|
|
Oceňování lesa - porovnání oceňovacích metod v ČR - cena zjištěná, cena obvyklá.
Loskotová, Dominika ; Šafránek, Zbyněk (oponent) ; Alexandr, Pavel (vedoucí práce)
Cílem práce bylo vytvořit přehled používaných metod tržního ohodnocování lesa v České republice a porovnáním dovodit vhodnost jejich aplikace na určité typy lesního majetku. Dalším cílem bylo takto stanovené ceny obvyklé srovnat s cenou zjištěnou (dle cenového předpisu). Práce obsahuje definice základních pojmů, historický vývoj metod oceňování lesa, popis zvláštností lesa při oceňování. V teoretické části se práce zabývá analýzou metod a jejich vzájemným teoretickým srovnáním. V praktické části je oceněno šest lesních pozemků s lesními porosty z celé České republiky. Byly použity čtyři metody. Na základě dosažených výsledků bylo možné potvrdit vhodnost užití metod a poukázat na problematické části jednotlivých metod. Práce závěrem shrnuje zjištěné informace z oblasti oceňování lesů.
|
|
|
Standardizace a harmonizace znalecké metodiky pro potřeby Forenzní ekotechniky: les a dřeviny
Holušová, Kateřina ; Podrázský, Vilém (oponent) ; Simon,, Jaroslav (oponent) ; Alexandr, Pavel (vedoucí práce)
V předložené disertační práci je uveden přehled současného stavu řešené problematiky s upřesněním zařazení Forenzní ekotechniky: les a dřeviny do systému forenzních věd ve světě a její popis jako součást speciálních metod soudního inženýrství. Výsledky se zaměřují na návrh standardizovaných a harmonizovaných postupů podle typů znaleckých posudků. Jako další ze stěžejních výsledků práce jsou uvedeny navržené funkční biometrické parametry pro ohodnocování dřevin v rámci Funkční diagnostiky Metody kontaktního ohodnocování rostlinstva (Contact Flora Assessment – „CFA“). Aplikace některých způsobů měření a vybraných funkčních biometrických parametrů jsou uvedeny na příkladech vlastního měření ve vybraných porostech buku lesního v Národní přírodní rezervaci Voděradské bučiny a v Chřibech. Jako obecný doplněk využitelný ve Forenzní ekotechnice: les a dřeviny jsou uvedeny limity Funkční diagnostiky. V další řadě práce obsahuje diskuzi k navrženým standardům a výsledkům vlastního měření. Práce je uzavřena shrnutím výsledků a jejím přínosem.
|
|
| |
|
|
Výpočet výše majetkové újmy způsobené na lesích v oblastech realizací vodohospodářských staveb
Bureš, Petr ; Čermák, Jan (oponent) ; Vala,, Vlastimil (oponent) ; Alexandr, Pavel (vedoucí práce)
Problémovou situací při vzniku škody na lesích následkem stavební činností je celkové její vyčíslení, protože dochází nejen ke škodám na lesním porostu a pozemcích určených pro plnění funkci lesa, ale také ke škodám na vodohospodářské funkci lesa. Vznikem škod na porostu a lesních pozemcích dochází současně k poškození hydrických poměrů. Porušené hydrické poměry na lesních pozemcích mimo jiné, že jsou škodou na životním prostředí (resp. jedné z jeho složek), jsou také majetkovou újmou pro vlastníka lesa, protože přímo ovlivňují výši dodatečných nákladů spojených s jeho hospodařením v lese. Stávající vyhláška MZe ČR č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích posuzuje pouze újmu či škodu na lesním porostu a pozemku určeném pro plnění funkcí lesa, ale neposuzuje les a jeho ostatní mimo-produkční funkce jako lesní ekosystém. Škoda (majetková újma) na vodohospodářské funkci lesa není výše zmiňovanou vyhláškou řešena. Prvotně formulovaný problém spočívá v nalezení vhodného způsobu řešení jak objektivně vyčíslit majetkovou újmu na lese, vč. škody na vodohospodářské funkci lesa a tím se přiblížit k exaktnosti skutečné škody na lese vznikající v přímé souvislosti s umístěním a realizací staveb.
|
|
|
Oceňování lesa
Rumanová, Jana ; Scheuer, Pavel (oponent) ; Alexandr, Pavel (vedoucí práce)
Cílem práce bylo posoudit současné přístupy používané cenovým předpisem v oceňovací vyhlášce. Dalším cílem bylo vybrat vhodnou metodu pro zjištění ceny obvyklé a porovnat ji s cenou zjištěnou. Metodou byla zvolena metoda porovnávací. V praktické části je oceněno šest lesních pozemků s lesními porosty z celé České republiky. Práce na závěr shrnuje zjištěné informace z oblasti oceňování lesů.
|
|
| |
|
|
Projekt jednotné vzdělávací soustavy pro znaleckou činnost
Pivoňková, Kateřina ; Visinger,, Radek (oponent) ; Frýdek,, Miroslav (oponent) ; Alexandr, Pavel (vedoucí práce)
V disertační práci jsou uvedeny a popsány jednotlivé části projektu jednotné vzdělávací soustavy pro znaleckou činnost. Na základě rešerší byly zmapovány právní přístupy k řešení znalecké činnosti ve vybraných státech Evropy. Problémovou situací je skutečnost, že v současné době právní úprava znalecké činnosti v ČR nezahrnuje povinnost celoživotního vzdělávání znalců, nekonkretizuje způsoby a formy ověřování kvalifikačních předpokladů před jmenováním znalce, ani nijak neupravuje jeho další vzdělávání po zápisu do seznamu znalců. Navržená soustava je rozdělena do dvou základních částí: před jmenováním znalce, zabývající se kvalifikačními předpoklady a způsobem jejich ověření správními orgány, a po jmenování znalce a jeho zápisu do ústředního seznamu znalců, zabývající se celoživotním vzděláváním po celou dobu výkonu znalecké činnosti, jeho formami a obsahem. Jako zdroje informací byly využity některé základní metody sociologického výzkumu (zejm. pilotní semináře a dotazníková šetření), které jsou v práci vyhodnoceny. Z výsledků jsou zpracovány relevantní závěry zapracované do jednotlivých blíže popsaných částí navržené vzdělávací soustavy, v nichž byly zohledněny i již existující semináře a školení. Za účelem pravidelného ověřování odborné způsobilosti znalce je rozpracován kreditní systém, periodicita ověřování statutu odborné způsobilosti znalce i způsob evidence v Indexu odbornosti znalce.
|
|
|
Standardizace využití dálkového průzkumu Země pro potřeby Forenzní ekotechniky: les a dřeviny
Introvičová, Sabina ; Čermák, Jan (oponent) ; Ulrich, Radomír (oponent) ; Alexandr, Pavel (vedoucí práce)
V disertační práci jsou uvedeny hlavní body standardizace použití dat dálkového průzkumu země (DPZ) pro potřeby Forenzní ekotechniky: les a dřeviny (FEld). Na základě studia databáze znaleckých posudků patřících do FEld byly analyzovány typy znaleckých posudků (TZP), u kterých již byla data DPZ použita a TZP u nichž použití DPZ zvýší exaktnost řešení, resp. systémové řešení vůbec umožní. Problémovou situací je skutečnost, že k vypracování některých typů znaleckých posudků v rámci FEld jsou údaje získané DPZ nezbytné. Jedná se především o situace, kdy zkoumaný objekt již v době zadání posudku neexistuje nebo byl pozměněn. Řešení je možné získáním informací o zkoumaném objektu pomocí retrospektivních obrazových dat, tak jak je ukázáno v modelovém příkladu. V práci jsou uvedeny kategorie obrazových dat relevantní pro potřeby znalců. Tyto kategorie dat DPZ a jejich produkty jsou blíže popsány i s uvedením jejich možného použití v rámci zpracování znaleckých posudků včetně volně dostupných i chráněných (placených) zdrojů a archivů obrazových dat.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.