynastii Jindřich požadoval mužského potomka. Když bylo kolem roku 1523 jasné, že Kateřina Jindřichovi nebude schopna dát dalšího potomka, společně s Thomasem Cromwellem se dohodli na společném postupu anulace...
|
|
|
Vznik Anglo-skotské unie roku 1707
Nesvadbová, Dominika ; Valkoun, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chmelíková, Pavla (oponent)
Diplomová práce zanalyzuje genezi problematiky Anglo-skotské unie. Úvodem krátce zmíní události od konce anglické občanské války roku 1651 až po smrt Karla II. v letech 1685. Bude se podrobněji věnovat genezi anglo-skotských vztahů a politickým i dějinným událostem Anglie od katolického krále Jakuba II. Stuarta, jeho vyhnáním roku 1688 a následným nástupem jeho synovce i zetě Viléma III. Oranžského s manželkou Marií II. Stuartovnou. Poté královnou Annou, která se stala následnicí roku 1702 jako druhá dcera Jakuba II., za jejíž vlády došlo k unii a vzniku Velké Británie, až po její smrt v roce 1714 a nástup vlády hannoverské dynastie. Práce také samozřejmě neopomene soustředit svou pozornost na příčiny a okolnosti, které vedly ke sblížení Angličanů a Skotů, a následnému uzavření anglo-skotské unie roku 1707. V neposlední řadě přirozeně zanalyzuje i důsledky tohoto spojení pro budoucí vývoj Velké Británie.
|
|
|
Otázka nástupnictví Jakuba, vévody z Yorku, za vlády Karla II. Stuarta
Chmelíková, Pavla ; Valkoun, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vodička, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se bude zabývat především 70. a 80. léty 17. století v Anglii. V tomto období vlády Karla II. Stuarta se dostává do popředí otázka nástupnictví, která vyvrcholila až v tzv. Vylučovací krizi v letech 1679-1681. Diplomová práce se pokusí nastínit v sedmi kapitolách, zahrnujících úvod a závěr, vývoj nástupnické krize spojené s osobou Jakuba, vévody z Yorku. První část práce se zaměří na období před Vylučovací krizí a vyzdvihne především důležité momenty, jako bylo schválení Zákona o zkoušce či Papeženecké spiknutí. Další část diplomové práce se bude zabývat samotným obdobím krize až do rozpuštění posledního vylučovacího parlamentu v Oxfordu v roce 1681 a porážky whigovské strany. Poslední kapitola poté celou problematiku uzavře rokem 1685, tedy smrtí Karla II. Stuarta a nástupem Jakuba II. na anglický trůn.
|
|
|
Rakovničtí studenti pražské utrakvistické univerzity (1550-1622)
Chmelíková, Pavla ; Holý, Martin (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Předkládaná práce se zabývá průběhem vzdělávání studentů z města Rakovníka v letech 1550-1622. Sleduje tyto studenty na partikulárních městských školách, pražské univerzitě a na dalších univerzitách v zahraničí. Následně též zkoumá i kariéry rakovnických studentů po studiích. Některé části práce se zaměřují i na obecnější prvky vzdělávání v Čechách v době raného novověku či na město Rakovník. Práce je rozdělena do devíti kapitol spolu s úvodem a závěrem.
|
host ::
RSS.