Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Ašsko "zapomenuté" a jeho místa paměti
Židov, Petr ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Město Aš, potažmo celý ašský region, byly téměř po celou svou doloženou historii místem, jež bylo nepřetržitě obýváno obyvatelstvem německé národnosti, které muselo nuceným vystěhováním po konci druhé světové války opustit své domovy, jež byly generacemi budovány a předávány kontinuálně dalším nositelům specifických tradic tohoto regionu. Staletí přetrvávající kontinuita obyvatel s tímto krajem byla násilně zpřetrhána. Zůstala tak sídla a místa, která ztratila svou paměť. Nové obyvatelstvo si muselo vztah k tomuto kraji postupně zcela nově vybudovat. Tato práce si vytkla cíl zmapovat místa paměti, která se vázala díky nacionálnímu a náboženskému charakteru regionu zcela k německé historii a na jejich příkladu zjistit, jakým způsobem se vyvíjel vztah vyměněného obyvatelstva ke svému novému působišti po roce 1945 a zejména pak po roce 1989, kdy se mohlo začít díky uvolnění politických poměrů k problematice starých i nových míst paměti přistupovat otevřeněji.
Ašsko 1938-1948
Židov, Petr ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
České pohraničí si ve 20. století prošlo změnami, které jej ovlivnily v průběhu krátkého času více než za celá předchozí staletí. Při vzniku první Československé republiky (1918) byla velká část pohraničních území obydlena obyvateli německé národnosti, a to většinou už od středověku. V roce 1938 se toto území stalo součástí jiného státu - Hitlerovy Třetí říše. Po skončení druhé světové války došlo ve znovuzískaném pohraničí Československa k výměně většiny původního obyvatelstva za jiné - za novoosídlence. Cílem této bakalářské práce je zachytit dějinné události pohraničního města Aše a jeho okolí v letech, kdy se ve velice krátkém období odehrály události spojené s druhou světovou válkou, které měnily politické, hospodářské i sociální poměry v tomto regionu a tyto změny se spolupodílely na vývoji během následujících desítek let. Mezi hlavní prameny práce patří paměti zástupců dvou skupin obyvatel, a to původních českých Němců, kteří nemuseli odejít, i nově přistěhovaných Čechů z vnitrozemí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.