Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Česká a francouzská evropská politika s ohledem na východní rozšíření Evropské unie
Klamt, Antonín ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Brüstlová, Markéta (oponent)
European Community has experienced different kinds of devellopement. Deeping of political integration and member states enlargement are examples of the most important ones. The question of enlargement about central european and eastern european countries came over the programme of the day with the eruption of the USSR in 1989. The new european democratic states manifested their wish to join the west european integratioin as soon as possible. Even the European Community, since 1993 called European Union, declared the right of these (central european) states to become members of the institution. The view of processus of enlargement differentiated from one state to another. In my work I consider the example of the Czech Republic (candidate) and France (on of foundator of EC). The attitudes of Czech Republic and France on the question of processus of enlargement was the problems of the work. The Czech Republic succeed in negotiation and got look of country which seriously tend to become a member state. It really did in 2004 with other 9 countries. They were able to pass all nesessary requierements to become the full- value member. It succeed to keep the national course of this question along all 90'. The only strong developpement in opinion of the Union experienced the political party of Civic...
The European Policy of French Institutions: Europeanisation of French Central Administration Since 1981
Havlík, Jan ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Brüstlová, Markéta (oponent)
Tato práce analyzuje, jakým způsobem se vytváří evropská politika ve francouzské státní správě od roku 1981, kdy se prezidentem Francie stal François Mitterrand. Využívá optiku tzv. europeizace, ve smyslu adaptování institucí členských zemí na fungování Evropské unie. Autor ukazuje, jak v tomto procesu europeizace fungují komunikační kanály mezi jednotlivými aktéry, jaké jsou pravomoci těchto aktérů, co znamená v tomto systému formální či neformální komunikace a jak se jednotlivé orgány v čase přizpůsobovaly procesu evropské integrace. Snaží se najít odpověď na otázku, zda se jednotlivé orgány v přístupu k EU liší, či ne, zda jsou na svou agendu dobře připraveny, jakým způsobem získávají fundované pracovníky a celkově do jaké míry jsou jednotlivé orgány "europeizovány". Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Europeizace Česko-francouzských vztahů (1989-2009)
Brüstlová, Markéta ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Fiala, Vlastimil (oponent) ; Perottino, Michel (oponent)
Disertační práce zpracovává vývoj česko-francouzských vztahů po roce 1989 v kontextu evropské integrace. V první části jsou česko-francouzské vztahy zasazeny do historických souvislostí a je věnována pozornost jejich obnovení bezprostředně po pádu železné opony. Druhá část se zabývá jejich vývojem před vstupem České republiky do Evropské unie a po něm a zdůrazňuje rostoucí rozdíly v postojích, zájmech i přístupech k jednotlivým unijním i zahraničněpolitickým otázkám. Pomocí analýzy oficiálního zahraničněpolitického diskurzu práce ukazuje, jak se vzájemně ovlivňovala a prolínala bilaterální rovina s rovinou evropskou, a zdůrazňuje, že ačkoliv zůstaly bilaterální vztahy významnou součástí zahraniční politiky, s procesem europeizace došlo k jejich strukturálnímu oslabení. Z práce dále vyplývá, že frankofilství již neplní žádnou zásadní funkci a přetrvává pouze v symbolické rovině. Vývoj česko-francouzského diskurzu rovněž vypovídá nejen o pohledu jedné země na druhou, ale také o geostrategické vizi obou států v Evropě.
The European Policy of French Institutions: Europeanisation of French Central Administration Since 1981
Havlík, Jan ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Brüstlová, Markéta (oponent)
Tato práce analyzuje, jakým způsobem se vytváří evropská politika ve francouzské státní správě od roku 1981, kdy se prezidentem Francie stal François Mitterrand. Využívá optiku tzv. europeizace, ve smyslu adaptování institucí členských zemí na fungování Evropské unie. Autor ukazuje, jak v tomto procesu europeizace fungují komunikační kanály mezi jednotlivými aktéry, jaké jsou pravomoci těchto aktérů, co znamená v tomto systému formální či neformální komunikace a jak se jednotlivé orgány v čase přizpůsobovaly procesu evropské integrace. Snaží se najít odpověď na otázku, zda se jednotlivé orgány v přístupu k EU liší, či ne, zda jsou na svou agendu dobře připraveny, jakým způsobem získávají fundované pracovníky a celkově do jaké míry jsou jednotlivé orgány "europeizovány". Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.