|
|
Laboratorní diagnostika feochromocytomu
Chlupáčová, Tereza ; Bílek, Radovan (vedoucí práce) ; Švandová, Ivana (oponent)
1 Feochromocytom je vzácné neuroendokrinní onemocnění vyskytující se převážně v chromafinní tkáni dřeně nadledvin. Pokud se tumor vyskytuje v chromafinní extraadrenální tkáni, nazývá se paragangliom. Feochromocytom způsobuje zvýšení hladiny vyplavovaných katecholaminů, což může mít v neléčených případech fatální důsledky. Cílem této práce je formou literární rešerše shrnout dosud získaná fakta o tomto závažném onemocnění. První část této práce je zaměřena na otázky spojené s výzkumem feochromocytomu, jsou zde uvedeny základní informace o tomto onemocnění včetně klinických projevů. Je zde také diskutován význam genetických vlivů v souvislosti s léčebnou strategií určenou pro pacienty s feochromocytomem. Druhá část této práce shrnuje postupy a metody, které se používají při laboratorní diagnostice feochromocytomu. V závěru práce jsou stručně popisovány možnosti lokalizace tumoru zobrazovacími technikami a postupy následné léčby pacientů s feochromocytomem.
|
|
| |
|
| |
|
|
Genetic backround and new biochemical markers in pathological pregnancy
Germanová, Anna ; Kalousová, Marta (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Bílek, Radovan (oponent)
Receptor pro produkty pokročilé glykace (RAGE), jeho solubilní forma (sRAGE) a glyoxalasa 1 jsou důležitou součástí patogeneze mnoha chronických nemocí. Cílem dizertační práce bylo objasnit význam sRAGE, čtyř polymorfizmů genu pro RAGE a jednoho polymorfizmu genu glyoxalasy 1 ve fyziologickém i patologickém těhotenství. Koncentrace sRAGE v séru byla stanovena u zdravých těhotných žen (N=120), u žen s hrozícím předčasným porodem (N=99), s preeklampsií (N=35), s růstovou retardací plodu (IUGR) (N=22) a s těhotenskou cholestázou (ICP) (N=14). Ve stejné skupině zdravých těhotných žen a žen s patologickým těhotenstvím byly stanoveny čtyři RAGE polymorfizmy (RAGE -429T/C, -374A/T, RAGE Gly82Ser (557G/A), RAGE 2184A/G) a jeden polymorfizmus glyoxalasy 1 GLO 1 Glu111Ala (419A/C). Hladina sRAGE v séru zdravých těhotných žen byla signifikantně nižší v porovnání s netěhotnými kontrolami. Hladina sRAGE se v průběhu těhotenství měnila, byla nízká v 1.trimestru, stoupala v 2.trimestru a zase klesala ve 3.trimestru a před porodem. Těhotné pacientky s předčasným porodem měly významně nižší sérové koncentrace sRAGE v porovnání s pacientkami s hrozícím předčasným porodem či v porovnání se zdravými kontrolami. Hladina sRAGE negativně korelovala s hladinou leukocytů u předčasného porodu. Pacientky s preeklampsií měly...
|
|
| |
|
| |
|
|
Genetic backround and new biochemical markers in pathological pregnancy
Germanová, Anna ; Kalousová, Marta (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Bílek, Radovan (oponent)
Receptor pro produkty pokročilé glykace (RAGE), jeho solubilní forma (sRAGE) a glyoxalasa 1 jsou důležitou součástí patogeneze mnoha chronických nemocí. Cílem dizertační práce bylo objasnit význam sRAGE, čtyř polymorfizmů genu pro RAGE a jednoho polymorfizmu genu glyoxalasy 1 ve fyziologickém i patologickém těhotenství. Koncentrace sRAGE v séru byla stanovena u zdravých těhotných žen (N=120), u žen s hrozícím předčasným porodem (N=99), s preeklampsií (N=35), s růstovou retardací plodu (IUGR) (N=22) a s těhotenskou cholestázou (ICP) (N=14). Ve stejné skupině zdravých těhotných žen a žen s patologickým těhotenstvím byly stanoveny čtyři RAGE polymorfizmy (RAGE -429T/C, -374A/T, RAGE Gly82Ser (557G/A), RAGE 2184A/G) a jeden polymorfizmus glyoxalasy 1 GLO 1 Glu111Ala (419A/C). Hladina sRAGE v séru zdravých těhotných žen byla signifikantně nižší v porovnání s netěhotnými kontrolami. Hladina sRAGE se v průběhu těhotenství měnila, byla nízká v 1.trimestru, stoupala v 2.trimestru a zase klesala ve 3.trimestru a před porodem. Těhotné pacientky s předčasným porodem měly významně nižší sérové koncentrace sRAGE v porovnání s pacientkami s hrozícím předčasným porodem či v porovnání se zdravými kontrolami. Hladina sRAGE negativně korelovala s hladinou leukocytů u předčasného porodu. Pacientky s preeklampsií měly...
|
|
|
Laboratorní diagnostika feochromocytomu
Chlupáčová, Tereza ; Bílek, Radovan (vedoucí práce) ; Švandová, Ivana (oponent)
1 Feochromocytom je vzácné neuroendokrinní onemocnění vyskytující se převážně v chromafinní tkáni dřeně nadledvin. Pokud se tumor vyskytuje v chromafinní extraadrenální tkáni, nazývá se paragangliom. Feochromocytom způsobuje zvýšení hladiny vyplavovaných katecholaminů, což může mít v neléčených případech fatální důsledky. Cílem této práce je formou literární rešerše shrnout dosud získaná fakta o tomto závažném onemocnění. První část této práce je zaměřena na otázky spojené s výzkumem feochromocytomu, jsou zde uvedeny základní informace o tomto onemocnění včetně klinických projevů. Je zde také diskutován význam genetických vlivů v souvislosti s léčebnou strategií určenou pro pacienty s feochromocytomem. Druhá část této práce shrnuje postupy a metody, které se používají při laboratorní diagnostice feochromocytomu. V závěru práce jsou stručně popisovány možnosti lokalizace tumoru zobrazovacími technikami a postupy následné léčby pacientů s feochromocytomem.
|
|
|
Postprandiální změny hormonů příjmu potravy u pacientek s anorexia nervosa a bulimia nervosa.
Sedláčková, Dana ; Nedvídková, Jara (vedoucí práce) ; Smitka, Kvido (oponent) ; Bílek, Radovan (oponent)
Úvod: Záměrem této práce bylo přispět k současnému výzkumu gastrointestinálních peptidů ghrelinu, obestatinu, neuropeptidu Y (NPY) a peptidu YY (PYY) u pacientek s anorexia nervosa (AN) a bulimia nervosa (BN). Tyto hormony mají důležitou úlohu při regulaci příjmu potravy a energetické homeostázy a jejich sekrece je narušená u osob s poruchami příjmu potravy. Protože konzumace různých nutrientů může vyvolávat různé plazmatické reakce těchto hormonů, sledovali jsme plazmatické hladiny ghrelinu, obestatinu, NPY a PYY po konzumaci snídaně s vysokým obsahem sacharidů (HC) a snídaně s vysokým obsahem proteinů (HP) v rámci jídelních testů prováděných pod lékařským dohledem. Metody: Sledovány byly plazmatické hladiny hormonů po konzumaci sacharidové a proteinové snídaně u pacientek s AN (celkem n = 14; age: 24,6 ± 1,8 years, BMI: 15,3 ± 0,7), BN (celkem n = 15; age: 23,2 ± 1,7 years, BMI: 20,5 ± 0,9) a zdravých žen (celkem n = 14; age: 24.9 ± 1.4 years, BMI: 21.1 ± 0.8). Krev byla odebírána z kubitální žíly s použitím intravenózní kanyly, první odběr proběhl před jídlem a další odběry v časech 30, 60, 90, 120 a 150 min po jídle. Plazmatické hladiny hormonů byly stanoveny při použití komerčně dostupných RIA kitů. Výsledky: Pacientky s AN i BN měly významně zvýšené bazální i postprandiální hladiny...
|
|
| |
host ::
RSS.