|
|
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Kokeš, Jan ; Březovská, Markéta (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Objekt je navržen jako polyfunkční. V parteru jsou umístěny prodejní plochy, ve druhém, třetím a v pátém až sedmém nadzemním podlaží jsou situovány byty. Architektura městského domu se snaží o citlivé dotvoření uličního bloku s budovou sokolovny. Jeho spodní část svým architektonickým výrazem navazuje na myšlenky meziválečného funkcionalismu. Část domu nad terasou zvýrazňuje nároží bloku a z pohledu z centra v siluetě nábřeží se snaží vyvážit velkou hmotu sokolovny a vytvořit s ní harmonický celek.
|
|
|
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Chmel, Zdeněk ; Březovská, Markéta (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Základní myšlenkou domu je vytvoření příjemného prostředí pro bydlení uvnitř bloku pomocí zelené zahrady levitující nad okolní zástavbou. Tato zahrada je lemována hmotou domu - horizontálními terasovitými deskami, které jsou na nároží protnuty vertikálním kvádrem, jenž je o dvě podlaží převyšuje – vytváří tak dominantu na nároží a umírněný protipól Sokolovně.
|
|
|
Kompaktní město - aneb co nového se může ještě dít v Brně mezi nádražími
Březovská, Markéta ; Gebrian, Adam (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Místo nového územního plánu jsem vyvinula strategii jak řešit situaci v komplikované oblasti mezi brněnskými nádražími. Území na jih od centra je předmětem diskuzí již téměř sto let. Dnes, spolu s přemístěním hlavního železničního nádraží směrem na jih a nápadem spojit jej s nádražím původním městskou rychlodráhou, je znovu aktuální plán zastavění a rozvoje tohoto území. Strategie, kterou navrhuji, je postavena na kritice současného stavu území a záměrů města, na principech „kompaktního města“, na mém vlastním výzkumu potenciálních uživatelů území a na studii života 7 rozdílných (imaginárních) skupin obyvatel řešeného území, v rámci určitého časového horizontu.
|
|
|
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Kokeš, Jan ; Březovská, Markéta (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Objekt je navržen jako polyfunkční. V parteru jsou umístěny prodejní plochy, ve druhém, třetím a v pátém až sedmém nadzemním podlaží jsou situovány byty. Architektura městského domu se snaží o citlivé dotvoření uličního bloku s budovou sokolovny. Jeho spodní část svým architektonickým výrazem navazuje na myšlenky meziválečného funkcionalismu. Část domu nad terasou zvýrazňuje nároží bloku a z pohledu z centra v siluetě nábřeží se snaží vyvážit velkou hmotu sokolovny a vytvořit s ní harmonický celek.
|
|
|
Model střídá model - Transformace Baťova průmyslového města Batanagar v Indii
Březovská, Markéta ; Ing.arch.Dušan Riedl,CSc. (oponent) ; Ing.arch.Adam Gebrian (oponent) ; Mgr.Rostislav Koryčánek (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl přispět novými poznatky k debatě o korporátním urbanismu. Obecně zkoumá průběh a důsledky globalizačních tendencí na rozvoj průmyslových a postindustriálních měst, přičemž se snaží identifikovat aspekty, které s sebou tato specifická výroba místa nese. Konkrétně pak zkoumá případ obuvnické firmy Baťa, jejíž model „ideálního průmyslového města“ a jeho výroba a export byly jedním z prvních případů realizace soukromě řízeného urbanismu v celosvětovém měřítku. Model indického podnikového města Batanagaru z 30. let minulého století je od roku 2006 nahrazován modelem novým: městem, ve kterém je vlastní výroba bot zcela oddělena od produkce nového životního stylu. Tento model lze dnes nalézt na periferiích velkoměst po celém světě, zejména ale v zemích globálního jihu, kde jasně odráží socioekonomickou transformaci celé společnosti ze společnosti výroby ve společnost spotřeby.
|
|
|
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Kokeš, Jan ; Březovská, Markéta (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Objekt je navržen jako polyfunkční. V parteru jsou umístěny prodejní plochy, ve druhém, třetím a v pátém až sedmém nadzemním podlaží jsou situovány byty. Architektura městského domu se snaží o citlivé dotvoření uličního bloku s budovou sokolovny. Jeho spodní část svým architektonickým výrazem navazuje na myšlenky meziválečného funkcionalismu. Část domu nad terasou zvýrazňuje nároží bloku a z pohledu z centra v siluetě nábřeží se snaží vyvážit velkou hmotu sokolovny a vytvořit s ní harmonický celek.
|
|
|
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Chmel, Zdeněk ; Březovská, Markéta (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Základní myšlenkou domu je vytvoření příjemného prostředí pro bydlení uvnitř bloku pomocí zelené zahrady levitující nad okolní zástavbou. Tato zahrada je lemována hmotou domu - horizontálními terasovitými deskami, které jsou na nároží protnuty vertikálním kvádrem, jenž je o dvě podlaží převyšuje – vytváří tak dominantu na nároží a umírněný protipól Sokolovně.
|
|
|
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Kokeš, Jan ; Březovská, Markéta (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Objekt je navržen jako polyfunkční. V parteru jsou umístěny prodejní plochy, ve druhém, třetím a v pátém až sedmém nadzemním podlaží jsou situovány byty. Architektura městského domu se snaží o citlivé dotvoření uličního bloku s budovou sokolovny. Jeho spodní část svým architektonickým výrazem navazuje na myšlenky meziválečného funkcionalismu. Část domu nad terasou zvýrazňuje nároží bloku a z pohledu z centra v siluetě nábřeží se snaží vyvážit velkou hmotu sokolovny a vytvořit s ní harmonický celek.
|
|
| |
|
|
Město, moře, kuře, stavení: Teoretický rámec a obsah výuky semináře Moderní vývoj a teorie urbanismu
Březovská, Markéta
Město, moře, kuře, stavení. Lze moderní teorie urbanismu vyučovat dle zavedených pravidel a vzorů? Jako při skloňování podstatných jmen rodu středního? Neměli bychom raději reflektovat současné přístupy a objevující se nové tendence? V příspěvku se věnuji novému semináři iniciovaném Ústavem navrhování V, vyučovaném v zimním semestru 2011/2012 mnou a kolegou Janem Kristkem pod odborným dohledem docenta Havliše. Seminář Moderní vývoj a teorie urbanismu nesl podtitul Město: růst, ideologie, moc a násilí. Jeho cílem bylo seznámit studenty s teorií našeho oboru, se vztahy mezi městy a technologií, ekonomikou a politikou, s různými přístupy k plánování měst, k ideologiím, k růstu měst a s jejich problémy od první průmyslové revoluce až do současnosti. Součástí výuky byla reflexe mezioborového diskurzu - studenti měli za úkol číst, pochopit a dále prezentovat texty odborníků zabývajících se městem, z oborů sociologie, ekonomie, geografie, filozofie, urbánní antropologie či kulturní etnografie. Naším hlavním cílem bylo naučit studenty kriticky myslet, správně argumentovat, a nezávisle vyjadřovat svůj názor v otázkách teorie urbanismu bez ohledu na zavedené vzory. Můj příspěvek objasňuje teoretický rámec výuky, její konkrétní obsah a ponaučení ovlivňující zpracování mé vlastní dizertační práce. Metodiku semináře popisuje text kolegy Jana Kristka.
|
host ::
RSS.