Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Mezi Bělehradem a suverenitou. Kosovo v letech 1988-1990.
Ceropita, Mihail ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent) ; Štěpánek, Václav (oponent)
Předkládaná disertační práce zkoumá společensko-politické proměny v autonomní oblasti Kosovo v průběhu vývoje politické krize, která zachvátila jugoslávskou federaci v druhé polovině 80. let. V kontextu vytváření předpokladů pro nové kolo kosovské krize ve druhé polovině 90. let jsou zvažovány politické, sociální a částečně ekonomické aspekty situace v Kosovu v tomto období. Ohlédneme-li se zpět, můžeme s jistotou říci, že značný počet politických procesů spojených se vznikem současného částečně uznaného státu Kosovo se odehrál na přelomu 80. a 90. let, kdy se v autonomní oblasti formovaly politické elity, které byli faktický samostatné ve vztahu ke srbskému a jugoslávskému vedení. Výklad je rozdělen do několika chronologicky samostatných částí, které popisují změny politické situace Kosova a jeho vztahů se srbským a jugoslávským vedením. Při rozboru tématu čerpá práce především ze sekundární literatury, současného tisku, memoárů, dobových publikací a dokumentů politického a společenského charakteru. Klíčová slova Srbové; Albánci; Kosovo; Jugoslávie; národní hnutí; Srbsko.
Afirmace muslimského národa v Jugoslávii v letech 1953-1971. Analýza diskuse
Ceropita, Mihail ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Pelikán, Jan (oponent)
ráce analyzuje jugoslávskou diskusi provázející proces uznávání bosenských muslimů za jeden ze šesti konstitutivních národů jugoslávské federace. Chronologicky je toto období vymezeno začatkem roku 1953, sčítání a vyšly v periodikách první články, , a rokem 1971, v němž bylo postavení Muslimů y se tyto dvě roviny ovlivňovaly a prolínaly. Zvláštní pozornost bude věnována názorům muslimských intelektuálů. Rovněž se podíváme na postoj chorvatských a srbských intelektuálů k myšlence existence samostatného ého národa. Velká role v naší práci věnována snažit odpovědět na otázku - zda a jak silně ovlivňovala exilová literatura vývoj bosenskeho Práce bude zkoumat, jak a zda se přístup k muslimskými intelektuály odlišoval od přístupů a postojů přítomných mezi jejich srbskými a chorvatskými protějšky. Práce se pokusí ozřejmit, jakou roli v těchto diskusích hrály otázky náboženství a jazyka a jak uznání Muslimů za svébytný národ působilo na postavení republiky Pro analýzu tohoto problému byly shromážděny dobové publikace z fondu bosenského institutu "Adil Zulfikarpasić" v Sarajevu, Národní knihovny Srbska a knihovny Mati Novem Sadě. Také během psaní této práce byli konzultováni odborníci Husnija Kamberović a Amir Duranović, kteří se specializují na období Titovy Jugoslávie v dějinách Bosny a Hercegoviny. V důsledku...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.