|
|
Případová studie zahrádkářské osady Chvalka
Špetlíková, Denisa ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Diplomová práce Případová studie zahrádkářské osady Chvalka se ve své první části věnuje stručné historii a současnému stavu zahrádkářských osad ve vybraných evropských státech a především pak v České republice. Dále se zabývá pro téma důležitými teoriemi - teorií zahrádkových osad jako příznivého modelu společnosti dle Jana Kellera, teorií postmateriálních hodnot Ronalda Ingleharta a teorií dobrovolné a záměrné skromnosti Hany Librové. Celou práci rovněž prostupuje teorie trvale udržitelného rozvoje s jeho čtyřmi pilíři. Dále zde nalezneme metodologickou část, která osvětluje postupy, s nimiž byly získány informace v teoretické části a metody, jež byly využity při výzkumu. Ve výzkumné části se pak práce zaměřuje především na osadníky a zkoumá jejich motivace k zahrádkaření, jaké funkce jim zahrádka plní, jaké vyznávají v osadě hodnoty ad. Také se zabývá tím, zda a jakým způsobem ovlivňuje zahrádkaření zahrádkářovo smýšlení o přírodě. Práce tak přináší ucelený obraz života v osadě Chvalka s podrobněji představenými zahrádkáři a jejich mezilidskými vztahy. Ve svém výsledku nastiňuje přínosy, jež zahrádkářské osady společnosti přináší a následky, jež zanechává jejich rušení. Práce poukazuje také na možný navazující výzkum.
|
|
|
Intimní vztahy v antice a současné české společnosti
Špetlíková, Denisa ; Martinová, Marta (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Bakalářská práce v první části pojednává o řeckých (především athénských) a římských institucích manželství, prostituce a homosexuality v době antiky, jež do hloubky rozebírá. Ukazuje normy, jež antická společnost v těchto vztazích uznává a které vykazuje za hranice normálnosti. Zjišťuje, za jakých podmínek se instituce vyvíjeli a co na jejich vývoj mělo vliv, případně ukazuje, proč instituce, či jejich jednotlivé aspekty začínají upadat. V druhé části práce rozebírá na první pohled stejné instituce, avšak v soudobé české společnosti, především pomocí sociologických výzkumů z let 2000-2011. Ukazuje, jaké konkrétní rozdíly se zde vyskytují a jaký na ně má současná společnost názor. Odůvodňuje a vysvětluje, za jakých podmínek a proč se rozdíly objevily a jaký je jejich význam. U některých aspektů institucí práce nastiňuje i možný budoucí vývoj.
|
host ::
RSS.