|
|
Španělská ambasáda v Praze za působení dona Baltasara de Zúñiga (1608-1617)
Bardoňová, Martina ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Kubeš, Jiří (oponent) ; Marek, Pavel (oponent)
Předkládaná práce je především příspěvkem k dějinám raně novověké diplomacie a diplomatických praktik a jejím předmětem je španělská diplomatická mise Baltasara de Zúñiga u císařského dvora (1608-1617). Práce popisuje chod diplomatické mise tak, jak jej zachycují tři vybrané skupiny pramenů, kterými jsou: diplomatická korespondence směřující z ambasády k rukám španělského krále Filipa III. či jeho služebníků a ministrů; dokumety spojené s financováním diplomatické mise; další vybrané listiny spojené s chodem diplomatické mise, například memoriály některých členů ambasády. Tyto prameny, jejichž analýza tvoří základ předkládané práce, jsou doplněny ještě některými dalšími oficiálními dokumenty, jakými jsou například instrukce, pověřovací listiny či konzulty a korespondence směřovaná na ambasádu. Předkládaná práce je introspekcí a představuje pohled na fungování mise zevnitř. Cílem této práce je představit fungování španělské diplomatické mise u císařského dvora vedené donem Baltasarem de Zúñigou a některé aspekty diplomatické praxe tak, jak je mohla sledovat vláda, jíž se dotyčný vyslanec zodpovídal. Zachycuje, jak dané prameny prezentovaly zázemí pro tvorbu španělské politiky v Říši, a instrumenty, pomocí kterých se vyslanec snažil jednak zvýšit prestiž svého panovníka a prosazovat jeho cíle, ale...
|
|
| |
|
|
Grain Storage in Ancient Egypt (2600-1650 BC). Typology and socio-economic implications
Bardoňová, Martina ; Vymazalová, Hana (vedoucí práce) ; Forstner-Müller, Irene (oponent) ; Jiménez Serrano, Alejandro (oponent)
V posledních letech značně narostl zájem badatelů o otázky staroegyptského hospodářství v rannějších historických dobách - zde míněno ve Staré a Střední říši. Navzdory věnovanému úsilí odrážejícímu se v narůstajícím počtu odborných studií, však dosud nebylo možné spolehlivě zodpovědět, jaké podstaty staroegyptský hospodářský systém byl. Je nepochybné, že hospodářství Starého Egypta bylo, stejně jako naprostá většina preindustriálních společností, založeno na zemědělské výrobě. K nejdůležitějším zemědělským produktům pak bezpochyby patřilo obilí. To totiž, spolu s obilnými produkty, sloužilo jako míra hodnoty a jako základ přídělů a platů. Tento zásadní ekonomický význam obilí nutně učinil z jeho správy a skladování hospodářskou prioritu jakéhokoli subjektu (domácnost, instituce). Skladování potravin je však důležité samo o sobě, ať už je skladovanou komoditou obilí či jiná komodity. Skladování je totiž jedním ze základních článků distribuce potravin a distribuce potravin je důležitým nástrojem k výkonu moci a k dosažení cílů jednotlivých subjektů v jakémkoli sociálním a hospodářském systému. Navzdory tomu, jak důležitá byla role skladování obilí v rámci společensko- hospodářských a mocenským vztahů v dané společnosti, dosud neexistuje žádná komplexní studie, která by pojednávala o skladování obilí...
|
|
|
Španělská ambasáda v Praze za působení dona Baltasara de Zúñiga (1608-1617)
Bardoňová, Martina ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Kubeš, Jiří (oponent) ; Marek, Pavel (oponent)
Předkládaná práce je především příspěvkem k dějinám raně novověké diplomacie a diplomatických praktik a jejím předmětem je španělská diplomatická mise Baltasara de Zúñiga u císařského dvora (1608-1617). Práce popisuje chod diplomatické mise tak, jak jej zachycují tři vybrané skupiny pramenů, kterými jsou: diplomatická korespondence směřující z ambasády k rukám španělského krále Filipa III. či jeho služebníků a ministrů; dokumety spojené s financováním diplomatické mise; další vybrané listiny spojené s chodem diplomatické mise, například memoriály některých členů ambasády. Tyto prameny, jejichž analýza tvoří základ předkládané práce, jsou doplněny ještě některými dalšími oficiálními dokumenty, jakými jsou například instrukce, pověřovací listiny či konzulty a korespondence směřovaná na ambasádu. Předkládaná práce je introspekcí a představuje pohled na fungování mise zevnitř. Cílem této práce je představit fungování španělské diplomatické mise u císařského dvora vedené donem Baltasarem de Zúñigou a některé aspekty diplomatické praxe tak, jak je mohla sledovat vláda, jíž se dotyčný vyslanec zodpovídal. Zachycuje, jak dané prameny prezentovaly zázemí pro tvorbu španělské politiky v Říši, a instrumenty, pomocí kterých se vyslanec snažil jednak zvýšit prestiž svého panovníka a prosazovat jeho cíle, ale...
|
|
| |
host ::
RSS.