|
|
Glycerolipids and carotenoids in microalgae: the implications in ecophysiology and applied phycology
Střížek, Antonín ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Brányiková, Irena (oponent) ; Barreira, Luísa (oponent)
Lipidy jsou základní biomolekuly, které se vyskytují ve všech organismech. Mají nezastupitelnou funkci jako strukturální molekuly tvořící buněčné membrány a v podobě tuků a olejů je také ukládána zásobní energie. Lipidů je obrovské množství typů, které mají další funkce například v buněčné signalizaci, podpoře enzymů, ochraně vůči stresům a jiné. Mikroskopické řasy jsou hlavními primárními producenty ve sladkovodních i mořských ekosystémech. Řasová biosyntéza má tedy zásadní vliv na trofické sítě vodních ekosystémů a konečném důsledku i na člověka. Prostředí ovlivňuje ekofyziologii řas, což se projevuje v jejich biochemickém složení, tedy i ve složení jejich lipidů. Tato práce je zaměřena na dvě skupiny lipidů a to glycerolipidy, které se skládají z mastných kyselin, a karotenoidy, což jsou fotosyntetické pigmenty s antioxidačními a fotoprotektivními vlastnostmi. V těchto skupinách lipidů byly dále vybrány cílové látky, a to polynenasycené mastné kyseliny a karotenoid fukoxantin patřící mezi xantofyly. Tyto látky mají význam nejen v ekofyziologii řas, ale jsou to cenné látky, které mají pozitivní účinky na lidský organismus a pomocí optimalizované kultivace by mohly být za určitých podmínek získávány z řas pro průmyslové účely. Přestože je této problematice dlouhodobě věnována velká pozornost,...
|
|
|
Výskyt a odstraňování znečišťujících organických látek při úpravě pitné vody
Prokopová, Michaela ; Pivokonský, Martin (vedoucí práce) ; Brányiková, Irena (oponent) ; Kříženecká, Sylvie (oponent)
Znečištění vodních zdrojů jak přírodními organickými látkami, tak antropogenními mikropolutanty je celosvětovým problémem s významným dopadem na upravitelnost vody a kvalitu pitné vody. Jedním z aktuálních témat je proliferace buněk řas a sinic a s tím související uvolňování organických látek produkovaných během jejich životního cyklu (AOM). Přítomnost AOM ve zdrojích pitné vody může ovlivňovat organoleptické vlastnosti vody nebo vést ke vzniku vedlejších produktů dezinfekce, a to zejména v případě vysokého podílu neproteinové frakce AOM, která je konvenční úpravou pitné vody založenou na koagulaci/flokulaci obtížně odstranitelná. Část disertační práce je proto věnována složení a charakterizaci AOM, jejich chemické koagulaci i elektrokoagulaci a posouzení procesu ozonizace ve vztahu k odstraňování neproteinové frakce AOM při úpravě pitné vody. Druhá část disertační práce se zabývá výskytem, charakterizací a odstraňováním perzistentních antropogenních látek, a to mikroplastů (MPs) a per- a polyfluorovaných organických sloučenin (PFAS), při úpravě pitné vody. Na základě výsledků ozonizace neproteinové složky AOM bylo zjištěno, že v závislosti na podmínkách ozonizace (dávka O3, hodnota pH) dochází ke změně povrchového náboje, molekulové hmotnosti nebo k částečné mineralizaci těchto látek. Při...
|
|
| |
|
|
Zpráva o provedených experimentech za období 9-12/2017 pro projekt: Elektrokoagulační jednotka na separaci řasové biomasy.
Brányiková, Irena ; Vojtěchovský, R. ; Čermáková, Lenka
Produkce jednobuněčných řas ve světě každým rokem stoupá, nicméně jejich využití v potravinářství, kosmetice, krmivářství či výrobě biopaliv je stále limitováno vysokou výrobní cenou a množstvím vložené energie. Zásadní podíl tvoří energie spotřebovaná při separaci řasové biomasy z média, která je prováděna nejčastěji na talířových odstředivkách. Sklizňové koncentrace řasových suspenzí se u většiny kultivačních systémů pohybují mezi pouhými 1-5 g.l-1. Tudíž pro získání 1 kg suché biomasy je třeba nejprve odstřeďováním, pak sušením odstranit 200 až 1000 litrů vody. Toto množství a tím i vloženou energii lze řádově snížit při zařazení flokulace jako předstupně před odstřeďování. Jednou z možných typů flokulace je elektroflokulacem kdy flokulační činidlo přímo vzniká rozpouštěním elektrod. Při vhodném nastavení parametrů a vhodně zvoleném materiálu elektrod, není získaná biomasa kontaminována chemickými flokulaty a měla by být potravinářsky nezávadná. Hlavním cílem tohoto projektu je vyvinout průtočné elektroflokulační zařízení vhodné pro tyto účely.\n
|
|
|
Plán experimentů pro projekt: Elektrokoagulační jednotka na separaci řasové biomasy.
Brányiková, Irena ; Vojtěchovský, R. ; Čermáková, Lenka
Elektroflokulace (elektrokoagulace) jednobuněčných řas vysoce komplexní děj zahrnující řadu velmi složitých transportních, elektrochemických, hydrodynamických a povrchových jevů. Popis toho děje na úrovni jednotlivých zahrnutých mechanismů je příliš složitý a experimentálně náročný a pro účely praktického využití tohoto jevu není zcela nezbytný. K elektroflokulaci bylo proto přestoupeno inženýrským způsobem, kdy byla identifikována kritéria (rozmezí) žádaných veličin a hlavní faktory, které je ovlivňují. Pro tyto faktory byly pak vytvořeny dílčí faktoriální plány experimentů.
|
|
| |
host ::
RSS.