|
|
Dynamické vlastnosti kontinuí
Karasová, Klára ; Vejnar, Benjamin (vedoucí práce) ; Bobok, Jozef (oponent)
V této práci vyšetřujeme dlouhodobý vývoj jednoho nebo více zobrazení metrického prostoru, zpravidla Peanova kontinua, do sebe z topologického hlediska. První kapitola je přípravou na dvě následující, shrneme v ní některé vlastnosti kompaktních prostorů se zvláštním důrazem na Peanova kontinua. Ve druhé kapitole se nejprve věnujeme znakům chaosu a poté dokážeme, že pro každé Peanovo kontinuum X existuje LEO zobrazení f : X → X, jehož množina periodických bodů je hustá. Takové f speciálně splňuje široce uznávanou Devaneyho definici chaosu. Třetí kapitola se zabývá topologickými fraktály. Dokážeme novou postačující podmínku, za které je Peanovo kontinuum topologickým fraktálem, a tou je nespočetně mnoho lokálních dělících bodů. Tento výsledek pak použi- jeme k částečnému zodpovězení otázek týkajících se regenerujících fraktálů. 1
|
|
| |
|
|
Geometric linear and nonlinear problems of function spaces
Petráček, Petr ; Lukeš, Jaroslav (vedoucí práce) ; Aron, Richard M. (oponent) ; Bobok, Jozef (oponent)
Název práce: Geometrické lineární a nelineární problémy prostor· funkcí Autor: Petr Petráček Katedra: Katedra matematické analýzy 'kolitel: prof. RNDr. Jaroslav Lukeš, DrSc., Katedra matematické analýzy Abstrakt: Tato práce sestává ze čtyř vědeckých článk·. lánky prezentované v prvních dvou kapitolách se věnují teorii reálných a komplexních L1-preduál·. lánky prezentované v třetí a čtvrté kapitole jsou věnovány problematice line- ability a algebrability podmnožin reálných funkcí a měr. V Kapitole 1 předsta- vujeme charakterizaci komplexních L1-preduál· pomocí komplexního barycent- rického zobrazení. Tato charakterizace je přirozeným rozšířením charakterizace reálných L1 preduál· pocházející od Bednara a Laceyho. V Kapitole 2 odpoví- dáme na otázku položenou Laceym v roce 1973. Dokazujeme přitom existenci kompaktního prostoru K a uzavřeného podprostoru H ⊂ C(K) obsahujícího kon- stantní funkce, pro který platí ∂HK = K, H je maximální vzhledem k ∂HK a H není L1-preduál. V Kapitole 3 se věnujeme lineabilitě množin nikde mono- tonních znaménkových Radonových měr na Rd . Konkrétně dokazujeme existence vektorového prostoru dimenze c jehož každý nenulový prvek je nikde monotonní míra absolutně spojitá vzhledem k d-rozměrné Lebesgueově míře. Nadto dokazu- jeme, že existuje takový lineární prostor, který je hustý...
|
|
|
Geometric linear and nonlinear problems of function spaces
Petráček, Petr ; Lukeš, Jaroslav (vedoucí práce) ; Aron, Richard M. (oponent) ; Bobok, Jozef (oponent)
Název práce: Geometrické lineární a nelineární problémy prostor· funkcí Autor: Petr Petráček Katedra: Katedra matematické analýzy 'kolitel: prof. RNDr. Jaroslav Lukeš, DrSc., Katedra matematické analýzy Abstrakt: Tato práce sestává ze čtyř vědeckých článk·. lánky prezentované v prvních dvou kapitolách se věnují teorii reálných a komplexních L1-preduál·. lánky prezentované v třetí a čtvrté kapitole jsou věnovány problematice line- ability a algebrability podmnožin reálných funkcí a měr. V Kapitole 1 předsta- vujeme charakterizaci komplexních L1-preduál· pomocí komplexního barycent- rického zobrazení. Tato charakterizace je přirozeným rozšířením charakterizace reálných L1 preduál· pocházející od Bednara a Laceyho. V Kapitole 2 odpoví- dáme na otázku položenou Laceym v roce 1973. Dokazujeme přitom existenci kompaktního prostoru K a uzavřeného podprostoru H ⊂ C(K) obsahujícího kon- stantní funkce, pro který platí ∂HK = K, H je maximální vzhledem k ∂HK a H není L1-preduál. V Kapitole 3 se věnujeme lineabilitě množin nikde mono- tonních znaménkových Radonových měr na Rd . Konkrétně dokazujeme existence vektorového prostoru dimenze c jehož každý nenulový prvek je nikde monotonní míra absolutně spojitá vzhledem k d-rozměrné Lebesgueově míře. Nadto dokazu- jeme, že existuje takový lineární prostor, který je hustý...
|
|
|
O pojetí křivky
Koudela, Libor ; Veselý, Jiří (vedoucí práce) ; Pyrih, Pavel (oponent) ; Bobok, Jozef (oponent)
Pojem křivky hrál důležitou úlohu v historii matematického myšlení. Tato práce je zaměřena na pojetí křivky v analýze, teorii množin a topologii. Teorie rektifikace a pojem délky oblouku jsou studovány v souvislosti s vývojem analýzy od prvopočátků ve starověku po začátek 20. století. " Měření velikosti křivek" je diskutováno i z hlediska teorie míry a popsány jsou různé definice lineární míry a neceločíselné dimenze. Rozebírány jsou dva základní způsoby, jak chápat křivky. Jordan definoval křivku jako spojitý obraz intervalu. Jeho definice se však ukázala být příliš širokou, nebot' jí vyhovují i objekty typu Peanovy křivky. V teorii bodových množin byla křivka chápána jako jednorozměrné kontinuum. Teorie dimenze a teorie kontinua, jejichž matematická podoba se začala utvářet v průkopnickém díle Bolzana, byly do značné míry motivovány snahou podat přesnou definici křivky, plochy atd. Mezi " patologickými" křivkami, uváděnými často jako protipříklady ve vývoji moderní analýzy, najdeme první příklady fraktálů. Teorie fraktálů byla podnětem k dalšímu studiu matematických vlastností těchto křivek na konci 20. století, jako soběpodobnosti nebo autoafinity. 1
|
|
| |
host ::
RSS.