Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Application of mind maps in ELT with the emphasis on lexis in one-to-one courses, groups and self-teaching
Borovková, Petra ; Dvořák, Bohuslav (vedoucí práce) ; Vít, Radek (oponent)
Tato práce se zabývá aplikováním myšlenkových map při vyučování anglického jazyka. Vychází přitom z diplomové práce Využití myšlenkových map ve výuce angličtiny a dále zkoumá a rozvíjí její předpoklady. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část podává vysvětlení, proč právě myšlenkové mapy by mohly sloužit jako efektivní strategie učení. Věnuje se problematice paměti, organizace myšlenek, strategiím na podporu ukotvení nových informací a stylům učení žáků. V praktické části nalezneme příklady aktivit zaměřených na různé jazykové dovednosti založené na myšlenkových mapách. Stěžejní část je potom ta, které se soustřeďuje na novou techniku učení se slovíček pomocí myšlenkových map. Nachází se zde kapitoly, které se zaměřují na možnosti aplikace této techniky v individuálních kurzech, ve skupinách a pro samouky. Popis nové techniky učení je doplněný výzkumem. Na rozdíl od diplomové práce se výzkum tentokrát soustřeďuje na využití této techniky ve skupině.
Mind Maps in English LanguageTeaching
Borovková, Petra ; Dvořák, Bohuslav (vedoucí práce) ; Hofmannová, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá využitím myšlenkových map ve vyučování anglického jazyka. Práce vysvětluje, co myšlenkové mapy jsou a jak je efektivně využít. Obsahuje jak teoretickou, tak praktickou část. Teoretická část nabízí dva různé pohledy na problematiku - psychologický a pedagogický. Psychologická část se zabývá teoretickými poznatky o paměti a učení. V pedagogické části jsou za prvé rozebrány učební styly v souvislosti s myšlenkovými mapami, za druhé jsou zde představeny některé ukázky využití myšlenkových map v různých učebnicích anglického jazyka. Praktická část je zaměřena na vlastní autorské myšlenky. První kapitola praktické části demonstruje rozličné třídní nebo individuální aktivity založené na myšlenkových mapách, které se soustředí na různé jazykové dovednosti. Druhá kapitola je pak nejdůležitější částí celé práce, neboť představuje novou metodu učení se slovní zásoby pomocí myšlenkových map. Pozorování čtyř studentů používajících tuto metodu a následná reflexe na ni je nabídnuta v následujích kapitolách. Nakonec jsou představeny výsledky a závěry z pozorování spolu s výhodami a nevýhodami myšlenkových map jako takových.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.