Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Effect of pH on the denitrifying enzyme activity in pasture soils in relation to the intrinsic differences in denitrifier communities
ČUHEL, Jiří
The effects of pH on denitrifying enzyme activity (DEA) and on the ratio of the denitrification products, N2O and N2, were determined in three pasture soils differing in cattle impact. The linkage between intrinsic differences in the denitrifying communities and pH effects on relative N2O production was also assessed. The soils were therefore analyzed for DEA and N2O production over a range of pH values and for the kinetic constants of NO3- and N2O reductions.
The linkage between denitrification activity, N gas emissions, and the size of the denitrifier community in pasture soils
ČUHEL, Jiří
The linkage between denitrification activity, N gas emissions, and the size of the denitrifier community in soils of an upland pasture was investigated. Special emphasis was placed on soil pH as a regulating factor, the spatial distribution of denitrification, and the degree of cattle impact. The thesis has been based on field and laboratory measurements using both conventional and modern methods of soil ecology.
Emise N.sub.2./sub.O a N.sub.2./sub., denitrifikační aktivita a velikost denitrifikačního společenstva v pastevní půdě - jakou roli zde hraje pH?
Čuhel, Jiří ; Šimek, Miloslav ; Laughlin, R.J. ; Chéneby, D. ; Bru, D. ; Philippot, L.
Denitrifikace a následné emise N jsou významně ovlivněny půdní reakcí (pH). Nicméně není jasné, zda pH řídí denitrifikaci pouze skrze kinetiku denitrifikačních enzymů nebo i skrze strukturu denitrifikačního společenstva. Cílem této práce bylo získat lepší vhled do průběhu emisí N.sub.2./sub.O a N.sub.2./sub. stanovených in situ z půd s rozdílnou hodnotou půdní reakce (pH), srovnat získané výsledky s laboratorním stanovením denitrifikační aktivity, a zjistit, zda je ve studovaných půdách možné nalézt nějaké spojení mezi produkcí N.sub.2./sub.O a N.sub.2./sub. a abundancí denitrifikačního společenstva. Pokusná plocha se nacházela v pastevním areálu farmy Borová u Českého Krumlova a byla rozdělena do 12 čtverců (každý 3×3 m) upravených přídavky roztoku KOH (varianta se zásaditým pH půdy), roztoku H.sub.2./sub.SO.sub.4./sub. (kyselé pH) nebo ponechaných bez přídavku (přirozené pH). Emise N.sub.2./sub.O a N.sub.2./sub. in situ byly stanoveny v průběhu 74 h pomocí přenosných komor.
Procesy přeměn dusíku a uhlíku v půdě trvalých pastvin - výzkum na zimovišti skotu
Šimek, Miloslav ; Hynšt, Jaroslav ; Čuhel, Jiří ; Elhottová, Dana ; Chroňáková, Alica ; Němcová, Anna ; Jirout, Jiří ; Krištůfek, Václav
Zemědělské půdy jsou významným zdrojem tzv. skleníkových plynů (oxidu uhličitého, oxidu dusného a methanu). Pastevní půdy a zvláště zimoviště skotu se vyznačují velkými vstupy živin ve formě exkrementů. To spolu s dalšími vlivy chovaných zvířat vytváří předpoklady pro intenzivní přeměny dusíku a uhlíku a také pro jejich relativně velké ztráty ve formě plynných metabolitů. Příspěvek seznamuje s výzkumem modelového ekosystému zimoviště skotu. Pozornost je zaměřena jak na strukturu mikrobiálního společenstva pastevní půdy, tak na jeho aktivity včetně tvorby plynů a jejich emise z půdy do atmosféry.
Kvantifikace klíčových genů v procesech nitrifikace a denitrifikace
Chroňáková, Alica ; Čuhel, Jiří ; Radl, V. ; Elhottová, Dana ; Šimek, Miloslav
Cílem této studie bylo prozkoumání efektu dlouhodobé pastvy skotu na abundanci nitrifikátorů a denitrifikátorů na zimovišti. Abundance studovaných společenstev byly určeny pomocí qPCR metody a byly vypočteny počty kopií genů .i.amoA, nirS./i. a .i.nirK./i. na jaře a na podzim. Vysoký vstup moči a exkrementů skotu společně s jejich dalšími aktivitami mělo významný vliv na abundanci nitrifikačních a denitrifikačních bakterií, přičemž byly vyšší na půdách zatížených pastvou skotu v porovnání s kontrolou. Naše výsledky ukázaly, že abundance studovaných společenstev odrážely sezónní vlivy.
Emise N.sub.2./sub.O z půdy po vstupu malých dávek nitrátového dusíku
Hynšt, Jaroslav ; Šimek, Miloslav ; Čuhel, Jiří
Cílem práce bylo zjistit vliv vstupu dusíku do půdy na emise N.sub.2./sub.O z půd odlišně zatížených pastvou skotu. Nárůst emisí po vstupu N je větší na více zatížené ploše než na ploše méně zatížené. Podél gradientu vlivu skotu se zvyšují vstupy živin, akumulace živin v půdě, mikrobní aktivity a také vliv přídavku N na emise N.sub.2./sub.O.
Emise tzv. skleníkových plynů (N2O a CO2) z pastevní půdy jako výsledek aktivity mikrobiálního společenstva - předběžné výsledky
Šimek, Miloslav ; Hynšt, Jaroslav ; Brůček, Petr ; Čuhel, Jiří
Zimoviště skotu je specifickým typem ekosystému, v němž je vliv skotu na půdu oproti běžné pastvině zesílen. Na lokalitě je patrný gradient vlivu zvířat od nejvíce zatížené plochy poblíž kravína, kde probíhá krmení a krávy se zde zdržují nejvíce, k nejméně zatížené protilehlé části pastviny, na které je pohyb a pobyt zvířat minimální. Emise N2O ze zimoviště jsou velmi proměnlivé a píky emisí mají krátkodobý charakter, protože většina N2O vzniká během jednoho až několika krátkých období aktivity, která nastávají při dobré zásobenosti půdy dusíkem při vhodné souhře podmínek prostředí, zejména při určité vlhkosti a teplotě půdy; emise N2O jsou vysoké zejména v jarním období; velikost emisí přímo souvisí se zatížením půdy zvířaty. Emise CO2 mají během roku zcela odlišný charakter než emise N2O, neboť víceméně kopírují chod teploty přízemní vrstvy vzduchu nebo svrchní vrstvy půdy; emise CO2 jsou vysoké zejména v letním období; velikost emisí přímo nesouvisí se zatížením půdy zvířaty.
Dynamika emisí N2O po přídavku C a N do půdy na zimovišti skotu
Hynšt, Jaroslav ; Brůček, Petr ; Čuhel, Jiří ; Šimek, Miloslav
Po aplikaci dusíku v nitrátové formě a uhlíku ve formě glukózy do půdy zimoviště skotu došlo k intenzivnímu krátkodobému zvýšení produkce N2O. Celkové množství N2O uvolněné z půdy záviselo na množství dodaných živin a během 3 dnů měření dosahovalo 1-15 kg N.ha-1 (0,2-3% aplikovaného dusíku) při přídavku 10-1000 kg N a C.ha-1, což zhruba odpovídá odhadované roční produkci N2O z půdy neovlivněné přídavky. Emise N2O byly velmi heterogenní, což ilustrují velké rozdíly mezi jednotlivými komorami, a proměnlivé v čase. Průběh emisí souvisel s dobou měřění během dne a noci, a tedy velmi pravděpodobně s průběhem teplot vzduchu a svrchní vrstvy půdy; maximální emise byly však vždy změřeny 6 h po přídavku živin.

Viz též: podobná jména autorů
4 ČUHEL, Jiří
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.