|
|
Investigation of compouds affecting the neoplastic cell changes
Andrš, Martin ; Jun, Daniel (vedoucí práce) ; Šinkorová, Zuzana (oponent) ; Vávrová, Jiřina (oponent)
Radioterapie a klasická chemoterapeutika patří i po 70 letech od jejich objevu stále mezi základní kameny léčby rakoviny. Bohužel, tento typ léčby není vždy dostatečně účinný a často s sebou přináší závažné nežádoucí účinky. Jednou z hlavních příčin rezistence k této cytotoxické terapii je přirozená schopnost buněk opravovat svou DNA. Signální dráhy i samotné mechanismy oprav DNA jsou u rakovinných buněk díky četným mutacím velmi nevyrovnané, což dělá tyto buňky náchylné k dalším zásahům do ještě funkčních signálních drah. Mechanismy oprav DNA jsou pro léčebný účel studovány již přes dvě dekády. Hlavním cílem pro tento typ léčby je zvýšení účinnosti stávající léčby, snížení nežádoucích účinků a v poslední době především selektivní cílení defektních nádorových buněk. Vývoj inhibitorů pro tento účel byl zprvu pomalý, nicméně první takto působící sloučenina již byla schválena pro terapii rakoviny a mnoho dalších právě podstupuje klinické testování. Mezi velkým množstvím různých signálních a efektorových proteinů účastnících se oprav DNA vyčnívají tři příbuzné kinasy ATM (ataxia telangiectasia mutated), ATR (ataxia telangiectasia and Rad3-related) a DNA-PK (DNA-dependentní protein kinasa). Tyto atypické protein kinasy hrají jednu z hlavních rolí při signalizaci a opravách dvou- a jednořetězcových zlomů...
|
|
|
Investigation of compouds affecting the neoplastic cell changes
Andrš, Martin ; Jun, Daniel (vedoucí práce) ; Šinkorová, Zuzana (oponent) ; Vávrová, Jiřina (oponent)
Radioterapie a klasická chemoterapeutika patří i po 70 letech od jejich objevu stále mezi základní kameny léčby rakoviny. Bohužel, tento typ léčby není vždy dostatečně účinný a často s sebou přináší závažné nežádoucí účinky. Jednou z hlavních příčin rezistence k této cytotoxické terapii je přirozená schopnost buněk opravovat svou DNA. Signální dráhy i samotné mechanismy oprav DNA jsou u rakovinných buněk díky četným mutacím velmi nevyrovnané, což dělá tyto buňky náchylné k dalším zásahům do ještě funkčních signálních drah. Mechanismy oprav DNA jsou pro léčebný účel studovány již přes dvě dekády. Hlavním cílem pro tento typ léčby je zvýšení účinnosti stávající léčby, snížení nežádoucích účinků a v poslední době především selektivní cílení defektních nádorových buněk. Vývoj inhibitorů pro tento účel byl zprvu pomalý, nicméně první takto působící sloučenina již byla schválena pro terapii rakoviny a mnoho dalších právě podstupuje klinické testování. Mezi velkým množstvím různých signálních a efektorových proteinů účastnících se oprav DNA vyčnívají tři příbuzné kinasy ATM (ataxia telangiectasia mutated), ATR (ataxia telangiectasia and Rad3-related) a DNA-PK (DNA-dependentní protein kinasa). Tyto atypické protein kinasy hrají jednu z hlavních rolí při signalizaci a opravách dvou- a jednořetězcových zlomů...
|
|
|
Změny vybraných proteinů v reakci na genotoxický stres
Ćmielová, Jana ; Řezáčová, Martina (vedoucí práce) ; Hofer, Michal (oponent) ; Šinkorová, Zuzana (oponent)
Souhrn Mesenchymální kmenové buňky kostní dřeně, zubní pulpy a periodontálního ligamenta jsou buňky s vysokým proliferačním potenciálem a schopností sebeobnovy srovnatelnou s jinými kmenovými buňkami. Vzhledem ke schopnosti diferencovat do různých buněčných typů a poměrně snadné dostupnosti představují slibný nástroj pro využití v buněčné terapii. Na druhou stranu ovšem tyto buňky dlouhodobě přetrvávají v organismu a při poškození jejich genetické výbavy hrozí kumulace buněk s mutovaným genomem. Proto je nutné tyto buňky charakterizovat v podmínkách působení genotoxického stresu. Jedním ze stresorů poškozujících DNA, je ionizující záření, které v buňkách navozuje zástavu buněčného cyklu spojenou s reparací poškození nebo indukci apoptózy. Cílem práce je sledovat vliv ionizujícího záření na mesenchymální kmenové buňky kostní dřeně, zubní pulpy a periodontálního ligamenta a odpověď těchto buněk na ionizující záření po inhibici ATM kinasy, která je u somatických buněk považovaná za klíčovou molekulu signalizující poškození DNA, zejména dvouvláknové zlomy. Studovali jsme molekulární mechanismy indukce apoptózy a reakce na poškození DNA vyvolané ionizujícím zářením u mesenchymálních kmenových buněk izolovaných z kostní dřeně, zubní pulpy a periodontálního ligamenta. Hlavním výsledkem naší práce je zjištění, že...
|
|
|
Studium buněčných a molekulárních mechanismů interakce B-buněk s intracelulárním patogenem Francisella tularensis
Bramborová, Lucie ; Wsól, Vladimír (vedoucí práce) ; Krejsek, Jan (oponent) ; Šinkorová, Zuzana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Lucie Bramborová Školitel: Prof. Ing. Vladimír Wsól, Ph.D. Školitel specialista: RNDr. Zuzana Kročová, Ph.D Název disertační práce: Studium buněčných a molekulárních mechanismů interakce B-buněk s intracelulárním patogenem Francisella tularensis F. tularensis je Gram-negativní, fakultativně intracelulární bakterie způsobující zoonózu tularémii. Imunita vůči F. tularensis je hlavně zprostředkována T-buňkami, ale důležitou úlohu v časné fázi imunitní reakce mají také B-buňky. Hlavními hostitelskými buňkami pro F. tularensis jsou makrofágy. V makrofázích se bakterie usidluje ve fagozómu, ze kterého následně uniká do cytosolu. Zde se F. tularensis množí a indukuje apoptózu a později nekrózu hostitelských buněk. Vliv B-buněk na časnou imunitní reakci proti F. tularensis je studován teprve v posledních letech. Elkins a spol. prokázali silnou časnou protekci u myší závislou na B-buňkách. Přímá interakce B-buněk a F. tularensis zatím nebyla popsána. Během naší práce jsme pozorovali adhezi F. tularensis na lidské a myší B-buňky, detekovali jsme bakterie uvnitř buněk, většinou v membránami uzavřených vakuolách a následně jsme pozorovali morfologické změny mitochondrií buňky. B-buňky infikované F. tularensis...
|
|
|
Cadaveric bone marrow transplantation: effects of hypoxia and metabolic starvation on mouse hematopoietic stem cells
Linhartová, Jana ; Šefc, Luděk (vedoucí práce) ; Průcha, Miroslav (oponent) ; Šinkorová, Zuzana (oponent)
Východisko: Transplantace krvetvorných kmenových buněk slouží k léčbě poruch krvetvorby, autoimunitních chorob i některých nehematologických onemocnění. Ne pro všechny pacienty se však podaří nalézt vhodného dárce krvetvorných kmenových buněk (HSC). Protože HSC vykazují nízkou proliferační a metabolickou aktivitu, lze u nich přepokládat odolnost vůči nedostatku kyslíku a metabolických substrátů, který nastává při ischemii, např. v kadaverózní kostní dřeni. Cílem této práce bylo pomocí experimentálního myšího modelu ověřit možnost odběru HSC z kadaverózní kostní dřeně. Navíc byla testována tolerance HSC k inhibitorům metabolismu a k uchovávání in vitro. Metody: V experimentech byl použit modelový organismus Mus musculus C57Bl/6 ("wild- type" a p53 knock-out). Kostní dřeň byla po určitou dobu (0 až 48 hod) ponechána v uzavřených femurech dárců při teplotě 37řC, 20řC nebo 4řC v podmínkách ischemie, nebo byla ihned odebrána a buňky byly vystaveny inhibitoru dýchacího řetězce kyanidu draselnému či inhibitoru glykolýzy 2-deoxy-D-glukose, příp. pouze skladovány in vitro. Vliv ischemie, metabolických inhibitorů a skladování in vitro na transplantabilitu HSC byl studován na myším kongenním modelu Ly5.1/Ly5.2 metodou kompetitivní repopulace. Poměry živých, apoptotických a mrtvých buněk v subpopulacích kostní...
|
host ::
RSS.