|
| |
|
|
Pozdně středověká lázeň na vltavském břehu Nového Města pražského. Příspěvek k osobní hygieně obyvatel středověké Prahy.
Bílková, Tereza ; Kašpar, Vojtěch (vedoucí práce) ; Žegklitz, Jaromír (oponent)
Problematika lázeňství ve středověké Praze je obsáhlá, pro její pochopení je třeba zmínit kořeny lázeňství ve starověku, vývoj lazebnického cechu ve středověku a celkovou hierarchii tohoto řemesla. V průběhu celé historie měli lazebníci specifické místo na okraji společnosti, proti kterému opakovaně bojovali. Důležitou činností lazebníka - bradýře je jeho ranhojičská práce, díky které mají nezastupitelnou roli ve společnosti. Zásadní zdroj informací o lazebnickém řemesle přinášejí obrazové prameny, které dávají nahlédnout do vybavení veřejných lázní. Část tohoto vybavení se následně odráží i v archeologických pramenech. Jedny z možných veřejných lázní snad mohly stát na břehu řeky Vltavy v Novomlýnské ulici. Klíčová slova lázně; 14. století; 15. století; archeologie; iluminace; chirurgie; Praha; lazebna; kroniky
|
|
|
Archeologické doklady hrnčířské výroby z Truhlářské ulice v Praze
Volf, Vojtěch ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Žegklitz, Jaromír (oponent)
Práce se zabývá doklady středověké hrnčířské výroby, objevenými během záchranného archeologického výzkumu v areálu bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad na Náměstí Republiky v Praze, dnes obchodního centra Palladium. První část práce se zabývá nemovitými nálezy, tedy stavebními pozůstatky vypalovacích pecí a historickým vývojem jejich konstrukce. Druhá část se věnuje srovnání archeologických nálezů s výpovědí historických pramenů. Poslední část zhodnocuje mimořádně rozsáhlý soubor keramických nálezů z odpadních areálů, především zmetky, které doplňují obraz středověké hrnčířské výroby.
|
|
|
Pozdně středověká lázeň na vltavském břehu Nového Města pražského. Příspěvek k osobní hygieně obyvatel středověké Prahy.
Bílková, Tereza ; Kašpar, Vojtěch (vedoucí práce) ; Žegklitz, Jaromír (oponent)
Problematika lázeňství ve středověké Praze je obsáhlá, pro její pochopení je třeba zmínit kořeny lázeňství ve starověku, vývoj lazebnického cechu ve středověku a celkovou hierarchii tohoto řemesla. V průběhu celé historie měli lazebníci specifické místo na okraji společnosti, proti kterému opakovaně bojovali. Důležitou činností lazebníka - bradýře je jeho ranhojičská práce, díky které mají nezastupitelnou roli ve společnosti. Zásadní zdroj informací o lazebnickém řemesle přinášejí obrazové prameny, které dávají nahlédnout do vybavení veřejných lázní. Část tohoto vybavení se následně odráží i v archeologických pramenech. Jedny z možných veřejných lázní snad mohly stát na břehu řeky Vltavy v Novomlýnské ulici. Klíčová slova lázně; 14. století; 15. století; archeologie; iluminace; chirurgie; Praha; lazebna; kroniky
|
|
|
Archeologické doklady hrnčířské výroby z Truhlářské ulice v Praze
Volf, Vojtěch ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Žegklitz, Jaromír (oponent)
Práce se zabývá doklady středověké hrnčířské výroby, objevenými během záchranného archeologického výzkumu v areálu bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad na Náměstí Republiky v Praze, dnes obchodního centra Palladium. První část práce se zabývá nemovitými nálezy, tedy stavebními pozůstatky vypalovacích pecí a historickým vývojem jejich konstrukce. Druhá část se věnuje srovnání archeologických nálezů s výpovědí historických pramenů. Poslední část zhodnocuje mimořádně rozsáhlý soubor keramických nálezů z odpadních areálů, především zmetky, které doplňují obraz středověké hrnčířské výroby.
|
|
| |
|
|
Hmotná kultura Pražského hradu ranného novověku ve světle archeologických nálezů
Blažková, Gabriela ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Žegklitz, Jaromír (oponent) ; Stephan, Hans - Georg (oponent)
Hmotná kultura Pražského hradu raného novověku ve světle archeologických nálezů Gabriela Blažková Abstrakt Hlavním cílem předkládané práce byla snaha představit raně novověké nálezy hmotné kultury z Pražského hradu. Na úvod je předložena definice pojmů raně novověká archeologie a raně novověká keramika. Následuje přehled stavu publikovaných studií na raně novověká témata s důrazem na nálezy hmotné kultury, především keramiky a skla z Čech, Moravy a Slezska. Kapitola Pražský hrad v raném novověku shrnuje historický a stavební vývoj Pražského hradu 16. a 17. století. Důraz je kladen na představení sociálního rozložení obyvatel Pražského hradu v raném novověku. V kapitolách Soudobá vyobrazení Pražského hradu a Historická plánová dokumentace a její rekonstrukce jsou představena nejstarší vyobrazení a plánová dokumentace Pražského hradu. Těžiště disertační práce leží v analýze hmotné kultury. Postupně jsme vyhodnotila sedm odpadních jímek a jeden odpadní soubor z areálu Pražského hradu. Maximální pozornost byla věnována keramické složce nálezových souborů. U analýz jednotlivých odpadních jímek bylo dodrženo jednotné schéma. Keramické nálezy byly vyhodnoceny jak z hlediska tvarového, technologického, tak výzdobného. Kromě textové analýzy jednotlivých odpadních jímek je součástí této práce formou přílohy i katalog...
|
|
|
Jarkovice a Zejbišský dvůr - příklady dvou sídelních forem západní Šumavy
Volf, Vojtěch ; Žegklitz, Jaromír (oponent) ; Klápště, Jan (vedoucí práce)
V předkládané práci se budu věnovat dvěma vzájemně nedalekým lokalitám v Pošumaví, larkovicím a Zejbišslému dvoru. Bude rozdělena do dvou částí, první, která se snaží na základě literatury charakterizovat tuto část Šumavy ajejí osídlení jako celek, a část druhou, která bude prezentovat lokality a nově objevené situace na nich. larkovice představují zajímavý příklad zaniklé vrcholně středověké hornicko - zemědělské vísky v extrémní poloze, po jejímž zániku na místě vznikla v 16. století skelná huť, ze které se do dnešních dnů uchovaly pozoruhodné relikty. Zejbišský dvůr je unikátně dochovaným králováckým dvorcem, jemuž podobné tvořily od 16. století základ osídlení specifické oblasti Královského hvozdu. I zde, ve stejné době jako v larkovicích, fungovala skelná huť. Dnes se však zdá být osud dvora zpečetěn, objekty jsou v dezolátním stavu, nejstarší obytné části hrozí zřícení, jasné je, že zimu 2008/2009 zastřešení a některé klenby nepřežijí. To bylo podnětem dokumentace dvora, prospekcí v okolí a tím pádem i vzniku celé práce.
|
|
|
Husitské a reformační kachle
Hrušková, Ivana ; Žegklitz, Jaromír (oponent) ; Klápště, Jan (vedoucí práce)
Text se zabývá problematikou tzv. husitských a reformačních kachlů v českých zemích. Jedná se o gotické a renesančních kachle, jejichž reliéfní výzdobu ovlivnilo husitské hnutí a reformace. Prezentovaný soubor artefaktů pochází především z lokalit na území Čech. Výjimku tvoří prozatím pouze dva nálezy z Moravy. Soubor je nejprve stručně analyzován z hlediska ikonografického. Následně je vyčleněna skupina námětů, u nichž můžeme usuzovat na původ v utrakvistickém prostředí. Vyhodnocené exempláře byly shromážděny z katalogů muzejních sbírek a publikovaných tématických článků. Představeny jsou ale i nové, doposud nepublikované nálezy.
|
host ::
RSS.