|
|
Vliv lesního managementu na biodiverzitu lesa
Dušátko, Martin ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Bače, Radek (oponent)
Lesy hostí přibližně 80 % druhů všech terestrických organismů. Ve 20. století lidský tlak na lesní ekosystémy drasticky narostl a představuje trvalou hrozbu pro světovou biodiverzitu. Cílem této práce je shrnout dosavadní znalosti o vlivech lesního managementu na organismy a identifikovat působící mechanismy. Nejstarší podoby lesního managementu byly hospodaření v nízkém a středním tvaru lesa s poměrně vysokou biodiverzitou spíše raných sukcesních stádií. Přechodem na klasické intenzivní lesnictví došlo k zastínění porostů a úbytku členitosti. V posledních desetiletích někde probíhá další intenzifikace managementu použitím rychle rostoucích dřevin, ale zároveň sílí uvědomění o potřebě nastolit v lesnictví dlouhodobě udržitelné podmínky. Hospodářský les má oproti přírodnímu lesu podstatně nižší průměrný věk stromů, vykazuje prostorovou homogenitu a nižší členitost, nevyskytují se v něm staré a odumřelé stromy, tedy prvky, na které je vázána vysoká diverzita organismů. Často dochází i ke změně druhového složení dřevin. Lidský management rovněž nabourává a oslabuje přírodní disturbanční režimy. V mnoha ekonomicky vyspělých státech jsou lesy fragmentovány již dlouho a v rozsáhlých zalesněných oblastech, které se zachovaly do 20. století, probíhá masivní odlesňování a fragmentace v dnešní době. Lidské působení...
|
|
|
Vliv lesního managementu na biodiverzitu lesa
Dušátko, Martin ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Bače, Radek (oponent)
Lesy hostí přibližně 80 % druhů všech terestrických organismů. Ve 20. století lidský tlak na lesní ekosystémy drasticky narostl a představuje trvalou hrozbu pro světovou biodiverzitu. Cílem této práce je shrnout dosavadní znalosti o vlivech lesního managementu na organismy a identifikovat působící mechanismy. Nejstarší podoby lesního managementu byly hospodaření v nízkém a středním tvaru lesa s poměrně vysokou biodiverzitou spíše raných sukcesních stádií. Přechodem na klasické intenzivní lesnictví došlo k zastínění porostů a úbytku členitosti. V posledních desetiletích někde probíhá další intenzifikace managementu použitím rychle rostoucích dřevin, ale zároveň sílí uvědomění o potřebě nastolit v lesnictví dlouhodobě udržitelné podmínky. Hospodářský les má oproti přírodnímu lesu podstatně nižší průměrný věk stromů, vykazuje prostorovou homogenitu a nižší členitost, nevyskytují se v něm staré a odumřelé stromy, tedy prvky, na které je vázána vysoká diverzita organismů. Často dochází i ke změně druhového složení dřevin. Lidský management rovněž nabourává a oslabuje přírodní disturbanční režimy. V mnoha ekonomicky vyspělých státech jsou lesy fragmentovány již dlouho a v rozsáhlých zalesněných oblastech, které se zachovaly do 20. století, probíhá masivní odlesňování a fragmentace v dnešní době. Lidské působení...
|
|
|
Dynamika pařezové výmladnost nízkého lesa na experimentálních pasekách NP Podyjí
Pech, Jiří ; Bače, Radek (vedoucí práce) ; Čada, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá literární rešerší na téma nízký a střední les v České republice, ale i v Evropě. Zabývá se, definicí nízkého a středního lesa, historickým a současným vývojem nízkého lesa, jeho rozšířením v České republice a Evropské unii. Dále se zabývá otázkou, zda a proč pokračovat nebo znovuobnovovat pěstování nízkého lesa, jaká je optimální doba obmýtí v nízkém lese, a jsou popsány hlavní druhy dřevin pařezové výmladnosti ve střední Evropě.
V druhé části bakalářské práce je hodnocena pařezová výmladnost na experimentálních pasekách v Národním parku Podyjí. Pařezová výmladnost je hodnocena u třech hlavních dřevin střední Evropy, dubu, lípy a habru. Porovnává mezidruhové vztahy v počáteční rychlosti růstu výmladků a schopnosti tvořit výmladky a to ve vztahu k průměru pařezu. Dále se zabývá rychlosti růstu ke vztahu k množství dopadajícího světla.
Při měření na 12 experimentálních pasekách po dobu pěti vegetačních období byla zjištěna nejvyšší schopnost tvořit výmladky u lípy (87% pařezů se úspěšně zmladilo), dále pak u dubu (43%) a u habru (32%).
Práce ukázala na znatelné mezidruhové rozdíly ve schopnosti tvořit výmladky. Neprokázala se ale závislost tvorby výmladků na průměru pařezů u dubu a habru.
Protože se nepodařila prokázat závislost výškového přírůstu výmladků na množství dopadajícího světla, lze předpokládat, že experimentální paseky jsou dostatečně rozsáhlé a zmlazující se pařezy nejsou limitovány množstvím dopadajícího světla.
|
|
|
Odrůstání a mortalita přirozené obnovy po odumření horního stromového patra v horském smrkovém lese
Červený, Jan ; Bače, Radek (vedoucí práce) ; Synek, Michal (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit stav přirozené obnovy po odumření horního stromového patra v horském smrkovém lese, na základě dat získaných na trvalých výzkumných plochách (50x50m) na kterých probíhá sběr dat od roku 2006 v oblasti Trojmezné, kde porosty odumřely po orkánu Kyrill a následné kůrovcové kalamitě v roce 2008. Na těchto plochách byly vytyčeny čtverečky o velikosti 5x5m a ty byly rozděleny na buňky 0,5x0,5m a v těchto ploškách je zaznamenán každý jedinec, jeho přírůst, zdravotní stav a mikrostanoviště. Provedenou analýzou bylo zjištěno, že dřevinné zastoupení se neliší od dřevinného zastoupení horního stromového patra, zastoupení smrku je 97% a jeřábu 3%. Jedinci se uchytili na ploše před disturbancí, nejmladší jedinci na ploše vyklíčili v roce 2006. Vyšší jedinci dosahují vyšších přírůstů, než jedinci menší, to znamená, že heterogenita výškové struktury se zvyšuje. Analýzou mortality jednotlivých čtverců (50x50m) bylo zjištěno, že po disturbanci na plochách nevznikly nová místa bez dřevin. Nebyla prokázána závislost mortality jedinců na jejich četnosti v buňce (0,5x0,5m). Z toho plyne, že úmrtnost jedinců na vnitrodruhové konkurenci dosud výrazně nezávisela, ač početnost přesahovala 17 jedinců na buňku. Osm let po disturbanci je mortalita velmi nízká. Nejvyšší zmlazení odrůstá až 20 cm ročně.
|
|
|
Principy ekologického lesnictví a možnosti uplatnění v ČR
Brichta, Jakub ; Čada, Vojtěch (vedoucí práce) ; Bače, Radek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá principy ekologického lesnictví, a zároveň možnostmi uplatnění těchto procesů v ČR. Ve velké míře se také zaměřuje na přírodní disturbance, jejichž využívání je základním kamenem ekologického lesnictví. Zejména pak na disturbance malých rozsahů, které pomáhají utvářet heterogrenní ekosystém prostřednictvím mrtvého dřeva a prosluněných částí porostu. Přírodní disturbance jsou součástí všech principů ekologického lesnictví a bez jejich přítomnosti ve větším rozsahu, nemůžeme o hospodaření mluvit jako o ekologickém. Tato narušení ovlivňují množství biologického dědictví, průběh přirozené sukcese, ale také samotné vytváření různorodé rostlinné i živočišné mozaiky ekosystému. Jelikož se názory na přírodní disturbance a uplatňování přirozených procesů obecně ve větší míře různí, je zde velký prostor pro další zkoumání této problematiky. Proto je studium režimu disturbancí, a tedy i studium přirozených ekosystémů jedním z vědeckých fenoménů současnosti.
|
|
|
Sousedský efekt mezi horním stromovým patrem a podrostem v horském smíšeném lese
Matouš, Marek ; Bače, Radek (vedoucí práce) ; Ulbrichová, Iva (oponent)
Cílem této práce je popsat sousedské efekty úrovňových stromů a podrostu ve smíšených přirozených horských lesích v podmínkách střední Evropy. Konkrétně se tedy jedná o sousedské efekty buku lesního (Fagus sylvatica L.), smrku ztepilého (Picea abies [L.] Karst) a jedle bělokoré (Abies alba Mill.).
Zkusné plochy jsou na území středního Slovenka. Na 60 zkusných plochách byly zaznamenávány počty jedinců výše uvedených druhů a rozděleny podle sociálního postavení (od 6 cm DBH). Obnova těchto druhů byla rozdělena do 4 výškových kategorií. U 30 stromů pro každý druh, se též počítalo zmlazení pod konkrétní korunou na ploše 4 m2. Data se vyhodnocovala především pomocí zobecněného lineárního modelu v programu R. Zde se hodnotil vztah četnosti jedinců různých kategorií podrostu a horního patra a vztah četnosti obnovy jednotlivých druhů pod konkrétní korunou.
Nejsilnější pozitivní sousedský efekt vzhledem byl zaznamenán u jedle bělokoré ve všech kategoriích zmlazení (p<0,001). Ta zároveň slaběji negativně ovlivňovala zmlazení buku. U smrku byl pozitivní sousedský efekt prokázán pouze mezi horní úrovní a obnovou od 0,5 m do 1,3 m. Ostatní kategorie obnovy smrku byly v příliš malých početnostech na prokazování těchto vztahů. U buku byl sousedský efekt horního stromového patra a vlastního podrostu slabý nebo neutrální u obnovy pokročilé. Semenáčky do 0,5 m se však pod jedlí a smrkem vyskytovali minimálně. Buk také významně negativně ovlivňoval všechny kategorie obnovy jedle (p<0,001). U všech dřevin je tedy sousedský efekt podrostu a horního patra více či méně pozitivní, alespoň pro nižší výškové kategorie podrostu. Tento efekt poukazuje na druhovou stabilitu těchto lesů i v menším měřítku.
|
|
|
Historie a současnost dubových porostů v Evropě
Kloučková, Dominika ; Bače, Radek (vedoucí práce) ; Janda, Pavel (oponent)
Cílem této práce bylo pomocí vědeckých publikací zhodnotit historický vliv člověka na rozšíření evropských dubových porostů v minulosti a naleznout současné limity, které ovlivňují schopnost obnovy dubu. Evropský historický les je charakterizovaný výmladkovým způsobem hospodářství, jehož počátky se datují již do období neolitu. Nízký les představoval vegetativní obnovu, ve sdruženém lese byly ponechány výstavky generativního původu, často dubů. Oba tvary měly v evropských zemích velmi dlouhou tradici. Lidé využívaly výmladnosti a rychlé regenerace dubu zejména ke stavebním účelům a potřebě palivového dříví. Žaludy zajistily zdroj potravy pro chov prasat. Současné metody výzkumu dovolují například na základě šířky letokruhů či analýzy pylu zhodnotit vliv tohoto aktivního řízení na dubové porosty a nastínit strukturu pravěkých lesů. Ukázalo se, že periodické kácení má pozitivní vliv na přírůst dubových výstavků a otevřenou krajinu s bohatou druhovou rozmanitostí, která představuje obraz pravěkého lesa, udržoval vždy zejména člověk zakládáním lesních požárů. Od poloviny 20. století se postupně přechází na vysoký tvar lesa, který upřednostňuje generativní způsob obnovy a vznikají tak monokultury často jehličnatých stromů. Dub je v současnosti zdravotně ohroženou dřevinou a jeho obnovu negativně ovlivňuje okus zvěří, vliv prudkých klimatických změn, buřeň, patogenní houby rodu Phytophthora, Padlí dubové (Microsphaera alphitoides), Tracheomykózní onemocní či larvy Píďalky podzimní (Operophtera Brumata) a Obaleče dubového (Tortrix viridana). V neposlední řadě je to nevhodně zvolené hospodářství, které nevychází z bohaté historie této dřeviny a nerespektuje jeho charakteristické, přirozené vlastnosti.
|
|
|
Historie narušení a struktura horských smíšených pralesů v temperátní zóně (Evropa)
Komín, Stanislav ; Janda, Pavel (vedoucí práce) ; Bače, Radek (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá strukturní charakteristikou a režimem distrurbancí horského smíšeného pralesa v oblasti Národního parku Malá Fatra v lokalitě Šrámkova dolina. Vedle toho formou literární rešerše přibližuje problematiku smíšených horských lesů. Dynamika porostu byla sledována na 14 zkusných plochách tvořících osový polygon. Každá tato plocha měla velikosti 1000 m2. Základem studie jsou zpracovaná strukturní data týkající se dřevinné, tloušťkové a věkové struktury, přičemž byla provedena dendroekologická analýza, která odhaluje jednotlivé události v průběhu růstu. Bylo zjištěno, že většina jedinců začala svůj životní cyklus na otevřené ploše, přičemž jen málo z nich v průběhu růstu detekovalo nějakou formu uvolnění. Šrámkova dolina byla ovlivňována několika významnými větrnými disturbancemi, z nichž největší dopad mělo několik po sobě jdoucích narušení mezi roky 1834 až 1840, na která největší měrou zareagovala obnova v období mezi dekádami 1845 až 1885. V oblastech temperátní zóny Evropy jsou horské lesy nejvíce ovlivňovány větrem a podkorním hmyzem, avšak u smíšených pralesů tvoří škody způsobované kůrovcem oproti smrčinám pouhý zlomek. Dílčí roli v dynamice těchto lesů také hrají zápojová narušení malého rozsahu, která působí pouze lokálně.
|
|
|
Ekologie a management mrtvého dřeva ve vodních ekosystémech
Málek, Jakub ; Bače, Radek (vedoucí práce) ; Kjučukov, Petr (oponent)
Tato práce pojednává o vlivu mrtvého dřeva na vodní organismy a na živočichy vyskytující se v okolí vod. Dále analyzuje ekonomické aspekty výskytu mrtvého dřeva ve vztahu k vodnímu hospodářství. Zvolená problematika byla řešena na základě poznatků již provedených studií. V práci je ve světovém měřítku porovnávána četnost a druhová bohatost makrozoobentosu a ryb v prostředí s mrtvým dřevem a v prostředí bez dřevní hmoty. Z dostupných zdrojů byl zjišťován vliv mrtvého dřeva na výskyt vybraných živočišných druhů vyskytujících se na území České republiky. V závislosti na teoretických poznatcích a zjištěných faktech jsou zde porovnány ekonomické klady a zápory mrtvého dřeva. V práci bylo ověřeno, že mrtvé dřevo skutečně pozitivně ovlivňuje hustotu a druhovou bohatost společenstev vodních organismů. Co se týče mrtvého dřeva a výskytu vybraných živočichů, nebyla z důvodu absence potřebných dat potvrzena souvislost. V případě významu mrtvého dřeva ve vodohospodářství nebyly zjištěny jednoznačné výsledky. Hypotéza byla autorem uznána za platnou, nicméně na základě převážně teoretických poznatků. Celkové výsledky práce naznačují, že mrtvé dřevo může mít v souvislosti se svými ekologickými hodnotami také ekonomické přínosy, a je proto důležité věnovat této problematice více vědeckých studií, na jejichž základě by bylo možné tyto přínosy zhodnotit.
|
host ::
RSS.