|
|
Subjektivní hodnocení uživatelů komunitníchslužeb v oblasti péče o duševní zdraví
Dvořáková, Monika ; Bankovská Motlová, Lucie (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent) ; Šoltésová, Denisa (oponent)
Předkládaná disertační práce se zaměřuje na hodnocení efektivity komunitních služeb poskytovaných v Centrech duševního zdraví. Její teoretický rámec přináší popis tuzemských a zahraničních studií a konceptů, které slouží jako hlavní teoretická východiska pro práci. Práce se věnuje konceptualizaci závažných duševních onemocnění, včetně jejich popisu, epidemiologického přehledu, diagnostiky, terapie a konceptu zotavení, jakožto stěžejního přístupu v péči o osoby se závažným duševním onemocněním. Dále je zde popsán systém psychiatrické péče, psychiatrické a psychosociální rehabilitace, fungování Center duševního zdraví a způsoby hodnocení poskytované psychiatrické péče v ČR. Pro získání odpovědí na výzkumné otázky byla využita kvalitativní longitudinální studie zahrnující dva sběry dat. Pro zpracování dat byla využita reflexivní tematická analýza. Výzkum vychází z rozhovorů s klienty Center duševního zdáví III a jejich rodinnými příslušníky, jejichž výpovědi mapovaly jejich očekávání a naplnění těchto očekávání. Empirická část dále mapuje představy respondentů o individuálním zotavení a předkládá reflexi způsobu naplňování cílů definovaných Strategií reformy psychiatrické péče perspektivou jejich zkušeností. Závěry naznačují, že komplexní péče poskytovaná v Centrech duševního zdraví III nabízí účinnou...
|
|
|
Význam rodinné psychoedukace v prevenci relapsu psychotického onemocnění
Pleštilová, Lenka ; Bankovská Motlová, Lucie (vedoucí práce)
Prevence relapsu je ve stabilní fázi psychotického onemocnění hlavním terapeutickým úkolem. Samotná farmakoterapie není dostačující, spolupráce pacientů v remisi bývá nízká a k relapsu přispívají i další faktory, zejména stres pacientů nezvládajících emočně vypjaté situace v rodině. PREDUKA (PREventivně EDUKAční program proti relapsu psychózy) je šestihodinový profesionálně vedený skupinový program pro pacienty s psychotickým onemocněním v ambulantní léčbě a pro jejich blízké. V terénní dotazníkové studii jsme zmapovali 1) teoretické znalosti absolventů, 2) využití praktických rad získaných na PREDUCE a 3) obecný přínos programu. Zařadili jseme účastníky programu z let 2007 - 2009, soubor tvořilo 14 pacientů a 22 příbuzných, 27 žen a 11 mužů. Průměrný věk pacientů byl 28,6 let, příbuzných 44,4 let. Vysoká návratnost dotazníků od pacientů (82%) potvrzuje jejich ochotu spolupracovat. Znalosti absolventů o psychózách a jejich léčbě jsou velmi dobré, compliance pacientů z našeho souboru vysoká. Radami získanými na PREDUCE se účastníci obvykle řídí. Častá je neznalost důležitých telefonních čísel (krizové centrum, ošetřující psychiatr), navrhujeme rozšíření pracovního sešitu k programu o stránku na doplnění těchto údajů. Bylo by vhodné nabídnout rodinám dlouhodobější skupinovou psychoedukaci, protože příbuzní...
|
|
|
Vliv metabolických parametrů na kognitivní výkon pacientů s bipolární poruchou léčených thymoprofylaktiky
Hubeňák, Jan ; Tůma, Ivan (vedoucí práce) ; Látalová, Klára (oponent) ; Bankovská Motlová, Lucie (oponent)
Souhrn CÍL: Kognitivní porucha v euthymní fázi bipolární afektivní poruchy byla již dostatečně dokumentována. Existuje několik faktorů, které tuto poruchu zhoršují, např. sedativní medikace, thyreopatie. Kardiometabolická rizika jsou u bipolární poruchy častým nálezem. Jelikož jsou okolností léčebně ovlivnitelnou a současná data naznačují spojitost kognice s těmito faktory, pokusila se tato studie toto spojení blíže zhodnotit a případně nalézt léčebné cíle. METODY: 40 euthymních bipolárních pacientů bylo zařazeno do jednoleté prospektivní studie. Pacientům bylo provedeno vyšetření tělesných a metabolických parametrů. Byla odebrána jejich anamnéza a poznávací funkce vyšetřeny baterií neuropsychologických testů. Výsledky v testech byly převedeny na kompozitní skór kognitivního výkonu. Pacienti byli posléze dichotomicky rozděleni a kognitivní výkon jejich skupin byl porovnáván s ohledem na přítomnost či nepřítomnost patologického tělesného či metabolického parametru. Byly kalkulovány korelace některých parametrů se skórem kognitivního výkonu. VÝSLEDKY: Nízký kognitivní výkon byl nalezen v přítomnosti arteriální hypertenze, metabolického syndromu, abdominální obezity a hyperglykémie. Dostatečné statistické síly však dosáhlo pouze spojení hypertenze a kognice. Pacienti s hypertenzí měli horší kognitivní výkon...
|
|
|
Význam denního stacionáře v prevenci relapsu psychotického onemocnění
Petráňová, Dana ; Bankovská Motlová, Lucie (vedoucí práce)
Denní stacionář je šestitýdenní skupinový strukturovaný stacionární program integrované terapie určený pacientům trpícím schizofrenií, nejlépe po první atace, kdy pacienti potřebují co nejdříve psychologickou podporu, aby se vyrovnali s tím, že onemocněli a že budou muset užívat léky. Program vede psychiatr a sestra.Součástí programu je psychoterapie, individuální a rodinná psychoedukace,nácvik sociálních dovedností,rehabilitace kognitivních funkcí, intervence podporující zdravý životní styl a program prevence relapsu s pomocí informačních technologií ITAREPS. Hlavním cílem denního stacionáře je poskytnout prostor pro psychiatrickou rehabilitaci a překlenout období křehké remise po propuštění z hospitalizace. Pomocí jednotlivých intervencí,u nichž bylo prokázáno,že mnohem vyšší účinnost mají,provádí-li se kombinovaně, je snahou zlepšit kvalitu života pacientů a usnadnit jim návrat do společnosti. Další snahou je naučit pacienty a jejich příbuzné rozpoznat časné varovné příznaky a vyvarovat se tak úplnému rozvoji relapsu onemocnění. Hlavními problémy u pacientů jsou rozpoznat vlastní nemoc, porucha zpracování informací, střídání atak a remisí, postoj společnosti k duševně nemocným a stigma spjaté s diagnózou schizofrenie, podpora v rodině. Pacienti si musí uvědomit, že jsou nemocní. Pochopit, že budou-li...
|
|
|
Psychoedukace rodinných příslušníků osob s dlouhodobým duševním onemocněním
Kleinová, Mariana ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Bankovská Motlová, Lucie (oponent)
diplomové práce Psychoedukace rodinných příslušníků osob s dlouhodobým duševním onemocněním Mariana Kleinová Obor: sociální práce Vedoucí diplomové práce: PhDr. Eva Dragomirecká, Ph.D. Oponent diplomové práce: doc. MUDr. Lucie Motlová Bankovská, Ph.D Závažné duševní onemocnění ovlivňuje nejen kvalitu života člověka, který jím onemocní, ale i jeho příbuzných. Ještě v nedávné době byla rodina vnímána hlavně jako původce duševního onemocnění či jako zdroj stresu a příčina relapsů. Dnes se zdůrazňuje spíše to, že s rodinou je třeba spolupracovat a že onemocnění působí jako zdroj stresu oběma směry. Hledají se způsoby, jak rodinám pomoci s jejich obtížnou situací se vypořádat. Příbuzní mohou nalézt podporu a pomoc v rámci svépomocných organizací, v rodinné terapii či v rámci rodinné psychoedukace. V teoretické části této práce krátce shrnuji problematiku deinstitucionalizace psychiatrické péče, věnuji se změnám v pojetí rodiny jako rizikového faktoru při vzniku a vývoji onemocnění, významu rodiny v kontextu duševního onemocnění, zátěži, kterou klade duševní onemocnění na rodinné příslušníky a jejich potřebám. Dále se zaměřuji na rodinné intervence jako na nástroj práce s rodinou reagující na potřeby rodin s duševním onemocněním. V praktické části práce se zabývám potřebami rodinných příslušníků lidí s...
|
|
|
Dodržování lidských práv duševně nemocných. Etické aspekty nedobrovolné hospitalizace.
Petr, Tomáš ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Bankovská Motlová, Lucie (oponent)
V disertační práci se věnuji problematice nedobrovolné hospitalizace v psychiatrii. Hospitalizace duševně nemocných proti jejich vůli je provázena celou řadou etických otázek a praktických problémů. V teoretické části disertační práce popisuji nedobrovolnou hospitalizaci z několika úhlů pohledu. Věnuji se mezinárodním úmluvám a dokumentům vztahujícím se k dané problematice, odhaluji historické kořeny nedobrovolné hospitalizace, srovnávám situaci v různých evropských státech a uvádím některá významná soudní rozhodnutí týkající se přijetí člověka k nedobrovolné hospitalizaci. Komplexním přístupem mapuji všechny významné aspekty provázející tuto citlivou oblast poskytování zdravotní péče. Výzkumná část, na základě kvantitativního i kvalitativního výzkumu, nabízí detailnější pohled na dva vybrané aspekty provázející nedobrovolnou hospitalizaci. První část výzkumu je zaměřena na subjektivní zkušenosti pacientů s přijetím k nedobrovolné hospitalizaci. Do výzkumu bylo zapojeno 88 pacientů hospitalizovaných na psychiatrii. Tito pacienti popisovali míru nátlaku, jaké byli vystaveni, možnost či nemožnost ovlivňovat rozhodování o hospitalizaci a následné léčbě, míru informovanosti a emoční prožívání. Druhá část výzkumu je zacílena na psychiatry a právníky a zejména na to, jak postupují při rozhodování o tom,...
|
|
|
Souvislost mezi vzděláním a duševním onemocněním v české populaci
Kuklová, Marie ; Čermáková, Pavla (vedoucí práce) ; Bankovská Motlová, Lucie (oponent)
Souvislost mezi vzděláním a duševním onemocněním v české populaci Abstrakt Tato diplomová práce si kladla za cíl zjistit souvislost mezi vzděláním a duševními nemocemi v české populaci. Byla použitá data z národně reprezentativní průřezové studie - the CZEch Mental health Study (CZEMS). Duševní nemocí byly hodnoceny pomocí nástroje Mini-mezinárodní neuropsychiatrické interview a rozděleny do čtyř skupin - poruchy nálady, úzkostné poruchy, poruchy spojené s užíváním alkoholu a poruchy spojené s užíváním drog. Informace o nejvyšším ukončeném vzdělání byla získána od respondentů v rámci rozhovoru. Vztah mezi vzděláním a duševními nemocemi byl analyzován pomocí binární logistické regrese a postupně adjustován na sociodemografické a sociální charakteristiky a rizikové faktory životního stylu. Analýza byla provedena na 3 175 respondentech (54 % žen, medián věku 49 let). Nižší vzdělání (základní a střední škola bez maturity) bylo asociováno s vyšším výskytem duševních nemocí, tato asociace přetrvala po zohlednění všech charakteristik. Asociace byla nejsilnější u poruch spojených s užíváním alkoholu, nejslabší u úzkostných poruch a nelišila se dle pohlaví. Vztah mezi vzděláním a poruchami spojenými s užíváním alkoholu a drog byl patrný především u mladších jedinců. Nalezené rozdíly ve výskytu duševních nemocí dle...
|
|
| |
|
|
Vliv metabolických parametrů na kognitivní výkon pacientů s bipolární poruchou léčených thymoprofylaktiky
Hubeňák, Jan ; Tůma, Ivan (vedoucí práce) ; Látalová, Klára (oponent) ; Bankovská Motlová, Lucie (oponent)
Souhrn CÍL: Kognitivní porucha v euthymní fázi bipolární afektivní poruchy byla již dostatečně dokumentována. Existuje několik faktorů, které tuto poruchu zhoršují, např. sedativní medikace, thyreopatie. Kardiometabolická rizika jsou u bipolární poruchy častým nálezem. Jelikož jsou okolností léčebně ovlivnitelnou a současná data naznačují spojitost kognice s těmito faktory, pokusila se tato studie toto spojení blíže zhodnotit a případně nalézt léčebné cíle. METODY: 40 euthymních bipolárních pacientů bylo zařazeno do jednoleté prospektivní studie. Pacientům bylo provedeno vyšetření tělesných a metabolických parametrů. Byla odebrána jejich anamnéza a poznávací funkce vyšetřeny baterií neuropsychologických testů. Výsledky v testech byly převedeny na kompozitní skór kognitivního výkonu. Pacienti byli posléze dichotomicky rozděleni a kognitivní výkon jejich skupin byl porovnáván s ohledem na přítomnost či nepřítomnost patologického tělesného či metabolického parametru. Byly kalkulovány korelace některých parametrů se skórem kognitivního výkonu. VÝSLEDKY: Nízký kognitivní výkon byl nalezen v přítomnosti arteriální hypertenze, metabolického syndromu, abdominální obezity a hyperglykémie. Dostatečné statistické síly však dosáhlo pouze spojení hypertenze a kognice. Pacienti s hypertenzí měli horší kognitivní výkon...
|
|
|
Dodržování lidských práv duševně nemocných. Etické aspekty nedobrovolné hospitalizace.
Petr, Tomáš ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Bankovská Motlová, Lucie (oponent)
V disertační práci se věnuji problematice nedobrovolné hospitalizace v psychiatrii. Hospitalizace duševně nemocných proti jejich vůli je provázena celou řadou etických otázek a praktických problémů. V teoretické části disertační práce popisuji nedobrovolnou hospitalizaci z několika úhlů pohledu. Věnuji se mezinárodním úmluvám a dokumentům vztahujícím se k dané problematice, odhaluji historické kořeny nedobrovolné hospitalizace, srovnávám situaci v různých evropských státech a uvádím některá významná soudní rozhodnutí týkající se přijetí člověka k nedobrovolné hospitalizaci. Komplexním přístupem mapuji všechny významné aspekty provázející tuto citlivou oblast poskytování zdravotní péče. Výzkumná část, na základě kvantitativního i kvalitativního výzkumu, nabízí detailnější pohled na dva vybrané aspekty provázející nedobrovolnou hospitalizaci. První část výzkumu je zaměřena na subjektivní zkušenosti pacientů s přijetím k nedobrovolné hospitalizaci. Do výzkumu bylo zapojeno 88 pacientů hospitalizovaných na psychiatrii. Tito pacienti popisovali míru nátlaku, jaké byli vystaveni, možnost či nemožnost ovlivňovat rozhodování o hospitalizaci a následné léčbě, míru informovanosti a emoční prožívání. Druhá část výzkumu je zacílena na psychiatry a právníky a zejména na to, jak postupují při rozhodování o tom,...
|
host ::
RSS.